Aerofobie - strach z létání

Tvrdí se, že minimálně čtyři z deseti zákazníků aerolinek se musejí před nástupem na palubu letadla vyrovnat se strachem z létání. Příčiny těchto obav, které lze souhrnně označit jako aerofobii, se pokusil zmapovat holandský fyziolog Lucas van Gerwen z univerzity v Leidenu.

Vycházel přitom z výpovědí pěti tisícovek účastníků letecké přepravy, kteří se mu svěřili s důvody, proč se v letadle necítí příliš volně. Ukázalo se, že největší strach mají cestující nejvyšší věkové kategorie bez ohledu na pohlaví, nicméně důvody strachu jsou u mužů a žen odlišné.


Obecně se dá říci, že všechny ženy se obávají pádu letounu a nelibě nesou pomyšlení, že by mohly ztratit kontrolu nad svými emocemi, například bezděčně vykřiknout. Ve věkové kategorii do 35 let se k tomu přidává i strach z možného únosu stroje teroristy. Starší ročníky pak mnohdy ještě sužuje klaustrofobie, tedy strach z uzavřeného prostoru, jež se u nich nejednou stává podnětem k propuknutí paniky.


Muže, bez ohledu na dovršený věk, především trápí, že nemohou aktivně zasáhnout do pilotování a podílet se na průběžné kontrole letu, zejména ve chvílích, kdy se domnívají, že něco není v pořádku. Nezřídka se k těmto pocitům přidává i strach z výšky.


Tým, který uskutečnil výzkum pod vedením Lucase van Gerwena jako konzultanta fondu VALK, byl sestaven ze zástupců Leidenské univerzity, nizozemské letecké společnosti KLM a amsterodamského letiště Schiphol. Výsledky se mají promítnout do léčby aerofobie a napomoci praktickému využití speciální terapie, jež najde své uplatnění u zástupců obou pohlaví.


"Při stanovení konkrétní příčiny strachu z létání máme větší šanci na úspěch," uvedl Lucas van Gerwen a zdůraznil, že se této fobie jako jedné z mála lze účinně a definitivně zbavit vhodně zvolenou psychoterapií.


Zdroj: Plus

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (196)

  • Obrázek uživatele JUDr. Radek Babán
    JUDr. Radek Babán (anonym)

    Tak to moc dobře znám, jsem důchodce a bál jsem se letět už v roce 1954, když jsem poprvé ještě jako kluk, letěl s otcem do Varšavy. Později jsem létal do Havany a různé zvuky v letadle mě přiváděly k šílenství. Ale proč to povídám. Mám pro podobně postižené radu. Existuje firma, kde pilot vám vysvětlí, jak letadlo funguje a mně laikovy zodpověděl dotazy na ty zvuky a pazvuky a pak mě vzal do kokpitu simulátoru, na kterém se dopravní piloti školí, abych si to sám vyzkoušel. Letěli jsme po simulovaném požáru jen na jeden motor a přistáli v pořádku. Je to zajímavá zkušenost. Zkrátka když nemusím letět, tak nepoletím, ale jinak je to lítání snesitelnější. S pozdravem JUDr. Radek Babán.

    Bře 02, 2005
  • Obrázek uživatele Jan Bílek
    Jan Bílek (anonym)

    Létejte s ČSA a užijete si let s jedním motorem nesimulovaně!

    Črv 23, 2006
  • Obrázek uživatele Pepa Omáčka
    Pepa Omáčka (anonym)

    Chci jen poradit všem kteří se bojí lítaní tak aby si určitě nezapoměli balíček žvýkaček. a hlavně jestli se bojí nastoupit do letadla tak prostě ať se zhluboka nadechnou a pomalu vydechnou a vduchu si řeknou:TAk prostě tam tedkom nastoupim ono to chvíli poletí a pak zase ve zdraví vystoupim, nic natom neni... A kdyz to nepomuze tak si s sebou vemte treba beatles nebo proste uklidnujici muziku a poslouchejte ji dokat nevistoupite... Muzu rict ze to opravdu funguje ted litam uplne v pohode i kdyz sem se predtim bal jak cert krize... Vsem preji pekne letani bez nehod..

    Říj 24, 2006
  • Obrázek uživatele Janka
    Janka (anonym)

    v létě chci letět za svýma známýma,ale mám paniku z letadla..je to pět hodin letu ale jen na to pomyslím,už je mi špatně..dříve jsem létala hodně,ale zničehonic jsem se začala bát..jiná možnost jak se tam dostat jsou dva dny autem a pak skoro dva dny lodí..4dny cestování jen kvůli tomu,abych nemusela prožít 5h v letadle..mrzí mě to,protože cesta letadlem je nejenom rychlá,ale i levnější..máte někdo podobné pocity...léto se blíží a já nevím co s tím..

    Bře 14, 2007
  • Obrázek uživatele letuška
    letuška (anonym)

    Janko, zkus si přesně pojmenovat konkrétní věci, kterých se bojíš. Žádné letadlo nespadne jen tak najednou,jak to vidíš v hloupých filmech.Je schopné provést vzlet i let a přistání na 1 motor, každý systém má 3 okruhy a posádka je pravidelně trénovaná na řešení mimořádných situací v kombinací závad, které se pravděbodobně vyskytnou. Jedině snad letecké společnosti , které zanedbávají předepsanou údržbu, mohou riskovat, ale velké renomovaná společnosti si nic takového nedovolí. Tak hlavu vzhůru!

    Bře 14, 2007
  • Obrázek uživatele Lenka
    Lenka (anonym)

    Pokusím se vám popsat moje pocity.Vždy jsem chtěla navštívit egypt ale bylo to jenom letecky a na to jsem si opravdu netroufala poněvač ten strach z létání byl silnější než já.Trvalo mi to mnoho let.Touha spatřit egypt byla tak silná,že jsem se odhodlala a vyrazila do cestovky.Říkala jsem si pořád dokola proč by mělo spadnout právě to letadlo v kterém sedím já a když mi má dohořet svíčka tak to může být dole.Když jsem spatřila letadlo tak se mi chtělo brečet a navíc posádka byla egyptská, ale nastoupila jsem a když se začalo zvedat tak jsem byla na mrtvici.Během deseti minut mi připadalo,že sedím v autě a vše probíhalo v pohodě.Dala jsem si jídlo,pití a cítila jsem se v pohodě.Pak jsem si říkala proč jsem měla strach vždyť to nic není.Teď lítám každý rok a vždy se moc těším a letadlo? to je nejlepší cestování jaké jsem kdy mohla zažít no prostě super.Tak odvahu není se čeho bát!

    Bře 14, 2007
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Ja to mam obracene.... driv jsem se nebala, letela jsem nekolikrat....ale postupem casu je to cim dal horsi. kdyz uz v tom letdle sedim, tak je to celkem ok, nemam zadnou panickou hruzu.... jeze se proste bojim, ze priste az poletim, tak to letadlo zrovna se mnou spadne. HOdne se mi o letani zdavaji sny, porad ty stejne... ze vidim jak pada letadlo... vetsinou je to na stejnem miste... nebo v nem sedim ja, a spadneme.... a jelikoz mam celkem dost spojitost se sny a skutecnosti, mam proste strach, ze ty sny jsou varovani. Takze se letadlu vyhybam jak jen muzu.

    Bře 14, 2007
  • Obrázek uživatele Janka
    Janka (anonym)

    No nic se nezměnilo..Nadále medituji,zda zvládnu necelých pět hodin letu nebo pojedu autem sama skoro 3.100KM a pak lodí 32hodin,abych dojela na své vysněné ostrovy..Pořád se snažím mentalizovat na let,ale má obava,že spadne mé letadlo je silnější...nevím co s tím...neletěla jsem skoro čtyři roky a poslední let byl utrpení-vystrašila jsem půlku letadla,jedna paní mě musela držet celou dobu za ruku,její manžel si odsedl-asi mě měl plný zuby,přemluvila jsem letušky,abych mohla k pilotovi-tomu jsem řekla že mám hr.strach,ale ani se na mě nepodíval a nic neřekl..no děs

    Bře 21, 2007
  • Obrázek uživatele Janka
    Janka (anonym)

    JO a ještě mi museli dát prášek na uklidnění a když jsem zažádala o druhy-odmítli..Dnes se jim nedivím..

    Bře 21, 2007
  • Obrázek uživatele miki
    miki (anonym)

    Létetcví mám i v životopise uvedeno jako obrovskou zálibu. Mám ověřeno, že i Boeing 747 (a jakékoliv jiné dopravní letadlo) dokáže při vysazení všech čtyř motorů doplachtit až na přistání. To, co vidíte v televizi, jsou východní společnosti, které mnohdy ani do Evropy létat nesmějí (díky novým vyhláškám o bezpečnosti). No a nebo padají ultralehká letadla, což se beztak většiny z nás netýká. Poslední letadlo ČSA spadlo 11.2.1977 (Poštovní Avia Av-14T). Uznávám, že je to v tomto případě hodně kontraproduktivní, ale skvělý přehled leteckých neštěstí je na http://www.sweb.cz/svici/havarie.htm - včetně různých statistik. Osobně věřím v osud, takže pokud je mi předurčeno zemřít v troskách letadla, nic s tím neudělám. Létání je a doufam vždy bude něco, co mi zpříjemní i konec dovolené.

    Bře 22, 2007
  • Obrázek uživatele bzzz
    bzzz (anonym)

    Ještě jsem nikdy neletěla, a strach nemám z letu nebo letadla, ale bojím se kvůli potížím s ušima, které mám chronické, aby se mi to třeba po přistání (to je prý nejhorší) nezhoršilo. Sice nemám akutní zánět, ale hlavně pískání a opakované problémy s dutinama a Eustachovou trubicí (ta právě vyrovnává tlaky). I v autě dost cítím tlak a zalehnutí, když se jede déle z kopce a musím hodně polykat. Tak si vždycky říkám, že když to je takhle v autě, co potom v letadle? Máte s tím někdo zkušenosti? Někdo mi říkal, že ho pak týden bolely z letadla uši, a to by asi nebyla příjemná dovolená... Takže cestujeme jen tam, kam se nemusí létat.

    Dub 26, 2007
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    ahojte, no tak me letani rozhodne zabavne nepripada. uz 6 let mam vylozenou fobii z letani. kdyz jsem naposledy letela (coz bylo pred 4 lety, tak jsem nejen celych 14 hodin probrecela a ostatni cestujici nevedeli, jestli jsem normalni (jakoze o tom silne pochybuju), ale nepomohly mi ani prasky na uklidneni, ani alkohol. od te doby jsem se vyhnula opakovane nadhernym mistum na zemi, ktere jsem mohla videt, ale nevidela, protoze se bojim letet. za tyden letim, jen v ramci evropy, ale uz mesic kazdy vecer nemuzu usnout. nevim, jestli me do toho letadla dostanou. docela me to stve a otravuje zivot, nemate treba nejaky typ, jak se toho zbavit?

    Dub 30, 2007
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    jo a chystam se do kanady, myslite, ze se tam da dojet lodi?

    Dub 30, 2007
  • Obrázek uživatele Christin
    Christin (anonym)

    Co lidičky blázníte? Lítání je to nejlepší na celém světě!!!

    Kvě 09, 2007
  • Obrázek uživatele Majkl
    Majkl (anonym)

    Já taky ještě neletěl. Mám velikej strach. 6iju na Islandu a sem jsem připlul lodí. Bylo mi ale celou plavbu šíleně blbě. Za dva týdny poprvé poletím.Domů.Tak dlouhé volno nemám, abych mohl zase plout.Já mám hrůzu i z toho, když vidím letadlo ve vzduchu.Natož pak do něj nastoupit....držte mi palce

    Čer 02, 2007
  • Obrázek uživatele BARBORA
    BARBORA (anonym)

    SILVOVA METODA JE OPRAVDU UCINNA A DOBRA.VYHODOU JE TO,ZE CLOVEK NEMUZE NA NIKOHO PUSOBIT NEGATIVNE,CHCE TO VSAK ALE,AYB NAVSTIVILI KURS CELA RODINA.SEKTA TO V ZADNEM PRIPADE NENI.KURS JSEMDELALA A ZLEPSIL SE MI OD TE DOBY ZDRAV. STAV.PODOBNY KURS,AVSAK LEVNEJSI JE MODRA ALFA.

    Čer 02, 2007
  • Obrázek uživatele Kačenka
    Kačenka (anonym)

    A jé, silvistická reklama. Tak kdepak ještě dneska bude? No co čekat od dětinsky blbý sekty zaseklý pomalu v každý diskuzi:) Já jsem přišla o rodiče, právě při leteckým neštěstí. Navíc jsem díky svému psychickému postižení a zvlášť katolickým metodám jeho léčení náchylná k depkám. Můžu vám říct, že já se do letadla vždcky těším. Je to spolehlivá doprava. Až to se mnou spadne, budu mít konečně aspoň pokoj od těch depek. A třeba půjdu k Bohu a budu mu moct konečně říct, jaký jsou katolíci, kteří mě v dětství odmítli svěřit do péče psychologa a místo toho čekali na zázrak, podrazníci. I kněží, kteří se za mně modlili a sháněli na mně exorcisty:) Byli asi nějací nekvalitní, že je Bůh nevyslyšel, jestli se náhodou za ty prachy místo modlení nešli třeba ochlastávat:) V Nebi uvidím pravdu. A kdybych náhodou skončila v Pekle, tak tam mě taky řeknou proč. To vám kněží ani odborníci na letecký katastrofy neřeknou nikdy. Jak je to krásný, říct, osudu neporučíš, stroj měl poruchu. Jak je krásný říct, že Bůh není můj poskok, aby vyslyšel modlitby. Lidi, kteří mají na starost velký skupiny lidí a někam je "dopravují", jsou tak nějak divně deformovaní povoláním. Jako by pro ně už život druhýho neměl cenu...větší, než to co kdo dal za letenku nebo přispěl na kostel. Taky to znáte?

    Čer 02, 2007
  • Obrázek uživatele jana
    jana (anonym)

    letím za 14 dní do Tunisu.Už to bude 3 -tí let.Je mi vždy na zvracení a motá se mi hlava.Mám panickou poruchu a tak mám šílený strach že omdlím .Připadá mi nekonečná doba letu.A tak bych potřebovala nějakou tu muzyku, Nevíte zda si můžu pustit MP 3? Když se nemůže použít mobit tak nevím.

    Čer 02, 2007
  • Obrázek uživatele Benvenuto
    Benvenuto (anonym)

    Tak jsem to kapánek poplet,tak teď to vyjde. Šíleně mě štve můj strach z létání.Na dovču se musím kodrcat autobusem a protože mám rád Černou Horu nebo Španělsko,tak je to vždy přes 24 hodin. Když vidím LAST MINUTY zájezdy třeba do Egypta "za hubičku" štve mě to ještě víc .Když mě je blbě i na 3 metrovým žebříku!! Co s tím ? Dá se to nějak zmáknout ?

    Čer 19, 2007
  • Obrázek uživatele Inka
    Inka (anonym)

    Benvenuto - věř tomu,že se to dá zvládnout.Já letím za týden po 3-tí. První let byl hrozný,pozorovala jsem se co se se mnou děje, bylo mi divně,špatně od žalůdku a tlak v hlavě. Myslela jsem že to bude můj konec. Trpím panickou poruchou. Druhý let byl ale super, vzala jsem si kynedril a mohla jsem i číst. Nemám strach že latadlo spadne, ale z toho,že mi bude špatně. Takže mi pomohl Defobin na nervy a kynedril na nevolnost. Byla jsem šťastná,že se nemusím štrachat autem do chorvacka,ale zvládnu let do Tunisu,kde je tak krásně.A za 2 hodinky jsem tam byla.

    Čer 19, 2007
  • Obrázek uživatele Padátko
    Padátko (anonym)

    Lidi, co blbnete? Žádný letadlo ještě nespadlo. Vždy spadl STROJ. Jen si vzpomeňte na zprávy o leteckých neštěstích. Zásadně je hovořeno (psáno) o STROJI. Nikdy nenapíšou

    Čer 27, 2007
  • Obrázek uživatele benvenuto
    benvenuto (anonym)

    Díky za názory.Na podzim koupím (asi) letenku z Brna do Práglu a uvidím,co to se mnou udělá.Ten strach je hnus,stejně jako všechny ostaní strachy (nemluvím o opatrnosti)."Největší vítězství je zvítězit sám nad sebou" Létání zdar!!!!

    Čer 28, 2007
  • Obrázek uživatele jenda
    jenda (anonym)

    Take bych rad letel ale mam diagnosu panicka uzkostna porucha. Mel jsem nekolikrat zachvaty paniky, kdo nevi neveri co to je. Nikdy jsem neletel ale bojim se . Nechce se mi letet doslova sfetovany ale jak jinak. Asi si dam Lexauriny,Stilnox a pujde to ne. Diky.

    Črv 04, 2007
  • Obrázek uživatele michaela
    michaela (anonym)

    Také se můžu zařadit mezi ty neštastníky , které postihuje strach z létání!!! Létám každý rok již 10let někdy i dvakrát do roka na dovolenou!!! Trpím jako zvíře,již týden před odletem sleduji veškerá letecká neštěstí , zvlášt jejich příčiny,sleduji jaké bude počasí atd..!!! Léky absolutně nezabírají-již při vstupu na palubu mám oči jak tenisáky,klepou se mi vnitřnosti,a mám neurčitou barvu v obličeji!!!Po celou dobu letu držím v ruce bezpečnostní pokyny ,kontroluji jestli mám opravdu záchranou vestu pod sedačkou,dále hlídám jakoukoliv změnu zvuku motorů a všeho zařízení které jsou mi nablízku,pohled z okna nepřichází do úvahy a cesta na toaletu je absolutní katastrofa!!!jedině na mě zabírá alkohol,létám zkrátka nametená jak dělo a když se zadaří tak i usnu!!! a z čeho mám takovou hrůzu prostě netušim, myslela jsem že když budu létat častěji bude to lepší ale ani náhodou,v dubnu jsem byla v egyptě a za 3týdny letím na rhodos a už opět začínám jančit!!!!!!!!!!

    Črv 09, 2007
  • Obrázek uživatele Kiky
    Kiky (anonym)

    No čauky já jsem natom podobně teď tedy hůře jak dřív. Poletím už asi po desáté ale nervy to je hnus... nějak to na mě padlo už týden před odletem a nejsem ve své kůži a nervy na dranc...beru prášky na spaní, ale nic to nedělá a stejně spím špatně...klepu se a jíst mi nechutná. Ať mi to někdo vysvětlí, proč to tak mám i když si pořád říkám,že to nic není.... Dříve mě to chytalo až třeba když jsem lezla do letadla a takhle brzy...

    Črv 30, 2007
  • Obrázek uživatele fanatikka
    fanatikka (anonym)

    Ja to znam. Sama miluju letadla, ale pred mym prvnim letem to byla hruza. Letela jsem sama hodne daleko. Musim se priznat, ze na prvni usek cesty jsem polkla Stilnox, ale neusnula, jen se dostala do klasickeho "hypno-rause", takze jsem sice nespala, ale preubeh si moc nepamatuju. Az na prestupnim letisti, tam jsem se probrala a na ten dlouhy let, ktery byl prede mnou, jsem uz byla uplne v pohode i bez stilnoxu. Pak jsem letela jeste nekolikrat, vzdycky v pohode, ale protoze taky trpim panickou poruchou (treba vystupuju z tramvaji apod.) si s sebou beru pro sichr alprazolam (v CR jako Xanax ci Neurol). Kdyz vidim, ze buseni srdce zacina byt neunosne, tak spolknu tak 1,5mg a parada - neoddela me to jako stilnox a pritom se taky lehce vznasim v bubline bezpeci a klidu. Vrele doporucuju. Taky asi pomuze, kdyz cestuje spolecne blizky clovek, to je vzdy dobre. Mne pomohlo aspon, kdyz se mnou byl tatinek na letisti den pred letem a koukali jsme na letadla, on mi vysvetloval jak a co, delal vtipy a uklidnoval me. Vzdycky jsem si pak na to vzpomnela pri pozdejsich letech a musela se smat ;-) Hlavne klid. Jsou cesty, jak to zvladnout.

    Srp 02, 2007
  • Obrázek uživatele Kiky
    Kiky (anonym)

    jo jo Neurol mám, tedy doufám, dnes si ho jdu vzít od našich.Včera jsem jeden vzala a oblbnul mě asi tak na hodinku a půl nikdy dřív jsem ho neměla, tak si myslím,že mi to snad pomůže, budu tomu věřit :-) ale už se těším na moooooře :-) papa

    Srp 03, 2007
  • Obrázek uživatele 789
    789 (anonym)

    Jeje, tak to jsem ráda, že má tolik lidí strach z létání. Už jsem si myslela, že jsem v tom sama, a ono ne:-))Já konkrétně se bojím, že to letadlo spadne,sežehne mě plamen a rodiče se smutkem utrápí.Jenže, když do něj nevlezu, tak se zase nikam daleko nepodívám. Takže do něj každým rokem srdnatě lezu a letos, ačkoliv to bylo hodně hodin přes Atlantik, tak musím uznat, že jsem si to vychutnala a snad už v budoucnu budu mít pozitivnější přístup.Asi je pravda, že každýmu je dán nějaký osud a ať se bráníme jak chceme, stejně nás dostihne. Když ze strachu odmítnu letět, tak mě třeba pak přejede auto. Takže ono je to asi jedno, jakým způsobem se člověk přepravuje:-(

    Srp 03, 2007
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Nejsi určitě sama. Já mám hrůzu jen se o letadle mluví.Za týden odlétáme do Tuniska a sem strachy bez sebe.Ale jak říkáš, jinak se člověk nikam nedostane. Ale štve mě, že patřim mezi lidi ci se bojí létání a chtěla bych pochopit lidi, kterým se to líbí a nemají strach a ani je nenapadne myslet při letu, že se něco může stát. Prostě se psychicky připravuju už měsíc předem, špatně spim a vlastně doufám, že to přežijeme. Jaký pesimismus co? Ale asi to znáte, pokud jste na této adrese. Takže všem aerofobikům přeju zbavit se nebo alespoň zmírnit strach a brát všechno trochu s nadhledem. Pěkný let :-)

    Srp 06, 2007
  • Obrázek uživatele Lucka
    Lucka (anonym)

    Tak to je fajn pocit, ze je takovych jako ja vic... Me desi predstava, jak mi bude na letisti a v letadle, kdyz je mi naprosto fyzicky zle a na omdleni jen kdyz si to predstavim, vidim letadlo ve filmu nebo o tom slysim! Jestli svuj prvni let zvladnu ja, tak uz asi vsichni, protoze jsem z toho opravdu na zhrouceni. Nesnesu byt nekde uzavrena a nesnasim vysky, letadlo je pro me spojeni obou mych fobii + strach z katastrofy. Letet musim. No pak napisu,jake to bylo, jestli preziju:)

    Srp 20, 2007
  • Obrázek uživatele Andre
    Andre (anonym)

    Ahoj Lucko, tak jsme na tom ale úplně stejně.Já mám fóbii ze všech hromadných dopravních prostředků a o letadle ani nemluvím, ještě nikdy jsem totiž kvůli tomu neletěla. Za měsíc odlítáme do Tuniska a já už teď z toho nespím, myslím na to, jak hrozně mi bude a že to asi nezvládnu. Přesně vím, co mě čeká při zavření dveří a rozjezdu letadla - panika, že už není cesta zpět, motání hlavy, pocení, strach, že umřu nebo omdlím, bušení srdce...hrůza!!! Přemejšlím, že si dám buď alespoň dva prášky na uklidnění a nebo před tím vypiju flašku vodky..není jiná možnost :-)

    Srp 21, 2007
  • Obrázek uživatele Evisek
    Evisek (anonym)

    Ahoj, tak to jste na tom uplne stejne :-) ja, kdyz jsem letela poprve, tak se mi to moc libilo, ale cim vic letam tim vetsi mam strach. A je to az po pristani v Zeneve, kdy se letadlo propadalo a zase se dostavalo nahoru a dotoho byl silny vitr, takze se jeste kymacelo ze strany na stranu, fakt hnus. A od te doby slysim o letadle a dela se mi spatne :-( v utery letim do recka, tak jsem zvedava asi se opiju :-) takze vsem krasny a hladky let.

    Zář 06, 2007
  • Obrázek uživatele Kegina
    Kegina (anonym)

    Všechny Vás chápu, všem Vám absolutně rozumím. Pozítří letím do Tunisu a přibližně týden už zvolna umírám. Jeden let do Řecka už jsem absolvovala.Byl vcelku klidný,ale rozhodně mě nevyléčil z aerofobie.Tiše závidím svému příteli a všem ostatním,které ani nenapadnou katastrofické scénáře a mohou klidně jíst a spát....Držme si tedy pěsti,ať všichni doletíme v pořádku zpět na svá místa! Já osobně už mám klouby na rukou rozdrcené přibližně týden :-)

    Zář 24, 2007
  • Obrázek uživatele Jitka
    Jitka (anonym)

    Ahoj vsem!Jen bych vam chtela poradit,ze pokud se sice bojite letat,ale chteli byste s tim neco delat,tak temer vsechny letecke spolecnosti poradaji kurzy Letani beze strachu.Napriklad CSA je porada taky.Je to sice jeden den,ale myslim si,ze alespon castecne by to mohlo zabrat.

    Říj 05, 2007
  • Obrázek uživatele miriam
    miriam (anonym)

    Jo taky se bojim litat.Letam do USA za manzelem a vzdycky mam hrozny strach.ted jsem se objednala na kineziologii a doufam, ze mi tato metoda pomuze odblokovat ten hrozny strach. s pozdravem Miriam

    Lis 07, 2007
  • Obrázek uživatele Lucka
    Lucka (anonym)

    Ahoj vsichni, psala jsem tu pred nejakou dobou, ze jestli let preziju ja, tak uz snad vsichni...tak jsem tedy prezila! :) Priznavam, ze jak jsem uvidela letadlo, do ktereho mam sednout, musela jsem si vzit prasek na uklidneni, ale jen slaby, nechtela jsem byt uplne mimo. Prostredi v letadle me ale celkem uklidnilo, zadna klaustrofobie se nekonala, citila jsem se celkem utulne. Rozjezd letadla a vzlet byl pak uplne euforicky zazitek a pohled na bile mraky pod nami opravdu kouzelny...pripadalo mi to spis jako krasny film nez jako realita, takze jsem si strach ani moc neuvedomovala. Preju vam vsem, at prvni let zvladnete!!

    Lis 17, 2007
  • Obrázek uživatele Jitka
    Jitka (anonym)

    Taky jsem věřila na osud a říkala si co se má stát tak se stane...Je mi 38let a už několikrát jsem letěla a vždy jsem tvrdila, že už samotný zážitek z letadla je paráda.Poprvé jsem letěla v když mi bylo 32let a a vzala jsem sebou malé holky a byla jsem ráda, že jsem to dokázala.Letět sama na Malorku a tak to pokračovalo Kanáry,3x Egypt,Kypr a osudový byl Tunis(vlastně Djerba,Zazris)letěli jsme s Tuniskou společností,tam to bylo v pohodě,dokonce s mezipřistáním.Přijeli jsme do Tuniska šílené vedro v září,na letišti 1 přepážka,tak než nás odbavili tak to trvalo tak 2 hodiny(přilétli jsme do Ramadánu,tak se nikdo nenamáhal).Tam to ještě šlo,ale co jsem tam viděla mi vzala veškerou energii,nastydla jsem tam,nedalo se tam dýchat a já nejsem člověk co vydrží pořád na sluníčku, chci něco vidět bohužel, tam nebylo co.Bylo mi tak špatně, že jsem druhý den chtěla domů.Delegátka nám ještě oznámila,že jestli nám bude špatně,tak ať jedeme do soukromé nemocnice,že nás ve Státní nezachrání.Taky tam od dubna nepršelo a mi zažili 5 bouřek.Tak jsem protrpěla 7dní a hurá domů.Jenže před odletem jsem měla sny o letadlu jak spadne,oslabená nemocí...jsem měla už hrozný strach do toho letadla nastoupit.V letadle jsem chtěla vodu na zapití Kynedrilu,jenže mi oznámili až po vzlétnutí letadla.Půl letu jsem prosedela u stevartů, kteří si se mnou nevěděli rady,tak mi dávali aspoň vodu.Po 2h už jsem byla tak vynervovaná,že mě začali brnět nohy a celá jsem se klepala.Když jsme konečně přistáli, tak mi nebylo o nic lépe,nikdo nevěděl co se mnou.Nakonec jsme jeli na pohotovost,tam měli podezření na Embolii,ale pan doktor prohlasil, že je to moc nákládné na hospitalizaci,tak mě vodili po vyšetřeních.Nakonec zjistili,že je to viróza, spojená s letem a vyčerpaný organismus.Poslali mě s Magnesiem a Ibalginem domů.Doma jsem si zašla k lékaři a požádala o B12,možná mě i pomohli.Stalo se mi to v září 2007,tvrdila jsem že to musím překonat,jinak už nikdy nepoletím.Tak jsme se s kamarádkou rozhodli, že pojedeme na výlet, v tu dobu jsem byla v pohodě.Jenže v okamžiku zaplacení zájezdu se mi udělalo úplně stejně špatně jako v letadle a už 3dny zažívám stejné pocity.Vůbec nevím co mám dělat jestli to překonám nebo to vzdám.Jenže já se nebojím letadla,ale toho zážitku co se mi tam stal.Prosím jestli někdo víte jak na to, tak mi poraďte.Díky

    Feb 18, 2008
  • Obrázek uživatele Jiří
    Jiří (anonym)

    Je mi to nesmírně líto, ale už to nepřekonám. Lětěl jsem pouze jednou (3h tam a po týdnu dovolené 3h zpět) a stačilo mi. Tam jsem dostal záchvat paniky, čímž jsme měl pokaženou dovolenou, protože jsem se bál, že mě to přeapdne i na zpátečním letu, což se naštěstí už nekonalo. Přesto tuto anabázi opakovat nechci, takže ačkoli toužím obdivovat vzdálené země, nezbývá než prstem po mapě.....

    Bře 25, 2008
  • Obrázek uživatele Adéla
    Adéla (anonym)

    Ahoj,mám šílený strach z létání,strašně ráda bych letěla někam na dovolenou,ale nemůžu.Můžu akorát tak do Itálie nebo do Španělska,to je super tam už jsem byla tisíckrát.Nevím co mám dělat,nebojím se,že letadlo spadne nebo se stane cokoli jiného.Prostě nemůžu.Klaustrofobii nemám,normálně chodím do solárka,jezdim výtahem,lanovkou,prostě tohodle se nebojím,tak poč nemůžu létat?Nemáte pro to někdo vysvětlení.Mám pocit,že kdybych letěla,tak se tam nejspíš zbláznim nebo umřu.Doma se mi za to smějí,ale já to fakt asi nikdy nepřekonám.Někdy mívám pocit úzkosti na řetízáku,nechodím na kolotoče,ale ne proto,že by mi bylo špatně od žaludku,prostě mívám stav kdy mám pocit že nemohu utéct.Obvykle trvá jen pár vteřin,ale co když to v letadle bude celý let?To bych nevydržela.Někdy tento stav mám i když vnímám něco streotypního.Například když něco pípá pořát dokola.Nebo když se houpu na houpačce,je to taky pořát to samé,nahoru, dolů,nahoru dolů.Ale kdykoli můžu zastavit a slézt.Ale v letadle mi těžko pilot zastaví nad oceánem...Prostě jsem zoufalá.Nemůžee mi někdo pomoct?

    Kvě 18, 2008
  • Obrázek uživatele Katka
    Katka (anonym)

    Ahoj, toto znám, podobné pocity jsem hodně často mívala..měla jsem záchvaty paniky jakmile jsem nemohla se odněkud dostat..vystoupit zastavit apodobne...Za týden letím s rodiči do řecka a doufám, že to nebude problém, poprala jsem s tímto, poperu se i s další věcí:)

    Čer 05, 2008
  • Obrázek uživatele JIří
    JIří (anonym)

    Člověk byl stvořen jako suchozemský živočich. Je přirozené, že se bojí prostor, kde nemůže situaci ovlivnit. Mám dva psy. Úplně jiná plemena. Ovšem oba dva nechtějí chodit přes úzký most, oba dva nechtějí chodit přes jakékoli šprušle, oba dva nechtějí se mnou na rozhlednu. Mám taky fobii z letadel. Jednou jsem letěl do Řecka a stačilo mi. Vyřešil jsme to tak, že nelítám. O to více koukám na cestopisné dokumenty a prohlížím si atlas světa. :-)

    Čer 06, 2008
  • Obrázek uživatele tesa
    tesa (anonym)

    taky mám strach z létání,zajímavé je,že se to stalo až po několikátém letu!Mám příbuzné v zahraničí a jiná doprava,než letecká bohužel nepřichází v úvahu,takže jsem nebyla žádný ,,nováček,, Tuším,co tu fobii spustilo,ale není v mých silách se jí zbavit.Prostě vlezu na palubu,všechno se ve mě sevře,nemůžu dýchat,neslouží mi nohy a mozek velí-utíkej,rychle ven- a já jsem přitom ráda,že se doplazím na sedadlo. Doktor mi sice napsal nějaké kapky,ale že by to nějak zabíralo?Nebo lépe řečeno,zaberou jak kdy,už se mi stalo,že nezabraly vůbec.Přitom moje kamarádka je zkusila taky,protože mi nevěřila,že mě moc nezabírají...a měla jsem co dělat,abych jí vzbudila.Spala po nich jak mimino.To bude zase zábava...za týden letím zase...ach jo:-(

    Čer 19, 2008
  • Obrázek uživatele Trisia
    Trisia (anonym)

    Zdravim zpriznene duse, tj. panikare! Vidim, ze to prozivame podobne - sevrene utroby, zvraceni, mozek mimo hlavu, spatny dech,... no fuj. Vzniklo to patrne z prozite autonehody - mirne "turbulence" se zvrhly ve smyk a bylo vymalovano. K tomu muj nedobry psych. stav, ktery se zhorsuje :-((. Leky moc nezabraly, Stillnox vubec, Valium (diazepam) castecne. Stve me to, protoze letet na dovolenou - to by bylo za trest. Bohuzel jsem patrne kvuli tomu prisla i o nabidku zamestnani (priznala jsem se, ze mi letani nedela dobre, a tam byly podminkou cesty do Asie :-(( ). Je mezi Vami nekdo, kdo absolvoval ten kurz u CSA? Na jejich webu info neni. Me by zajimalo, jestli to muze odbourat tu "fyzickou" paniku. Nebo zda je to jen metoda, ktera neco vysvetli hlave, ale co z toho, kdyz zaludek na to stejne neda? Tip pro ty, kteri do toho pekelnyho kramu vlezt musej: priznejte se letuskam. Ve vsech pripadech me desne paniky na me byly strasne hodny, mela jsem protekcni caj (a becherovku), uklidnovaly me, posadily dopredu, kde to min houpe, s jednou z nich si dodnes pisu. Jo a ze leky obcas zaberou a obcas ne: dulezity je casovani. Lek se musi dostat do krve, ne jen do zaludku. Takze se musi vzit v urcitou dobu pred startem. Doporucuju konzultovat s lekarem, nejlepe psychiatrem, ktery vi, jak/za jak dlouho ty leky funguji. Ja to zblbla, vzala jsem si prasek pozde a trpela jsem jako zvire. Tak stasny let!

    Čer 19, 2008
  • Obrázek uživatele Ondra
    Ondra (anonym)

    Adéla: je to jakobys popsala přesně moje pocity, ale naprostě přesně, až mě zamrazilo. 1.7.2008 budu muset poprvé letět, jinak mužu dát výpověď v práci rovnou. Nevím co budu dělat. Mám nějaké prašky pro panické atace, jmenuje se Rivotril a v kombinaci s alkoholem se jejich účinek ještě zvyšuje. Takže pak budu asi uplně mimo, ale to je mi jedno, hlavně ať na mě nejde panický záchvat nebo se buď zblázním nebo umřu na infarkt, je to tak silný stresový zážitek pro mě, že mě dokáže narušit jak psychickou, tak fyzickou schránku. Má někdo radu nebo lék? cruchot"email.cz

    Čer 19, 2008
  • Obrázek uživatele tesa
    tesa (anonym)

    To: Ondra ...tak s tím Rivotrilem(je to vlastně Antiepileptikum)...ten mám taky,ale jak jsem říkala,někdy to zafunguje,jindy ne,asi se bojím víc,než je předepsaná dávka kapek :-D,kterou ale nechci zvyšovat,než je povoleno. Na alkohol k tomu bych nespoléhala.Tyhle léky není radno kombinovat s pitím,mohlo by se ti stát,že se ti bude špatně dýchat-a nebude to jen ve tvé hlavě(psychika).

    Čer 20, 2008
  • Obrázek uživatele Trisia
    Trisia (anonym)

    Ondra: asi bych se na Tvem miste poradila s psychiatrem - ten se nejlip vyzna v lecich, jejich ucincich a prip. kombinacich. Michat to s alkoholem - na to bacha, napr. na Valium se pit NESMI! At si neprivodis nejakou otravu... A pro ty, kteri maji (stejne jako ja) v oblibe herce Seana Beana: on tim trpi taky. Pro zajimavost - rozhovor, kde o tom mluvi: http://www.compleatseanbean.com/mainfeatures-106.html ...jemu se to keca, v 1.tride se mu jiste "panikari" lip nez v stisnene turisticke :-) No nic, drzim palec vsem, kteri musej...

    Čer 23, 2008
  • Obrázek uživatele marek
    marek (anonym)

    Ahojte, Muj prvni let byl asi ve 2. letech na Ukrajinu a do Beloruska to sme leteli este ruskyma letadlama tehdy sem se bal resp. to jedine si pamatuji. Pak parkrat jen vyhlidkovy let to bylo ok. Pak leto do Turecka, Islandu, Agnlie, Finsko, Belgie, Dansko, Malta a nakonec ted poeltim do Irska to behem 3. let. Nebojim se, resp. jednou sem trosku mel strach, kdyz sme leteli tim malinkym letadlem Aarhus - Kodan to byla sranda, ale jinak nee. Jedine co me stve, ze mi pri pristavani jakoby zalihaj usi a to praskani v usich at uz pri polikani, resp. vyfukovani nosem do kapesniku me sere. Jinak lidi, vemte si, ze ja nevidim, to je mozna plus pro me, ale byl-li by nejaky problem, tak kdo je na tom hure? :D. Jinak si spocitejte kolik dene lidi zemre na silnici a kolik v letadlech? Pocet lidi co litaj na pocdet kilometru oproti autum, busum, vlakum je fakt minimalni. A mate jedno pozitivum, bud to prezijete nebo ne, nebudete mrzak na voziku atd. Takze ma rada proste se obrnit, rici si dokazali jini, dokazu ja! Jinak se nikam nepodivate a to by byla skoda ne? Ja letani miluju uz bez nej nemuzu byt, chtel sem byt pilotem, bohuzel. Jinak nebrat moc prasku a nekombinovat s alkoholem v pripade nutnosti kdyby joooooooo tak by ste se nemuseli probudit. A mobily se pouzivat nemsej, ale mp3 prehravac ano, stejne jako notebook, nikoli pri startu a pristani. Tak hodne lidem zdar, kdyztak se ozvete na mail 231487 (zav)mail.muni.cz M D

    Črv 20, 2008
  • Obrázek uživatele Vevava
    Vevava (anonym)

    No, tak se hlásím taky...mé projevy paniky ale byly ne přímo fyzické, ale strašlivý pocit, že se zblázním, potřeba utéct, ale ŠÍLENÁ!!!. Něco, co si nikdo, kdo to nezažil absolutně nedovede představit a žádné chlácholení v té situaci není k ničemu! Já se nesvěřila ani partnerovi vedle sebe, protože jsem se hodinu a půl skoro bála pohnout, ne bála, já nemohla!!! Svěřila jsem se potom, to jo, ale když to přišlo, nedokázala jsem vůbec nic. Neřeším to, jestli letadlo spadne, ani nevím, co vlastně řeším, určitě nemožnost úniku a to, že jsem v prostředí, kde se nedá dlouhodobě přežít... V minulosti jsem měla klaustrofobní ataky v autobusech či tramvajích. Byl to můj druhý let, první byl delší a v pohodě. Po letu jsem měla asi týden strašné úzkosti a návaly paniky, další týden deprese, vyčerpání, půl roku občasné úzkostné návaly, nemohla jsem do výtahu ani autobusu, teď už mohu kromě myčky automobilu skoro všechno, ale jestli ještě někdy někam poletím, to faakt nevím... Moc bych chtěla cestovat, mám malé děti, manžel naléhá, abychom letěli na dovolenou k moři a pro mě je to pomalu otázka života a smrti, protože ta hrůza byla nepředstavitená!

    Črv 21, 2008
  • Obrázek uživatele Vojta
    Vojta (anonym)

    Je to svinska vec. Ja driv letal uplne bez problemu - zaoceanske lety, lety v byvalem SSSR, lety malymi letadly. Nikdy jsem nemel problem, naopak me to spis i bavilo. Koukal jsem dolu na zem, na domecky, na mracky, cetl si, klidne i spal. Letos na zacatku roku jsem ale poprve prozil v letadle paniku - predesilam, ze zcela bezduvodne, let byl uplne v pohode, uplne klidny, ani mirne turbulence nebyly. Faktem je, ze jsem mel trochu kocovinu, byl jsem dehydrovan. Nejak jsem to teda prezil (byl to 4 hodinovy let), uplne vycerpanej jsem vylezl ve Vidni, ale pak to bylo ok, bez dozvuku. Dalsi let me cekal na konci cervna a to uz tyden dopredu zacalo toooco. Katastroficke myslenky, absolutni neduvera v cokoliv (letel jsem opet na vychod) - v pilota, stroj...Tri dny pred odletem uz se mnou nebyla rec, v hlave se mi honily myslenky, jak se tomu vyhnout (jednalo se o sluzebni cestu)...nakonec jsem nastoupil, byt muj krok byl velmi vratky...pri vzletu jsem myslel, ze zblaznim, polil me pot, prekotne jsem dychal...v letove hladine ale najednou celkem klid, lustil jsem krizovky...po 14 dnech zpatky...zase jsem vlezl do letadla, racionalne se snazil sam sebe presvedcit, ze to bude ok...des krozivy, to uz jsem si dal i sedativum... v miste pobytu tomu predchazely uz i desy a hruzy z jizdy metrem...zase jsem odletel, zase strasny vzlet, ale v letove hladine ok, asi teda fungovalo i sedativum...po navratu se mi rozjela uz docela slusna porucha, pridal se strach ze smrti, ktery se zacina projevovat podivnymi myslenkami, uvazovanim nad konecnosti lidkseho byti, nad tim, jak zivot rychle utece (neni mi jeste ani 30....), strach z nahle smrti, z rakoviny, z infarktu...pekne se mi to rozjelo...letadlem to zacalo...navstevuji nyni psychiatra a beru prasky, brzy mi zacne psychoterapie...jinak to nejde, je potreba to lecit, na hrdinstvi neni cas...

    Črv 21, 2008
  • Obrázek uživatele Jiří
    Jiří (anonym)

    Mě právě v letadle všechno překvapilo. Z filmů jsem měl jinou představu. Ve filmu byl v letadle velký prostor, klid. Realita: už po nasednutí mi nebylo dobře - lidi natěsnáni jako v dobytčáku. Turistická třída je prostě jiná než ta první třída ve filmech. Start a takové zrychlení jsem nečekal. Úplně se mi odkrvila hlava. Je to přetížení, které vás zatlačí do sedadel, během pár minut zrychlí letadlo z nuly tuším na 900km/h. Potom ten rachot, na to jsem taky nebyl připraven. Hodně to hučí celou dobu. Když jsem letěl zpátky, dal jsem si špunty do uší. Aby mě to nestresovalo. Přistání mi naopak nevadilo, poklesy mi nedělaly nic, možná o díky tomu, že se blížilo vysvobození z letadla - pro mě odporné kobky, ze které není úniku.....

    Říj 02, 2008

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama