Reklama

Léčivá rašelina v Třeboni

Bertiny lázně v Třeboni vděčí za svůj věhlas místní rašelině.Vyhlášené slatinné koupele a zábaly jsou hlavním magnetem lázní v Třeboni na Jindřichohradecku. Pacienti z tuzemska i ciziny si do nich jezdí léčit poruchy pohybového aparátu, revmatické choroby či různé poúrazové a pooperační stavy.

První lázně, které později dostaly jméno Bertiny, otevřely pro veřejnost před 135 lety, 19. května 1883.

Tradice zdejšího lázeňství sahá do poloviny 15. století, kdy se využívaly léčebné účinky sirnatoželezité vody. V roce 1861 v Třeboni vznikly očistné lázně na takzvané Zlaté stoce - místním kanále. Zasloužil se o ně správce schwarzenberského velkostatku Václav Horák, který k jejich zřízení dostal povolení od knížete Schwarzenberga. Tyto lázně však měly jen krátkého trvání. Brzy se totiž k léčbě začala využívat místní kvalitní rašelina (“černé zlato“).

U počátků novodobého lázeňství v Třeboni stál místní kronikář a učitel Václav Hucek. Ten byl nejen nadšeným organizátorem kulturního dění ve městě, ale i schopným podnikatelem. Finanční prostředky se rozhodl investovat do léčebného ústavu. Hlavní iniciátorkou stavby však byla v roce 1881 jeho jediná dcera Berta, po níž byly lázně také pojmenovány. Brzy si získaly dobré jméno a klientelu, rozkvět zažily především v období první republiky.

Věhlas lázní tkví ve využití slatiny z rašelinišť, třeboňská pánev patří mezi nejbohatší naleziště v Česku. Vysušená rašelina se nejdřív drtí, poté mísí s vodou a následně je zahřívána na teplotu 38 až 39 stupňů Celsia. Směs je poté dopravována do speciálních van, kde je její teplota upravována podle lékařských pokynů.

Reklama

Slatinné lázně Třeboň, kam spadají Lázně Aurora a Bertiny lázně, měly loni výnosy téměř 533 milionů korun. Loni lázně navštívilo téměř 33.000 klientů, meziročně skoro o tisíc víc. V září začne kvůli rekonstrukci odstávka Bertiných lázní, která potrvá do dubna 2019.

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama