Utrpení v Africe

1.7.2005 00:00
Cestování

Bledé a unavené rysy Benty Adhiambové jsou stěží rozeznatelné v temnotě její páchnoucí chatrče. Žije hned za odpadním kanálem v jednom z největších afrických slumů. Živoří zde přibližně 800.000 lidí, píše agentura Reuters.

Její stav je strašný, tato keňská žena trpí při každém kroku bolestmi, sípe a musí se přemáhat, aby mohla mluvit alespoň šeptem. Benta Adhiambová má AIDS.

"S dobrou životosprávou přežije roky," říká zdravotník John Warah ve slumu Kibera v Nairobi. "Jenomže Benta nic nemá, je to tedy otázka několika měsíců," dodává.

Žena středního věku, matka několika dětí, pomalu umírá. To je v Africe běžný scénář. Snadno léčitelné nemoci pustoší nejchudší světadíl, ale místní zdravotní péče buď vůbec neexistuje, nebo je podprůměrná či příliš drahá, a dostupná tak jen elitě.

V Africe jsou lidé jako Adhiambová všude, často jen kousek od opevněných paláců místní elity. Místním boháčům stačí nasednout do letadla a zaletět si na Západ za svým vlastním doktorem. Státní nemocnice jsou přeplněny, nedostatečně vybaveny a bez dobrých lékařů.

Na celém světě je 38 milionů HIV pozitivních nebo nemocných AIDS, v Africe žije 25 milionů z nich. Malárie zabije africké dítě každých 30 sekund. Více než čtvrtina nemocných tuberkulózou žije v Africe.

Vzácné viry, jako jsou Ebola a Marburg, vznikly v Africe a děsí média a lékaře po celém světě. Ale existují zde i další nemoci, které nezaplňují přední stránky novin - průjem si denně vyžádá mnoho mrtvých. "Patnáct tisíc Afričanů zemře každý den na vyléčitelné nemoci," napsal nedávno Bono Vox z U2.

Chudoba je samozřejmě podstatou afrických potíží se zdravotní péčí. Nedostatek čisté vody, léků, úbytek odborníků, vzrůstající populace a korupce jsou jen krátkým výčtem faktorů ovlivňujících místní situaci.

Již dříve se ozývaly hlasy volající po změně. Ale pravděpodobně nikdy nedosáhly celosvětového ohlasu jako před červencovým setkáním skupiny G8 ve Skotsku.

Africká komise, sponzorována Británií, požaduje, aby sedm miliard amerických dolarů bylo ročně určeno na zdravotní péči.

I když se tak stane, pro Adhiambovou je příliš pozdě. Prozradila, že tuberkulózou se nakazila dříve než virem HIV.

Sama živí tři děti, ale musela přestat pracovat - prodávat ryby. Dluží nájem za sedm měsíců a nemá nic než šálek čaje denně, takže ani nemůže brát léky, které dostala od americké humanitární organizace. "Nemám nic. Žádný cukr, mléko, dokonce ani mouku," stěžuje si návštěvníkům.

V Kamerunu Marie-Noelle Edjangueová rodila jako nezletilá na cestě do nemocnice. "Prosila jsem sestru, aby se nejdříve postarala o mé dítě. Chtěla po mě 100.000 kamerunských franků (asi 4600 korun), aby mohla sehnat inkubátor," říká.

Edjangueová měla v tu chvíli pouze polovinu peněz, a tak sestra odešla. Mariin soused přinesl zbylou částku o dvě hodiny později. Ale bylo příliš pozdě - dítě zemřelo.

V Rovníkové Guineji obchodník Momo Fofana říká, že jeho těhotná žena zemřela, protože si nemohl dovolit předpis za 300.000 guinejských franků (asi 2000 korun). "Přes to, že bylo pozdě, okolo třetí ráno, vzal jsem si taxíka a jel si půjčit od přátel. Ale když jsem se vrátil, moje žena byla mrtvá."

V Kinshase, hlavním městě Konga, jsou pacienti fakticky uvězněni v nemocnici, dokud nezaplatí všechny své účty. Někteří z nich se snaží během návštěvních hodin utéct.

Podél hranice Rwandy je mnoho místních žen HIV pozitivních nebo nemocných AIDS, protože byly znásilněny během genocidy v roce 1994. Lékařů je zde pouze 200, tedy jeden na 50.000 lidí.

V Malawi ve městě Blantyre zdravotníci nechávají podvyživené a nakažené děti spát na podlaze kvůli nedostatku lůžek. "V noci je tu velice chladno... Děti se k sobě tulí a udržují si tak teplo," tvrdí dětská lékařka Jane Ellisová.

V nejbohatším africkém státě, Jihoafrické republice, jsou státní nemocnice na pokraji zhroucení. Země má v přepočtu na celou populaci nejvíce HIV pozitivních či nemocných AIDS na světě - pět milionů z 45 milionů. Nevládní organizace se snaží zaplnit mezeru ve státní správě, ale nemohou být všude.

Ale vše není jen zkáza a zmar. Množství projektů ukazuje, že při správném financování a rozdělování darů, se situace může zlepšit.

Například Eritrea od roku 1999 snížila nákazu malárií o 85 procent, částečně díky vládní distribuci sítí proti komárům. A v Ugandě snížily počet HIV pozitivních nebo nemocných AIDS přibližně na sedm procent z 30 procent v některých oblastech země ještě na počátku 90. let, a to díky státnímu vzdělávacímu programu.

Zdroj: ČTK

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Uvědomte si laskavě všichni zastánci, tzv. přirozeného výběru, že za...
Tomas  |  6.7.2005 12:32

S tím nelze než souhlasit a pouze bych dodal, že po době kolonizací se...
Salimag  |  6.7.2005 21:36

V prvom rade je potrebné si upresniť čo pod pojmom Afrika každý rozumie....
xxx  |  9.7.2005 22:58

Kolonizace narušila "tradiční způsob života", ale těžko už se k němu...
b.  |  17.7.2005 14:35

afrika a její zvěř se mi hrozně líbí
SPUNTIK1996  |  28.4.2008 13:22

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *