Na Mars ? - Stav beztíže škodí zdraví

Ochabování svalů, problémy s krevním oběhem, křehnutí kostí: to jsou zdravotní důsledky stavu beztíže při cestách do vesmíru. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přesto pro příštích 20 let naplánoval vyslání lidské posádky na Mars. Ale s jakými následky pro astronauty? ptá se německý publicistický server Deutsche Welle.

V kosmu stoupá krev do hlavy. Zvláště nepříjemné je, když
prosákne z tepen do okolní tkáně. Člověku pak napuchne celá hlava
a srdce do těla pumpuje méně krve. Množství červených i bílých
krvinek klesá, což oslabuje imunitní systém. Zato je každý pohyb
v povznášejícím stavu beztíže úžasně snadný. Následky: ztráta
tělesné síly, zředění kostí a úbytek svalové hmoty až o 20
procent.


Důsledky stavu beztíže na krevní oběh se dají simulovat i
mimo kosmický prostor. Vědci z Institutu pro letecké a kosmické
lékařství v Kolíně nad Rýnem tyto projevy testovali při
takzvaných lůžkových studiích. Po čtyři měsíce ležely pokusné
osoby v postelích, které byly pod hlavou sklopeny o šest stupňů.
Při takové poloze je krevní oběh vystaven zhruba stejné situaci,
s níž se potýká krevní oběh kosmonautů.


Muskulatura a kostra nejsou ve stavu beztíže namáhány. Tělo
tomu rychle přivykne a neprodukuje žádnou svalovou či kostní
hmotu. Už během prvních pěti dnů pobytu v kosmu se ztrácí většina
tělesné síly a nepomůže ani pravidelné procvičování dolních
končetin a prstů. Po přistání musí kosmonaut bojovat s gravitací,
které odvykl.


Mars je daleko - 54 až 400 milionů kilometrů - a NASA v
současnosti uvažuje o cestě trvající více než rok. "V tom případě
bychom na palubě (kosmického modulu) museli mít umělou
gravitaci," říká profesor Rupert Gerzer z kolínského institutu.
"Byla by vyráběna malou centrifugou," vysvětluje. Centrifuga má
průměr čtyř metrů a uprostřed jsou umístěny dvě pryčny.
Astronauti se položí tak, že uprostřed mají hlavy u sebe.


Zařízení začíná se stoupající rychlostí rotovat a umělá gravitace
je navozena. Kdo nemá dost, může si k tomu současně zašlapat na
speciálním rotopedu. "Kdo na palubě tvrdě pracuje a trénuje, má
pak na Zemi méně problémů," podotýká Gerzer.


Funkce svalů a plic, schopnost koordinace, cirkulace krve,
imunitní systém, hustota kostí a obsah minerálních látek - to vše
se musí před, během a po pobytu v kosmu zkoušet, hlídat a vědecky
vyhodnocovat. Jeden problém je ale pro vědce připravující misi na
Mars skutečným hlavolamem. Je jím kosmické záření, o němž se
odborníci domnívají, že může při dlouhodobém působení zvýšit
riziko onemocnění rakovinou až o 30 procent.


"Nejdůležitější je prevence," říká Gerzer. K té podle
německého lékaře patří správná kosmická výživa. "Obnovovací
genové mechanismy musejí být podporovány, tělesné obranné systémy
posilovány a volné radikály odchyceny," požaduje Gerzer.


A k tělesným následkům by se přidružily typické lidské
problémy všedního dne. Jak se na palubě vyrovnat s proměnami
nálady, stresem a psychickými krizemi? "Psychická zátěž
astronautů je enormní - zvláště od chvíle, kdy už v zorném poli
není vidět ani Zemi a astronauti letí osamoceně vesmírem," říká k
tomu Gerzer. "Nesmí se účastnit nikdo, kdo tíhne k depresím,"
dodává. Ideální posádka se skládá z psychicky nanejvýš
vyrovnaných osobností, které mohou na palubě na 100 procent
harmonicky spolupracovat.


Pilotovaný let na Mars se podle šéfa NASA Seana O'Keefeho
uskuteční až ve chvíli, kdy budou vymyšleny výkonnější pohonné
systémy pro vesmírné moduly. Sečteme-li dobu letu na planetu,
pobyt na ní a cestu zpátky, strávili by astronauti v současnosti
téměř půl třetího roku jen ve stísněném planetoletu.


K výběrovým zkouškám NASA se hlásí nesčetné množství
uchazečů, ale k cestě na Mars se jich nakonec klasifikuje jen
šest až osm.


Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (3)

  • Obrázek uživatele qwertz
    qwertz (anonym)

    Hmm... jenže musíte si uvědomit (vezmu příklad mezinárodní vesmírnou stanici-ISS) že ve stevu bez tíže astronaut MUSÍ pravidelně cvičit, na ISS cvičí denně 2,5 hodiny, stravu mají také vydatnou, mají tam rotoped a speciální vzpírací přístroje, NASA není hloupá. Zamyslete se trochu...

    Bře 20, 2013
  • Obrázek uživatele michal33
    michal33 (anonym)

    Cvičení pouze spomalí strofii svalstva ale nezastaví. Proto také nejsou přímé přenosy z delších letů. Posádky skoro nejsou schopny samostatného pohybu. Řídnutí koustí-osteoporóza se taky rozvíjí rychle. Kosmické záření má zhoubý vliv a při bouři na Slunci nemají naději protože se nemohou rychle vrátit jako z oběžné dráhy. Polknutí vznášející se kapičky tekutiny taky musí být zážitek k popukání.

    Bře 20, 2013
  • Obrázek uživatele Stav beztíže
    Stav beztíže (anonym)

    http://diskuse.doktorka.cz/unos-ceskych-turistek-v-pakistanu/archiv/30/

    Bře 22, 2013

Přidat komentář

Reklama

Reklama