Putování za pastýřem

23.7.2008 00:00
Cestování

Za pastýřem, který sice nemá ovce, zato jednu návštěvu za druhou, není třeba putovat daleko do hor. Nejznámější český menhir Zkamenělý pastýř stojí na Slánsku, u silnice mezi obcemi Klobuky a Telce. Od letošního roku je naprosto nepřehlédnutelný, protože ho v poli, nějakých sto metrů východně od silnice, obtáčí nízká dřevěná palisáda. Vzniklo tu dokonce volné místo i na ohniště, svádějící k pohanským rituálům.

Uměle vztyčené nahrubo opracované podlouhlé kameny nazývané menhiry jsou v Čechách oproti třeba Francii poměrně vzácné. Zkamenělý pastýř, který má i další jméno, Kamenný muž, je mezi nimi dokonce jakási celebrita.
Když za ním vyrazíte ? v této roční době bývá k focení kamenných památek zvlášť vhodné světlo ? nejspíš pocítíte na vlastní kůži jeho sílu a mohutnost. Jestli na obrázcích vypadá veliký, ve skutečnosti je přímo impozantní. Červenohnědý železitý pískovec se světlými křemennými valounky má na výšku 3,4 metru nad úrovní terénu. I s částí ponořenou do země měří 4,2 metru. Jeho hmotnost mohla být jen odhadnuta, a to na nějakých 5 tun. Tak jako ke každému správnému menhiru se i k němu vážou i pověsti. Jedna z nich říká, že pastýř byl původně obklopen šesti až dvanácti menšími kameny a říkalo se mu proto Pastýř se stádem. Tuto domněnku potvrzovalo i sdělení účetního z klobuckého cukrovaru, který roku 1901 uvedl, že dvě stě až tři sta metrů severně od stojícího kamene byly vyorány dva kameny podobného materiálu a asi dvacet osm kroků od stojícího kamene směrem na Telce byl vyorán další větší kámen.

Prst ukazuje k Řípu
Původní význam Kamenného muže snad naznačuje jeho poloha. Přímo od něj je totiž viditelná hora Říp a slunce v určitých dnech vychází přímo za ní. Jsou to navíc data významná pro keltský kalendář: 30.4. a 13.8., tedy na svátky Beltine a Lugnasad. V těchto dnech je prý možné dokonce vnímat, jakoby vycházející slunce horu Říp přímo ?objal?.
V tom, zda má pastýř další schopnosti, jako je vyzařování energie, se názory liší. Někdo má v jeho blízkosti pocit nejistoty a necítí se v jeho blízkosti dobře, jiní se podle návodu dr. Krumlovské opřou zády, soustředí ? a cítí příliv pozitivní energie.
Ať patříte ke kterékoli skupině, je jasné, že svou ?sílu? kkámen má. Dobře si ji uvědomovali i naši předkové. Když se za vichřice r. 1852 kámen svalil, postavili ho občané okamžitě znovu, a to ?s velikou slávou, ověnčili jej a zachovávají balvan v šetrnosti pro příští pokolení.?
Kéž by si z nich býval vzal příklad i vandal, který slavný kámen nedávno označil hákovým křížem.

Ještě jedna pověst na závěr
Další pověst, která se k menhiru váže, říká, že při každém zvonění v kostele v Klobukách se kámen ke kostelu o krok přiblíží. Až se dostane ke kostelu, nastane konec světa. Naštěstí nám ale příliš nehrozí, protože pověst má dodatek: Vždy, když se ozve zvon ze sousedících Kokovicích, udělá ?pastýř? zase krok zpátky. A pokud by vás inspiroval klobucký menhir k bližšímu studiu těchto podivuhodných svědků minulosti, nemusíte ani putovat daleko. V současné době je u nás známo asi 26 lokalit menhirů hlavně z oblasti severozápadní části Čech mezi Vltavou, Labem, Ohří a Berounkou a několik izolovaných odjinud. Většina českých menhirů se nachází v obvodech tří zhruba kruhových území o průměru asi 30 km. Prvním je Pražská kotlina, druhým lounsko-rakovnická oblast, kde jsme se setkali s naším Kamenným mužem, a konečně nepříliš vzdálené Litoměřicko.

Zdroj: Plus

Související články

Síla ukrytá v serpentinu

23.4.2001 00:00

Křišťál - kámen který léčí

3.3.2000 00:00

Kameny žijí

2.3.2000 00:00

Přidat komentář

 
* *