Katolici - jsou normalni?

K těm Polákům, když byl 38 rok zabírali Podkarpatskou rus a rozdělili si ho s Maďary. Viděl jsem foto jak oficíři Polák a Maďar se objímají. Paní z Těšínska mi vyprávěla, že když Poláci zabírali Těšínsko tak řezali lidem hlavy a krev tekla po ulici. No a nakonec šli s šavličkama proti tankům a dopadlo to tak jak dopadlo.

No a co? pronásledovali se navzájem, to je normální, vždyť lidstvo je pakáž

Jean Crespin z knihy mucedniku:
Kniha mučedníků je svědectvím o sporech a nesnášenlivosti, které byly pro tehdejší bouřlivou dobu typické. Crespin se sice zaměřil na to, jak katolíci pronásledovali protestanty, ale nemělo by se zapomínat, že v určitých obdobích naopak protestanti pronásledovali katolíky, a to v podstatě se stejnou zuřivostí.

vic cti historii, jenm tolik

tvé nesmyslné povídky o jehovistech. Máš dokonale vymydlený mozek, přesně tak jak to dokáží komunisté. měli jsme v obci za komančů dvě rodiny jehovistů. Scházeli se tajně, dlaší rodiny z okolí, ono zase jich tolik nebylo ale nikdo je neudal.Za to ta rodina v nší obci to byl výkvět! kradli na polích, v lese, dokonce udávali. Dneska jsou to nejdražší sedláci ve vesnici. Jeden syn spáchal sebevraždu, druhý srazil člověka aoutem a ujel, doopravdy, samí dobráci! Pokud se s nima začneš bavit, mluví o konci světa, podle nich bychom měli už být dávno v pekle. Samé řeči o bohu a skutek utek, ne nadarmo jsme u nás doma říkali jehovisti-komunisti. Poslední dobou i baby co nabízejí Probudte se požadují jakousi almužnu, prostě sprostě žebrají!

Katolíci jsou naprosto... já žádné trauma nemám, beru historii tak jak se odehrála a nepekuluji ani nemám žádné vlastenecké nálady. Vlastně já jsem takové ty vlastenecké nadšence už škole neměl rád. Měl jsem možnost mluvit s mnoha pamětníky té doby, ani u nich jsem nepozoroval nějaké trauma, myslím že se to vyttáří v tisku, někteří pahistorici té doby píší o traumatech. lidé měli naprosto jiné starosti a po válce byli rádi že to mají za sebou.

Sraní zvané "Myslím, že dneska porodím zadkem "Velmi podobné Lincolnově Polínku nebo Míšní Pumpě. Tvar a velikost tohoto bobku připomíná půllitrovou plechovku od piva. Poté, co se vám ho nakonec podaří vypudit, zůstává na konci vašeho zažívacího traktu chvíli vzduchoprázdno.

Katolíci jsou naprosto normální a nad věcí, pokud svou víru berou upřímně, nevnucují ji ostatním, neohání se pořád Ježíšem, berou některá církevní dogmata s rezervou a najdou si svou vlastní cestu v hledání své životní cesty, neboť ne vždy je dobré sé řídit doslovně Biblí, či neosvícenými duchovními, ale také neupřednostňovat své Já před ostatními.

V historii se nemá říkat co by kdyby, ale i tak to člověku nedá si občas zaspekulovat o dalším vývoji. Bránit se v roce 1938 by znamenalo obrovské utrpení národa, velké oběti na životech, zničení mnoha měst, vyplenění venkova, zničení průmyslu, nařčení vůdčích národů z vyprovokování celosvětového konfliktu. Spojenci by nijak nepomoholi a Malá dohoda byla v podstatě už nefunkční, ve státě 3,5 mil. Němců většinou nakloněných pro začlenění do Říše, bratři Slováci se sklony k vlastní autonomii, Poláci a Maďaři čekající na příhodnou chvíli, až bude ČSR v úzkých.
Ovšem vydání pohraničí bez boje, pevností a později i vojenské techniky nadělalo v chování našeho národa dlouhodobé trauma táhnoucí se až do dnešní doby projevující se převážně ztrátou vlastenectví a hrdosti. Zároveň umožnilo všelijakým živlům, podprůměrným lidem a práskačům udělat kariéru a rozvrátit tradiční hodnoty ve společnosti. Tito lidé pomáhali přispět k totalitním režimům, ke ztrátě lidské důstojnosti, k poctivé práci, vzdělání a vztahu k soukromému majetku a půdě.

