Aerofobie - strach z létání

Tvrdí se, že minimálně čtyři z deseti zákazníků aerolinek se musejí před nástupem na palubu letadla vyrovnat se strachem z létání. Příčiny těchto obav, které lze souhrnně označit jako aerofobii, se pokusil zmapovat holandský fyziolog Lucas van Gerwen z univerzity v Leidenu.

Vycházel přitom z výpovědí pěti tisícovek účastníků letecké přepravy, kteří se mu svěřili s důvody, proč se v letadle necítí příliš volně. Ukázalo se, že největší strach mají cestující nejvyšší věkové kategorie bez ohledu na pohlaví, nicméně důvody strachu jsou u mužů a žen odlišné.


Obecně se dá říci, že všechny ženy se obávají pádu letounu a nelibě nesou pomyšlení, že by mohly ztratit kontrolu nad svými emocemi, například bezděčně vykřiknout. Ve věkové kategorii do 35 let se k tomu přidává i strach z možného únosu stroje teroristy. Starší ročníky pak mnohdy ještě sužuje klaustrofobie, tedy strach z uzavřeného prostoru, jež se u nich nejednou stává podnětem k propuknutí paniky.


Muže, bez ohledu na dovršený věk, především trápí, že nemohou aktivně zasáhnout do pilotování a podílet se na průběžné kontrole letu, zejména ve chvílích, kdy se domnívají, že něco není v pořádku. Nezřídka se k těmto pocitům přidává i strach z výšky.


Tým, který uskutečnil výzkum pod vedením Lucase van Gerwena jako konzultanta fondu VALK, byl sestaven ze zástupců Leidenské univerzity, nizozemské letecké společnosti KLM a amsterodamského letiště Schiphol. Výsledky se mají promítnout do léčby aerofobie a napomoci praktickému využití speciální terapie, jež najde své uplatnění u zástupců obou pohlaví.


"Při stanovení konkrétní příčiny strachu z létání máme větší šanci na úspěch," uvedl Lucas van Gerwen a zdůraznil, že se této fobie jako jedné z mála lze účinně a definitivně zbavit vhodně zvolenou psychoterapií.


Zdroj: Plus

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (196)

  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    nemám slov ....můžu se potrhat smíchy, jen trnu hrůzou aby jsem i já a můj strach z létání neskočili u psychiatra jako Vojta!!!!! Letím za dva dny a opravdu jsem tohle neměla číst!!!! Snad pomůže slivovice!!!

    Říj 08, 2008
  • Obrázek uživatele Strojnik
    Strojnik (anonym)

    Proc se v jakemkoli clanku o letadlech z toho letadla okamzite stava \"STROJ\"?! Nehody, nouzova pristani, technicke stavy a zavady, letecke udalosti, je to jedno... O letounu je nadale vzdy psano coby o STROJI. Nehoda autobusu?! Vzdy a v celem clanku porad autobus. Auta, kamiony, kobajny, vsechno zustava. Jedna-li se vsak v clanku o letadlo, toto se vzapeti po uvodniku stava STROJEM. Jedna se o nejake novinarske klise, fetis, uhranuti, posednuti? Za uspokojujici a opodstatnene vysvetleni tohoto fenomenu dekuji.

    Říj 09, 2008
  • Obrázek uživatele Jordan
    Jordan (anonym)

    Jsem ráda, že v tom nejsem sama letěla jsem už čtyřikrát a divim se že jsem při tom ještě neumřela na infarkt.Celou cestu mě provázel takový strach že se mi klepalo celýtělo a hlavě nohy, nedalo se s tim nic dělat.K tomu studenej pot na čele a žaludek v krku.... to nepřeju nikomu.Ale můj problem je ten že se chci strašně podivat do Ameriky ale tech 10 hodin letu je pro me smrt.Poraďte někdo jak přeletět oceán ve zdraví?!!!

    Lis 27, 2008
  • Obrázek uživatele Jana
    Jana (anonym)

    Tak nevyužívejte letadlo, ale AUTO. Více na http://www.autokopriva.com/sluzby/aerofobie.html

    Pro 01, 2008
  • Obrázek uživatele Jiřina
    Jiřina (anonym)

    Léčím se na panické ataky.Mám stejný problém,?ikdy jsem neletěla, ale přítel by tak letěl v zimě k moři. To raději vydržím 24 hodin do Řecka busem.Vůbec nevím, jak bych ti cestu přežila, a pak ten strach zpět. Napíše někdo jestli to lze pžežít...?A co pasažéři v letadle, začnu panikařit a oni budou ze mě vedle. Myslíte, že by mi letuška něco píchla, nebo, co by následovalo...padák???

    Pro 10, 2008
  • Obrázek uživatele Lesli
    Lesli (anonym)

    Co všechno mě pomohlo proti strachu z létání - statisticky je to mnohem bezpečnější než auto - všechny celebrity lítají stokrát do roka, tak proč by to spadlo zrovna se mnou - vemte si hodinky a odpočítávejte čas. Třeba při tom usnete. Zabavte se nějakou racionální věcí, čtěte si něco o ekonomii nebo něco co zabaví rozum. Luštěte atd. - pomohlo přečíst si o kurzech létání s ČSA, kde všechno možné o létání vysvětlí, všechny zvuky a nouzové scénáře On to může být podvědomý strach ze smrti, z ošklivé havárie atd. Někdo se dokonce bojí toho, jak je to letadlo velké. Není to nic nenormálního, prostě vaše tělo vás brání a nechce se mu věřit, že několika tunový letoun v 10 km nad zemí je prostě v pohodě, prostě tam nemá co dělat. Ale technicky je to možné a piloti jsou ti největší profesionálové. To na silnicích jezdí 50 % amatérů. Pokud se stále panicky bojíte, prostě zajděte za psychologem, asi to bude hlubší strach.

    Feb 05, 2009
  • Obrázek uživatele Lesli
    Lesli (anonym)

    Myslete na cíl cesty a na to, jak si to užijete. Nebo si prostě vemte Lexaurin na uklidnění a snažte se usnout. A stále si opakujte- Jsem v těch nejlepších rukou. Někdo se totiž bojí předat odpovědnost za svůj život nějakému nenámému pilotovi. Pokud zažíváte šílenou paniku i přesto všechno, tak to fakt signalizuje nějakou hluboko zahnízděnou úzkost a tu musíte s někým odborně pořešit, jinak se provalí jinde.

    Feb 05, 2009
  • Obrázek uživatele Lesli
    Lesli (anonym)

    Já jsem to měla taky tak, nejdřív jsem létala v pohodě a čím jsem starší, začla jsem se bát. Prostě víc uvažujem. Ty sny můžou být jen podvědomé strachy, žádné předzvěsti...

    Feb 05, 2009
  • Obrázek uživatele Dee
    Dee (anonym)

    letěla jsem nekolikrát, respektive od 19 let do 23 jenže ted jak stárnu (26) se to u mě objevilo mám proste strach z toho že v tom letadle uhořim, ptž když padá tak vybouchne a hoří atd.. a mám pocit že to letadlo spadne jen když tam jsem já,ale když pojedou beze mě tak let proběhne v pořádku.Nebo špatné přistání nebo vzlet..

    Feb 05, 2009
  • Obrázek uživatele Lesli
    Lesli (anonym)

    Dee, to je normaální, prostě víc přemýšlíš než dřív. v dětství je každý víc hrrr do věcí a jak stárne, talk je rozumnější a domýšlí všechny scénáře. Všichni jsme navíc viděli ty blbý dokumenty o leteckých katastrofách, který v našem podvědomí zasely paseku. Nejsemžádný psycholog, ale jestli si myslíš, že se stane něco jen když poletíš ty, tak to signalizuje něco jiného, nějaký nedořešený průšvih, nepřijetí. Něčeho se bojíš...Nic se ti nestane, proč by se mělo stát zrovna tobě? Není v tom žádná fatalita. Určitě to vyřešíš, věřím tomu.

    Feb 05, 2009
  • Obrázek uživatele Dee
    Dee (anonym)

    Lesli počkej jak to myslíš? nějaký nedořešený průšvih? Nepřijetí?? Já právě se rozmýšlím jet na dovolenou, ale snažím si vybavit jak tam nastupuju a jak se to rozjíždí no a pak jsem ztoho nervní...Jo co se týče těch katastrofických dokumentů sem taky viděla haba děj.. :-)

    Feb 05, 2009
  • Obrázek uživatele Jiri
    Jiri (anonym)

    Kdyby Panbu chtel, aby clovek lital, dal by mu kridla!

    Feb 06, 2009
  • Obrázek uživatele Jiri
    Jiri (anonym)

    Strach z letani je zcela prirozeny, stejne jako z vysek, naklonu pres zabradli od 2. patra vyse atd. Maji ho i psi, jina zvirata. Nemaji nevyrese potize z detsvi a dalsi radoby moudre kecy. Neposlcouchejte to. Verte svemu telu a jeho signalum, nepremahejte ho, Zijte spise v souladu s nimi. Komu letani nevadi, ta lita imervere, komu letani nedela dobre, az nelita.

