Zdravotnictví na dálku funguje v Pákistánu

10.8.2018 00:01
Cestování

Ze svého bydliště v Karáčí na jihu Pákistánu předepisuje Beniš Ehsanová léky dvouletému Musabovi v obci ležící 1500 kilometrů směrem na sever. V Pákistánu se zdravotnictví na dálku dostává nejen do odlehlých oblastí, ale také umožňuje ženám lékařkám vykonávat jejich povolání, píše agentura AFP.

“Chodí na záchod? Přestal zvracet?“ táže se Musabova otce Muhammada Fajáze prostřednictvím aplikace Skype. Potom matce radí, aby mu dávala více ovoce a zeleniny.

Internet přinesl revoluci do přístupnosti zdravotnictví v odlehlé obci Bhosa Mansehra v provincii Chajbar Paštúnchwá na severozápadě Pákistánu. Dříve musel Muhammad Fajáz se synkem cestovat až do Abbottabádu nebo Péšávaru. Dnes může jít na soukromou kliniku Sehat ve své obci. První testy se odesílají přes internet lékařce, která ke kontaktu s nemocným používá síť.

“Můj syn právě spolknul první dávku léku a již se cítí lépe,“ usmívá se o něco později Muhammad Fajáz. Konzultace s lékařku ho stála jen 100 rupií (sotva 18 Kč). Většinu nákladů zajišťují dárci.

“Pro nás je to velmi důležité,“ ujišťuje Bibi Mahrunisová a vychvaluje praktickou stránku této struktury v obci, kde ženy musejí ujít kilometry, aby nabraly vodu z řeky, a kde výpadky v dodávkách elektřiny mohou trvat až 12 hodin denně.

Bibi navštívila kliniku kvůli bolestem žaludku a chronické migréně. Cení si zvláště toho, že může hovořit o svých zdravotních problémech s lékařkami.

Na druhé straně totiž není žádný muž. “Naším cílem je umožnit zaměstnání lékařkám, které musely zanechat své profese, protože se provdaly a měly děti,“ vysvětluje Rahíl Tanvir, zástupce Sehata Kahaniho, zakladatele projektu, v jehož rámci v zemi působí 14 klinik tohoto typu.

Je to velká výzva v Pákistánu, zemi s patriarchální kulturou, kde pouze 17 procent lékařek vykonává své povolání, ačkoli mezi absolventy lékařských fakult tvoří ženy 70 procent.

“Pro Pákistán je to velká výzva,“ říká zástupce ředitele islámábádské nemocnice Džaved Akram. Každý student medicíny stojí stát v přepočtu asi 185.000 Kč ročně. Země investuje do zdravotnictví jen 0,6 až 0,8 procenta hrubého domácího produktu.

Ženy využívají studia medicíny k tomu, aby se provdaly. Lékařka je totiž velmi atraktivní. Pak ale nemohou své povolání vykonávat, protože by tím trpěly jejich děti,“ říká profesor Akram. Tyto vzdělané ženy v domácnosti pak nic zemi nevracejí, přestože se do nich tolik investovalo,“ dodává.

Zdravotnictví na dálku mění situaci. Beniš Ehsanová na dálku prohlíží malého Musaba a na kolenou má vlastní dítě.

“Dobře nám to vyhovuje. Nemusíme nikam chodit a může vykonávat praxi z domova,“ zdůrazňuje. “Užíváme si rodinného života a můžeme se starat o pacienty,“ dodává.

Ani státní zdravotnictví nezůstává pozadu. Hodinu cesty z Bhosa Mansehra zřídila vláda provincie Chajbar Paštúnchwá e-iladž, první on line centrum léčby. Toto centrum v Bilahi má za cíl poskytovat lékařskou péči tuctu odlehlých obcí s 27.000 obyvatel.

E-iladž umožňuje lékařce Nadii Rašídové v Islámábádu, aby mohla v reálném čase vidět testy provedené zdravotní sestrou.

Již pět let bylo pomocí e-iladže léčeno přes 50.000 pacientů v provinciích Paňdžáb, Sindh a Chajbar Paštúnchwá i v jedné zapadlé obci severně od Islámábádu, říká Rašídová.

Centrum má k dispozici také ultrazvuk, který umožňuje omezit počet potratů. Jde o klíčové zařízení v zemi, která se vyznačuje vysokou porodností a která drží smutný rekord v počtu úmrtí novorozenců do prvního měsíce jejich života.

Zdroj: ČTK

Přidat komentář

 
* *