Co jsme měli dělat? Na to...to je dobrý
vyhlási naráz válku Velké Británii, Německu, Itálii, Francii)
:)

1.vysvětli mně,co asi jsme...No oni Ti Němci byli opravdu utlačovaní, např. nesměli mluvit německy a jejich děti musely chodit jen do českých škol. Přečti si o tom něco.

1.vysvětli mně,co asi jsme...Co jsme měli dělat? Na to je jednoduchá odpověď - měli jsme se bránit. Jako to udělali Poláci, Srbové, Finové a spousta dalších národů. To, že jsme se nebránili zanechalo neblahé následky v národu dodnes....

No Poláci jsou velmi hrdý...1.vysvětli mně,co asi jsme měli dělat,když světové mocnosti (Velká Británie, Německo, Itálie, Francie) se v Mnichově dohodli ,že musíme podstoupit pohraniční části,to jsme jako měli ignorovat mezinárodní smlouvu?
2.byly jsme neprávem obviněni, že utlačujeme Němce atd. Doplň si znalosti.

nejsme vsichni zbabelci......No nechápu dobře, jak souvisí vyvraždění Lidic s hrdinstvím národa.

už lidi, kteří mají námitky, nejsou nazýváni "nástrojem Ďáblovým"?

a neco z Prahy:
Jednou v roce 1963 dva bratři v jistém pražském parku kolem sebe shromáždili zástup lidí. Jeden z těchto dvou bratrů se postavil na lavičku a začal kázat. Když nějaký muž v zástupu vyjadřoval námitky, bratr ho dokonce nazval „nástrojem Ďáblovým“. Přišli policisté a zjistili si totožnost těch dvou bratrů. Tím to ale ještě neskončilo, protože tento incident vyprovokoval velkou policejní akci. Během několika dní bylo zatčeno více než 100 bratrů a sester z Prahy. Následky této akce byly v zásadě dva: jednak soudní procesy a jednak poučení, které z toho naši bratři načerpali. Šest ze zatčených bylo obžalováno a nakonec také odsouzeno.

a zase z dejin CSSR:
Časně ráno 4. února 1952 byl bratr Müller znovu zatčen příslušníky Státní bezpečnosti. Tentokrát mu, když ho odváželi do vězení, zavázali oči. Později napsal: „Po dobu dalších téměř 14 měsíců jsem nesměl opustit celu samovazby s rozvázanýma očima. Z cely mě přibližně každý druhý den odvedl vyšetřující referent do své kanceláře, kde jsem byl podroben dlouhým výslechům, spojeným s přemlouváním, abych se přiznal, že jsem prováděl špionáž a že jsem se dopustil velezrady. Byla napsána řada protokolů, které byly vždy znovu zničeny a psány nové. Vyšetřující referenti vyvíjeli stále nové snahy vsunout do zápisu alespoň nějaký náznak doznání k výzvědné službě. Takové zápisy jsem opětovně odmítal podepsat. Teprve o šestnáct let později, když už jsem byl na svobodě, mi úředník ministerstva vnitra důvěrně sdělil, že jsem byl v seznamu těch, kteří měli být zlikvidováni. Dne 27. března 1953 jsem byl se zavázanýma očima odvezen k soudnímu přelíčení na Pankrác. Byl to silný psychický tlak, kterému jsem byl podroben nejen já, ale také druzí mí spolupracovníci. Přelíčení trvalo dva dny. Bylo přísně tajné. V prostoru pro veřejnost seděli jen vyšetřující referenti ministerstva vnitra.“
Jak se ukázalo, 4. únor 1952 byl dnem rozsáhlého zatýkání v celém Československu. V ten den příslušníci Státní bezpečnosti zatkli celkem 109 svědků Jehovových (104 bratry a 5 sester).
Mezi tehdy zatčenými byla také sestra Emílie Macíčková. Vypráví: „Dne 4. února 1952, když byl manžel v nemocnici, přišli k nám o půl čtvrté ráno tři muži a jedna žena od Státní bezpečnosti. Byla jsem hned zatčena. Všechno prohledali a co našli, odnesli. Odvezli mě na krajské oddělení do Ostravy. Sešlo se nás tam hodně. Tehdy svědky Jehovovy zatýkali hromadně. Strčili nás do čerstvě omítnutých, ale páchnoucích kobek, kde byla zima, dali nám studenou vodu na mytí a zavřeli železné dveře. Všude, kde nás vodili a vozili, dávali nám černé brýle na oči, abychom nic neviděli. Do kobek k nám posílali i udavače — konfidenty —, ale nikdo se od nás nic nedozvěděl kromě poselství o Božím Království. Nastrčené konfidentky dokonce uměly zpívat naše písně a modlily se — takové úsilí vyvinuli naši nepřátelé, ale Jehova nás posiloval, a tak neuspěly.“

tohle je take o cesich:
Chování svědků Jehovových v táborech hluboce zapůsobilo na mnoho vězňů. Alois Miczek vzpomíná: „Za války jsem byl za politickou činnost jako komunista uvězněn a umístěn v koncentračním táboře Mauthausenu. Svědkové si nějak obstarávali Strážné věže a jinou literaturu, ze které vyučovali i některé spoluvězně, a SS tomu nemohli nijak zabránit. Rozhodli se tedy pro výstrahu každého desátého svědka zastřelit. Postavili všechny svědky do řady a každého desátého odvedli stranou pod ozbrojený dohled — vtom náhle, jakoby po domluvě a na rozkaz, všech zbylých 90 procent bratrů se začalo obracet a přecházeli ke skupině bratrů určených k zastřelení. ‚Když chcete zastřelit každého desátého, zastřelte nás všechny!‘ Toto gesto ohromilo celý tábor a tak dojalo SS, že rozkaz byl zrušen. Já toho byl očitým svědkem.“ (Jan 15:13) A jak to ovlivnilo jeho život?

nejsme vsichni zbabelci... podivej:
Jméno české vesnice Lidice v té době obletělo celý svět. Z pomsty za smrt jednoho německého důstojníka byla tato vesnice v noci z 9. na 10. června 1942 na přímý Hitlerův rozkaz srovnána se zemí a její jméno mělo být vymazáno z mapy Evropy. Božena Vodrážková, která tuto hrůzu přežila, později vzpomínala: „Gestapo sebralo celou naši vesnici. Muže postříleli, děti odvlekli neznámo kam a nás ženy odvezli do koncentračního tábora Ravensbrück. Tam jsem se setkala se svědky Pána Jehovy. . . . Jednou mi řekla jedna moje přítelkyně: ‚Boženko, mluvila jsem s badatelkami Bible. To, co mi říkaly, je podivuhodné. Vypadá to jako pohádka, ale ony tvrdí, že to, co píše Bible, je pravda, že přijde Boží Království a odstraní veškeré zlo.‘ Pak jsem je osobně poznala, vydávaly mi svědectví o Božím Království, což mě velmi přitahovalo.“

Žiju na moravskopolském...No Poláci jsou velmi hrdý národ a čechy mají za zbabělce. Nedovedou pochopit, že jsme nikdy v historii nebojovali, vždy jsme se jen podrobili. Oni se bránili německým tankům na koních a s šavličkami a raději by se nechali vyzabíjet, než by se podrobili bez boje. V tomhle jsou opravdu jiní.

je nemluvim o poslusnosti, ale o nametu ke kteremu prispivam, co jsou zac katolici///