    Feb 06, 2009
  • Obrázek uživatele Marek
    Marek (anonym)

    Ahojky, Ja lital casto a nevadi mi to, jak zde bylo napsano, je to nejbespecnejsi zpusob dopravy, kolik lidi zare nebo maj teska poraneni na silnici a kolik v letadle? mne vzdy letadlo fascinovalo!

    Feb 22, 2009
  • Obrázek uživatele Šárka
    Šárka (anonym)

    Tyjo, tak to mě těší, že nejsem jediná. Přítel chce, abychom se letěli podívat do Petrohradu.Město je to zajímavé a po zemi se tam hrkat je na hoodně dlouho... Ale nevím. Taky mám panickou úzkostnou poruchu, jeden čas jsem se bála i v autě, ale to už vcelku zvládám. Myslím, že vím, co na letadle tak děsí- jakákoliv jiná nehoda (vlaková, automobilová, cihla spadlá na hlavu...) se stane v jeden okamžik. Člověk je v pohodě a pak BUM-buď to přežije nebo ne, často je ale stejně v bezvědomí nebo šoku... Ale v letadle to začne- máme poruchu...budeme nouzově přistávat...A až když je člověk totálně rozklepanej tak BUM. Aspoň tak si ten děs z letadel vysvětluju já. Jasně, zabít se můžeš i uklouznutím na schodech, ale v tom letadle je to asi o tom, že to dopředu tušíš.

    Bře 26, 2009
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    šárka-taky se moc bojím létání a přitom každý rok létám,vždycky držím kámošku za ruku,až jí má modrou,ale jak vzlétnem tak už je to dobrý,tak neboj holka-jo a Petrohrad je nádherný,tak neváhej a leť,odkud letíte?

    Bře 26, 2009
  • Obrázek uživatele pedro
    pedro (anonym)

    nejste sami, letěl sem už přes 30krát, je mi šestnjáct a obávam se jen při vzletu. KDYŽ V 10KM VYPNOU MOTORY, KLOUŽETE DOBREJCH 90KM DÁL, ALE PŘI vzletu KLOUŽETE LEDA DOLU.

    Kvě 05, 2009
  • Obrázek uživatele recycler
    recycler (anonym)

    Zkuste tohle: http://www.sabak-iskabar.com/sabak-iskabar.com/NAVODY_K_POUZITI/Entries/2009/8/21_BOJITE_SE_LETAT_NEBO_LETITE_POPRVE.html

    Zář 02, 2009
  • Obrázek uživatele Tobi
    Tobi (anonym)

    Omlouvám se, pokud se to snad někoho dotkne, ale trochu mě pobavilo (s ostnem závisti), jak tu všichni říkají "strašně se bojím létat, zrovna letím to Tuniska." já se bojím tak, že už od 18 nelétám. Nikam. Za žádnou cenu. Nikdy.

    Feb 14, 2010
  • Obrázek uživatele Romca
    Romca (anonym)

    Benvenuto - věř tomu,že se...No, to ja prave taky silim z toho, ze mi bude spatne..a nevim, co mam delat.. MA slecna me do toho neustale nuti..ale mam strach , ze se pozvracim..:(

    Bře 10, 2010
  • Obrázek uživatele já
    já (anonym)

    Já mám z létání také hrůzu. Vzhledem ke své profesi, zájmům a příbuzným v zahraničí se však létání nevyhnu. Celý let sedím jako zařezaná, nemluvím, jsem bílá a třesu se strachy. Ono se lehko řekne, že piloti jsou školení, že letadlo přistane i s jedním motorem apod...Ještě jako blázen sleduji pořad Letecké katastrofy a podobně. Ono se lehce tvrdí, že letecká doprava je poměrně bezpečný způsob dopravy. Jenomže jste ve vzduchu, pokud se tam vyskytne nějaký problém, je třeba jednat rychle a ne vždy je dost času se s problémem poprat. A letadlo nemůžete během vteřiny nikam hned odstavit, opravit a letět dál. Jojo, letadla procházejí revizí, to a toto, ale padají stejně.

    Bře 10, 2010
  • Obrázek uživatele Jana
    Jana (anonym)

    Dobrý den, mohli byste mi poradit, jaké léky se Vám osvědčily při úzkostných stavech v letadle?

    Čer 20, 2010
  • Obrázek uživatele Hanka
    Hanka (anonym)

    Ahoj, Já bych chtěla letet na dovolenou s mojí rodinou ale taky se moc bojím. Ne těch nehod ale mám klaustrofobii a když si ještě představím tu výšku už je ted blbě. Pomocte miiiii :-(

    Črv 02, 2010
  • Obrázek uživatele jana
    jana (anonym)

    Ahoj, Já bych chtěla letet...1x 3lexaurin tak 1 hodinu před letem nebo 3 deci vodky ,je to potom lepší při jednom letu jsem to neudělala a chytla jsem takový záchvat strachu že dva dny jsem se z toho dostávala

    Črv 18, 2010
  • Obrázek uživatele Tom
    Tom (anonym)

    Ahojte, taky jsem mel hruzu z letani, ale byl jsem na kurzu od CSA (Letani beze strachu) a pomohlo mi to. Dal jsem si zkusebni let a za dva dny jsem letel na dovcu. Doporucuji!

    Říj 08, 2010
  • Obrázek uživatele Štěpán
    Štěpán (anonym)

    Ahoj všichni, věřte, že existuje řešení, které je aktuálně dlouhodobě poměrně známé a populární spíše v zahraničí než u nás doma, ale i zde v Čechách už existují firmy - cestovní agentury, které nabízejí pomoc lidem obávajícím se létání. Tyto firmy pro Vás všechno zařídí, v den letu Vás vyzvednou osobně přímo u Vás doma, doprovodí Vás autem až na letiště, na letišti za Vás vše vyřídí, po celou cestu jsou Vám oporou, protože jsou jako dlouhodobí pracovníci z letectví schopni skutečně vše vysvětlit a po příletu Vás autem opět doprovodí až do hotelu, k známým apod. Příkladem může být například poměrně ambiciózní a aktivní firma www.asistovane-letani.cz Šikovní kluci Z vlastní zkušenosti doporučuji.

    Feb 24, 2011
  • Obrázek uživatele Štěpáne
    Štěpáne (anonym)

    Ahoj všichni, věřte, že...a kolik taková sranda stojí? Aby to nebylo dražší než samotná dovča.

    Feb 25, 2011
  • Obrázek uživatele Štěpán
    Štěpán (anonym)

    a kolik taková sranda...Ahojda - obávám se, že tyhle služby nejsou určeny pro lidi, kteří aktuálně cestují na dovču v last minute za pár šufňů, ale pro ty, kteří se potřebují dostat za oceán nebo dělat něco se svou fóbií. Konečná cena vždycky samozřejmě záleží nejvíce na tom, jak moc dopředu se kdo ozve, protože je hrozně moc odvislá od ceny letenek a kapacity těhle služeb. Jestli si dobře pamatuju, tak kurz u ČSA přijde suma sumárum na nějakých necelých 10tisíc korun a v zásadě tě nikam nedoprovodí, ale celý den do tebe ve třídě a na simulátoru s dalšími zájemci hučí věci o meteorogoloii, fyzice, letectví apod a nakonec to uzavřou "absolventským letem z Prahy do Prahy". Agenti se pak zabývají pouze tebou a navíc tě dostanou z bodu A do bodu B a během cesty ti vysvětlí to samé, ale konečná cena se pohybuje kolem 20tisíc pro Evropu a kolem 30tisíc pro zámoří. Co se mě týče, tak si myslím, že je na každém, jestli to považuje za srandu nebo službu a pomoc. Vždycky existuje ještě varianta prášků na spaní za pár šufňů z lékárny a celé to prospat, nebo úplně zadarmo si užít trochy adrenalinu na cestě :-)

    Feb 26, 2011
  • Obrázek uživatele Verča
    Verča (anonym)

    Nooo.,tak to jsem teda opravdu hloupá.To jsem si zas dala,přečíst si tyto články,...jako když jsem letěla poprvý a předtím jsem se koukla na film o leteckých katastofách...No,každopádně letím až v červenci..dovolená kupovaná na poslední chvíli...jen pro informaci...prosím poraďte:jak dlouho se letí do španělska???potřebuju zjistit,jestli se z toho náhodou během letu nesložím :((

    Bře 16, 2011
  • Obrázek uživatele hhh
    hhh (anonym)

    tady jsou zaručené triky,pro aerofobiky(tudíž i pro mě.) 1)během letu vždycky sedím v uličce(když jsem u okna,tak mám pocit,že jsem blíž k motorům,a že případná nehoda by byla nejvíc u toho okna.) 2)radím letět s někým blízkým,pokud máte možnost.při letu je velkou oporou 3)nějaké ty zklidňující léky 4)zkrátka mějte oporu v pilota 5)už si jen představujte svůj cíl cesty.moře ????

    Bře 17, 2011
  • Obrázek uživatele dddcxvdxv
    dddcxvdxv (anonym)

    lidi co šílíte??????????????????lítáníčkoo...to nejlepší....jste blbí...

    Bře 17, 2011
  • Obrázek uživatele Hela
    Hela (anonym)

    Aerofobici, uvedomte si, ze 90 procent leteckych nestesti vznika pri vzletu nebo pri pristani. jakmile jste ve vzduchu, sance na selhani je mala. Dale piloti co letaji komercnimi letadly jsou vetsinou byvali vojensti letci a ten pozadavek pro pilota je myslim 1500 leteckych hodin nez mu dovoli letet s velkym letadlem plnym lidi. V letadle nekdy pomaha trocha alkoholu na uklidneni. A dale letecka nestesti jsou pomerne vzacna. proto kdyz se nejake stane tak se o tom hodne mluvi. Mnohem vetsi nebezpeci hrozi v aute. Takze klid, usmejte se na pilota at ma dobrou naladu a teste se k mori.

    Bře 17, 2011
  • Obrázek uživatele H
    H (anonym)

    Často si lidi zaměnují aerofobii za obyčejný silnější strach z létání. Každy se něčeho obává, něco mu je velmi nepříjemné, to ještě nemusí zanmenat, ze má fobie....;-)

    Bře 17, 2011
  • Obrázek uživatele juie
    juie (anonym)

    bože tedko mám letet do Bulharska strašaně se bojím pomoc nechci v tom letadle zemřít..´(

    Čer 14, 2011
  • Obrázek uživatele Kačka
    Kačka (anonym)

    Dobrý den, také patřím do části populace, která se létání bojí. Velice zvláštní je, že když jsem letěla poprvé, tak jsem se absolutně nebála. Létání mi vadí od té doby, co při jednom letu hystericky brečelo malé dítě asi půl hodiny. No a zkrátka mi to způsobilo šílený blok a létání je pro mě od té doby hroznou nepřijemností, a vždycky se v letadle třesu a hlavou se mi honí špatné myšlenky. Za pár dnů odlétám na dovolenou, a podvědomě na to pořád musím myslet. Chci se však toho strachu zbavit a bojovat s ním, a chci si létání užít. Vždyť je to relativně unikátní někam letět, většina z nás létá jen několikrát do roka. Dost mi pomáhá ptát se svých kamarádů a známých jak létání vnímají, a proč se nebojí letět. Potom si také představuji, že když někdo letí třeba do USA, tak to trvá několik hodin + musí absolvovat i mezipřístání, a přesto to v pořádku zvládli. V porovnání s tím, je 3 hodinový let nic. Dále si ještě říkám, že v průběhu roku absolvuji každý týden 4-hodinovou cestu do školy do Plzně, občas dokonce v autobuse bez pásů, nic to se mnou nedělá. A proto se nesmím bát létání, které je nejbezpečnější dopravou, ke všemu ho řídí vyškolení profesionálové. Je to přece naprosto iracionální mít strach! I přesto, že si uvědomuji tyhle skutečnosti, vím, že až do letadla nasednu budu zase plašit. Jediné co mě asi trochu uklidní je fakt, že fobii z létání má téměř polovina lidí naší populace. Jelikož se o tom však až moc nemluví, tak tomu lidé nepřikládají velkou důležitost. Ještě mě napadlo se na let opít, či si vzít nějaké přásky, ale připadá mi to zbytečné huntování organismu, krom toho si nejsem jistá zda-li by mi alkohol nenadělal při tom stresu spíše škodu, než-li užitek.

    Srp 08, 2011
  • Obrázek uživatele Sonia
    Sonia (anonym)

    lidi co...tak tohle je opravdu hloupá reakce.. jenom protože Vy létáte rád-rada, neznamená to, že i ostatní jsou v pohodě

    Říj 12, 2011
  • Obrázek uživatele Simona
    Simona (anonym)

    Nejlepší na strach je litr ferneta s coca colou. Pak Váš let bude velice zábavný bez zbytečného strachu. Ale nikdy nikdy nelítejte za střízliva. Takto máte aspon otupěnej mozek.

    Dub 26, 2012
  • Obrázek uživatele !
    ! (anonym)

    Nejlepší na strach je litr...Tak mě by nepomohlo ani to. Uvažuji, že si před letem vezmu prášek na spaní, abych tu cestu prospala.

    Dub 26, 2012
  • Obrázek uživatele Inka
    Inka (anonym)

    Ahoj, během posledních třech týdnů jsem absolvovala 8 letů, z toho dva osmihodinové. Věděla jsem dopředu, že to pro mě bude těžké a že se budu bát. Ale řekla jsem si, že to podstoupím, že za to ten výlet stojí. Nicméně ani jeden let nebyl úplně v pohodě, abych se nebála. Bud byly turbulence nebo nešikovné přistání. Celkově sem letěla asi dvacetkrát, ale strach je stále stejný. Vzlety už zvládám, dokonce i koukám z okýnka. Přistání je ale hnus. Při posledním přistání v Praze jsme celkem ztráceli a nabírali výšku těsně před přistáním, cca 50 m nad zemí. Bylo to jak na houpačce. Většina lidí se smála a užívala si to jako na Matějské!!! Připadala jsem si jako největší debil, že jen já se bojím o život, adrenalin jako blázen a zbytek osazenstva si to užívá. Doufám že aspoň 10 let nikam nepoletím.

    Kvě 26, 2012
  • Obrázek uživatele !
    ! (anonym)

    Ahoj, během posledních...Ahoj Inko, jsem přispěvatelkou nad tebou. Já letěla snad 40x, ne-li víckrát, žel strach je také pořád stejný. S tím nabíráním výšky a klesáním to znám, při přistávání v Mexiku jsme už už měli začít dosedat, když najednou jsme prudce zase začali vzlétat nad mraky. Soused málem nestihl hrábnout pro pytlík. Nikdo se tenkrát nesmál a někteří lidé při vystupování omdleli - nevím, jestli byli nemocní, nebo z nervů...Při mých letech je občas let v klidu, ale většinou také ne. Nějhorší pro mne je, když se letadlo z ničeho nic propadne o několik metrů dolů...V první chvíli člověk neví, co se děje. Stalo se mi to asi 1x, ale stačilo. Kdybych nemusela, seděla bych doma na zadku, ale holt musím. Nevím, co mám proti tomu strachu dělat, vždycky se celý let (a už i před ním) doslova třesu strachy a nemohu to ovládnout.

    Kvě 26, 2012
  • Obrázek uživatele darren_specter
    darren_specter (anonym)

    Zrovna jsem se vrátil ze své druhé návštěvy Mallorky a bylo to opět utrpení,i přesto že to byl pouze dvouhodinový let..aviafobií jsem začal trpět již od svého prvního letu na tento ostrov kdy jsme chytli horkokrevného španělského kapitána, který se s tím takříkajíc ne*ral. Jeho šílený náklon letadla na bok při navádění na ostrov jsem ještě přežil (vypadalo to jako by trochu přeletěl z dráhy a musel tedy prudce zatočit..následná turbulence během přistávání vzhledem k silným větrům nad mořem a propad letadla cca o 1 metr zároveň s hlasitým udivením cestujících,to už bylo pro mě mnohem horší i přesto že jsem si uvědomoval že k takovým sitacím může dojít vzhledem k proudění okolního vzduchu a tlaku na letadlo, ovšem samotné přistání, to byla pomyslná třešnička na dortu. Přistání na křivo na levý podvozek a následný dopad na druhý, to už lidi zařvali a já málem rozmačkal sedačku před sebou a říkal si "letíš poprvý a hned naposled synku" Odlet zpátky jsem doslova protrpěl (nemohl jsem již ani nadšeně sledovat krajinu z okýnka) Tento let byl bez turbulencí a s měkkým přistáním v režii českého kapitána ovšem s jiným stresujícím faktorem, a tou bylo uřvané mimino sedící 2 řady předemnou. Věřte že na zemi semnou řev dítěte ani nehne, naopak jsem velmi tolerantní ale jakožto aviafobika mě v letadle dětský řev naprosto vyvádí z míry. Naštěstí řev trval snad pouze čtvrt hodiny. Před třetím letem před pár dny už na mě šly mdloby když jsem před nástupem do letadla zahlédl rodinku s kočárkem a dalšími dvěmi malými dětmi. Mé obavy se samozřejmě naplnily..Dítě neřvalo pouze při vzletu a přistání ale i během průletu turbulentní oblastí, což bylo skutečně mega stresující. Zpáteční let začalo stejné dítě hystericky ječet už v letištním autobusu během odvozu do letadla a k tomu se přidalo dalších několik stresujících faktů. První a největší; byl čirou náhodou pátek 13. a druhý; při přijezdu k letadlu se řidiči zablokovali dvěře a cca minutu mlátil do tlačítka. To už nás bylo víc, co to

    Črv 16, 2012
  • Obrázek uživatele darren_specter
    darren_specter (anonym)

    Zrovna jsem se vrátil ze...považovali za špatné znamení:)) Při nastupování jsem zaregistroval kapitána, který měl otevřené okýnko a špíše než ostříleného kapitána s tisíci nalétanými hodinami mi připomínal mladého nováčka co právě vyšel leteckou školu:) nicméně let probíhal v pořádku, turbulence minimální, ovšem nesnesitelný řev dítěte nás provázel tentokrát celou cestu..já samozřejmě chápu že pro dítě nemusí být tlak v uších a hlavě nic příjemného vzhledem k tomu že to zřejmě vnímají citlivěji, ovšem nechápu rodiče, kteří tahají takto malé děti do letadla na dovolenou k moři. Minimálně do dvou let věku by měli mít děti zákaz létání letadlem nebo by měli být pro ně zřízeny nějaké speciální protihlukové komory se sedadli, bo to je něco šíléného (dobrá - jsem zaujatý..nemám děti:) ovšem když jsem vystupoval z letadla po dvouhodinovém hysterickém řevu dítěte, tvářil jsem se tak že mě i letuška pochopila. Samozřejmě díky těmto negativním zkušenostem s létáním dovolené u moře nezavrhnu..obzvlášť potom co jsem viděl jak dopadl letošní český autobus v Chorvatsku..

    Črv 16, 2012
  • Obrázek uživatele mnsdhfjv
    mnsdhfjv (anonym)

    považovali za špatné...Já letěl letadlem na dovolenou teda hodněkrát a v životě se mi nestalo, že by tam nějaké dítě brečelo. Asi jsem měl nějaké výjimečné štěstí, když tobě se to stalo pomalu každý let.

    Črv 16, 2012
  • Obrázek uživatele leetuska
    leetuska (anonym)

    Jojo, ony to mají plné kecky (nebo spíš lodičky) i letušky. Ty turbolence, ty haranti, a ta krkolomná přistání:))

    Črv 16, 2012
  • Obrázek uživatele letuška
    letuška (anonym)

    Jojo, ony to mají plné...Lidi, nepřehánějte tolik!!!

    Črv 17, 2012
  • Obrázek uživatele leetuska
    leetuska (anonym)

    Lidi, nepřehánějte tolik!!!To jet rozdíl mezi viděním světa z jumpseatu a z 12B :)

    Črv 17, 2012
  • Obrázek uživatele tom
    tom (anonym)

    A jé, silvistická reklama....Ty bys měla být pilotem:o)

    Lis 16, 2012
  • Obrázek uživatele Hanka
    Hanka (anonym)

    já se také bojím létat

    Dub 12, 2013
  • Obrázek uživatele MS
    MS (anonym)

    Přátelé. Nikdo nemá větší strach z létání než já. Nikdo. Pro chlapa je nejhorší přiznat, že na něco nemá. Mám přítelkyni na studiích ve Španělsku, a tak se lítání na lince Praha - Barcelona stalo téměř rutinou. Co to plácám, rutina to nebude nikdy. Vždy to probíhá stejně - sbalit kufr, odjet na parkoviště poblíž letiště a nechat se taxíkem odvézt na terminál 2. To jsem stále ještě hrdina. V okamžiku, kdy mi taxikář vyndá kufr z auta a já vstupuju do letištní haly, zmocní se mě neuvěřitelnej pocit paniky. Pot, motání hlavy, pocity na omdlení. Odevzdám kufr na check-in, prohodím pár vtipů s pracovníci za přepážkou s nadějí, že mi dodá odvahu a pár slovama mě uklidní. Opak je pravdou. Vždycky ta baba mizerná pronese apokaliptickou větu typu: "už nám dneska tři letadla spadly", nebo "zvracejte do uličky". Ono je to snad baví, husy pitomý! Ještě víc vystrašenej tak odcházím ven před budovu, kde si zapálím cigaretu a poslouchám zvuk motorů startujících letadel. Cigáro mě trošku uklidní (kecám, jen si to vždycky namlouvám). Protože jezdím na letiště na čas, po vdechnutý cigaretě vcházím zpět do haly, abych prošel pasovou kontrolou. Vyhazuju fantu, kterou jsem si přivezl s sebou, a zapalovač. Přemýšlím nad tím, že v Barceloně zase budu muset někoho otravovat, až si budu chtít zapálit. Projdu v pohodě a jdu si vyhledat číslo brány, kudy půjdu do tý plechový obludy. Už v tomhle okamžiku jsem zase příšerně spocenej, srdce mi buší jako o závod a já jsem přesvědčenej, že to se mnou sekne. Našel jsem GATE. Lidi už nastupujou. Záměrně sedím do poslední chvíle v hale, abych v letadle trávil co nejmíň času. Bez ohledu na to, jakou mám řadu. Tep 120. Procházím tubusem a sleduju lidi kolem. Všichni veselý, usměvavý. Bože! Jak můžou bejt tak klidný??? Vidím letadlo skrz plexi tubusu. Tep 150. Přemejšlim, že se prostě otočím a uteču. Najdu si svoje místo, který vždy záměrně volím do uličky. Ani nevím proč. Snad abych vnímal falešnej pocit možnosti odejít.

    Kvě 20, 2013
  • Obrázek uživatele MS
    MS (anonym)

    Sednu si a snažím se myslet na to, co udělám, až přistaneme. Pouštím na sebe na plný pecky klimatizaci. Tep 160. Letušky něco blábolí a tancujou v uličkách s vestama kolem krku. Nevnímám je. Rollujeme na ranvej. Tep 180. Kapitán nám popřeje hezkej let a sdělí, že máme povolení ke startu. Tep 190. Naběhnou motory a mě to zarazí do sedačky. Bože, to je síla!!! Ferrari hadr. Začínáme se zvedat. Tep 200. Tisknu obličej do dlaní. V okamžiku, kdy se začne letadlo srovnávat se začínám uklidňovat. Letušky začínaj chodit s občerstvením a já zkusím vstát a dojít si na záchod. Už je to lepší, začínám mít i zdravější barvu v obličeji. Stejnej proces stresu mě ale čeká při přistání. V okamžiku, kdy letadlo změní náklon, tj. cejtim, že není v takovým tahu jako po celou dobu letu, zmocní se mě zase neuvěřitelná panika. Opět srdce v krku, opět tep zhruba 200. Přitom už vím, že se blíží moment vystupování!!! Zbytečný mi to vysvětlovat. Slyším zvuk otevírání podvozkový komory, letušky se usadí na příď a záď letadla. Cejtim, jak letadlo fyzicky zpomaluje. Tisknu xicht do dlaní. Jakmile se však kola letadla dotknou země, trup se přestane chvět, já se praštím hlavou o sedačku přede mnou a seberu odvahu zvednout oči abych se podíval z okénka ven, zjistím, že už jsme pouze rychle se pohybující tryskové vozidlo. Stává se ze mě hrdina. Jsem pyšnej na to, že jsem to zvládnul, že jsem to pravdu přežil. Netleská se. Netleská se od tý doby, co lítám. Ani nevím proč. Snad proto, že piloti jsou takoví profíci, že ani potlesk nepotřebujou. Kdo ví. Proč to tady všechno píšu? Pro vás všechny, který se bojej lítat. Já se bojím neuvěřitelně. Bojím se tak moc, že jsem už 2 x odmítl do letadla nastoupit. To bylo v době, kdy jsem neabsolvoval tyhle pravidelný cesty do Španělska. Jednou jsem dokonce kvůli mojí fóbii přišel o celou dovolenou v Tunisku. 28 tis. Kč vyhozený oknem. Podotýkám, že je to pro mě sakra hodně peněz. Podruhý mě to malém stálo můj životní vztah s partnerkou. Takže zhodnoťte svůj strach a porovnejte ho s tím mým. Mě opravdu moc pomohlo, že při prvním letu se mnou letěla přítelkyně, který to nevadí. Přiletěla si pro mě do Prahy a do letadla mě dokopala. A to si o sobě myslím, že nejsem žádnej posera. Rychlá jízda v autě, brutálně rychlá a nebezpečná jízda na motorce, na lodi na širým moři při bouři a viditelnosti 2 metry, jízda metrem ani výtahem mi nevadí. Závěrem? Víte, co je největší paradox? Že celej tenhle článek o mojí fóbii píšu z letadla někde nad Marseille. Letím opět z Barcelony od přítelkyně, je nádherný počasí, zase sedím v uličce i přesto, že vedle mě nikdo nesedí a měl bych úžasnej výhled na Alpy. Cestuju se společností Smart Wings. Poprvé - měli nejlevnější letenku. Užili jsme si dokonalej prodlouženej víkend a já už teď sleduju další levný letenky do Barcelony a zpět, i když vím, že utrpení v letadle bude zase nevyhnutelný. A o tom to je. Všichni bysme měli mít cestování vzduchem spojený s tím příjemným. Zkuste to a zvládnete to taky.

    Kvě 20, 2013

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama