Duchovní cesta
kaktoo,
ono to neni presne urceno jednotlivcum. vzdy, kdyz to pisu, tak to adresuji onomu vnitrnimu principu, ktery taky posloucha vzdy. a je pritom uplne jedno, jestli tomu neporozumi onen princip vnejsi, ktery klouza vzdy jen po povrchu. nikdo nikdy nevi co je pro koho urceno. kazda hmota i skutecnost ma tendenci vyjadrovat sebe co nejprirozeneji. a to se deje i tady, nejsem vyjimka. ale kdyz se jednou stane, ze vnitrni princip plne porozumi, postupne tuto znalost sdeli i vnejsimu, ktery tim bude taky promenen. a tohle se neda nikdy rict polopatisticky jako kdyz se dava recept na pripravu nejakeho jidla. je to neco jako od ducha k duchu o coz mi jde spise.
ale co pises o te strane, ktera neexistuje, to snad nemyslis vazne... snad jo, muze se to i tak jevit. i duchovni oblast jako takova je nekdy naprosto popirana, coz ale neznaci, ze naprosto neni obsazena v lidske zkusenosti...
nicmene, dekuji za pripominku, ozvi se casteji. mam rad fidbek.
p.s. co neveho?
...nahly pocit jastvi, ktery kazdy zna, je to vsak jen fyzikalni vyboj. techto vyboju je v bytosti kvadrilion kazdou sekundu, a proto se jevi jako neprerusena rada a staticka skutecnost tzv. "ja". pritom je to jenom proud techto vyboju serazenych v jedne rade za sebou...
A teď mi prosím q. z tohoto pohledu vysvětli, jak se tyto výboje podílejí na tom, že každý máme trochu jinou "vůni" či temperament...to v každém dochází k jiným výbojům? či co náš činí svým způsobem "originálními" a "odlišnými"...a jak to, že někdo je celý život stejný, rigidní a někdo je pěkný chameleon?
A pak ještě otázečka, když nás škádlíš, usmíváš se někdy při tom?:-)
to nebola kritika
toto so q na tebe vždy obdivoval rozprávať (písať) o "špendlíkovej hlavičke" siahodlhé romány, dokážeš opísať problém i zo strany, ktorá ani neexistuje, ale čo ak by bola taká možnosť, samozrejme treba mať prediskutovaný každý detail, otázka je, či to má nejaký skutočný význam pre skupinu alebo len pre jednotlivca...
mily tamten :)
iba potvrdzujes moje slova.
vypadam ako ktokolvek z vas :)
(rovnake mozaiky z rovnakych, len rozne poprehadzovanych sklicok.)
...chci se s tebou dohodnout klementinko. jedno je jiste, ze nejde o omlouvani se, ja to nezduraznil. preci jen mam zkusenost s bydlenim v domku, litani v letadle i pohlizeni na nasi galaxii z jine galaxie...
...aniz bych nekoho nazor chtel shodit, prece reknu, ze muj pohled na svet neni omezen, nebo fixovan na jeden referencni bod odkud se divam. tim chci rict, ze si obcas dovolim mluvit hodne z dalky, coz u nekoho vytvari dojem, ze se vyclenuji ze stada. jindy zas hledim ze zeme a take se tak vyjadruji. nevidim v tom fakticky rozpor, hlavne kdyz vim, ze ani jeden z tech pohledu u mne neni vylucny...
...prave proto mam moznost videt jako u nekoho je jeho poheld vylucny a fixovan na jeden jediny zorny uhel, coz mu nedovoli zohlednit vsechny moznosti. a, abych by uprimny, taky vas nekdy rad poskadlim heroickymi vyjadrenimi typu "se mnou nic nehne, mne se to nemuze stat a pod."(: a ja cekam na vase reakce a priznam se, nekdy to mozna neni koser. ale to je moje nedokonalost. je to u mne rozmar. snad mne proto neodsoudite tak jako ja nikoho z vas kvuli vasemu skadleni taky neodsoudim.(:...
...taky jsem tady nikdy neprezentoval tvrzeni, ze jsem bez osobnosti, ani ze jsem osvobozeny, nebo ze mam naprostou pravdu. naprostou pravdu mit nelze, protoze nic na svete neni naproste a definitivni.
dokonce ani nelze potkat cloveka, ktery by na skutkove rovine byl neomylny. rovina na ktere se mame moznost setkavat je jedno velike relativum a nic tady neplati definitivne. jak to co tvrdim ja, tak ani to co tvrdi ostatni. ..
...z dnesniho pohledu, ktery zastavam, neni pro mne aktualni, kdyz nekdo treba z nejakych dojmu usuzuje, ze clovek duchovne usilujici, ktery jednou dosahne dokonalosti, byl by veznem jakehosi zvrchovaneho, odosobneleho stavu. - to nezodpovida skutecnosti. ne, on ma totiz i svobodu konat a mluvit osobne. jeho dokonalost, dale, nema charakteristiku staticke skutecnosti, ktera by byla uz pripadne fyzikalne nezrusitelnou. to, ze se pripadne jeho stav uz nezrusi je dano jen tim, ze nadale, az do konce jeho ucinkovani v rovine projevu, neprestane produkovat tendence, ktere mu k ocitnuti se na rovine dokonalosti dopomohli...
...a svoboda vedomi je hlavne v tom, ze kdosi prizpusobi prostredi ve kterem se vedomi nachazi (bytost, psycho-fyziologicky komplex)
do te miry, ze se to prostredi stane stejnou vibraci jako vedomi o sobe a proto tam nenastava dale ovlivnovani. to ovlivnovani se na urovni pocitu projevuje jako evidentni prozivani nesvobody a omezeni. to je samsaro jako takove a nirvana jako takova taky...
...co jsem vsak tim chtel rict, je, ze kdyz bude clovek skutecne prebrousen a dokoncen, nebude tady na foru dale prezentovat nic. i pro mne je to jen mezistanice, kraceni casu a pripadne hledani prilezitosti si s nekym zajimave popovidat, pripadne najit nejakou zajimavou synchronni udalost na ktere se ukaze jak jsme jako bytosti propojeny a jak stejne tendence vsichni v sobe mame. je to taky prilezitost k pouceni, ze nezijeme v cernobilem svete...
...presto i nadale budu tvrdit, ze jako q jsem s vami na jedne lodi ikdyz jako "ja o sobe" se tak necitim a jsem pouze silou, ktera nema nic spolecneho s timto organismem. ..
...dokonce, chteli bychom-li najit ono "ja o sobe" jakymkoli prostredkem, zjistime, ze v 100%-ech masy lidskeho organismu neni ono "ja" obsazeno ani jedinou tisicinou, nebo desetitisicinou procenta. ono "ja" je totiz duch tohohle prostoru, ktery neni vazan na nic a nikoho...
...budme si jisti, ze i q je pouhy stroj, ktery ma k zbozsteni daleko a tuto ambici ani nema. a vi ze i kdyby tuto ambici mel, neni schopen pomoci vule z toho toto zbozsteni vymacknout, protoze to neni veci vule ale prirozenych hranic, ktere nam priroda klade. kdyz se treba nekdy stane, ze nekdo definitivniho zbozsteni dojde, neni to tim, ze by to udelal sam, ale jen proto ze nechal prirodu aby na nem tuto zmenu, resp. transformaci ve svetlo udelala, coz je veci neprimeho ovlivneni a nikoli primo pusobici vule proti organismu...
...osobnost, ta fiktivni nahradni jednotka - na kterou pocitame mnozstvi tohoto sveta - to udelat nikdy nemuze. ani q to proto nemuze udelat primo. a kdyz se kdokoli z nas vyda po teto ceste, najednou zacne mit potrebu zmenit a vykorenit ustalene pojmy a ideje, ktere nas jako lidi charakterizuji a zacne myslit postupne jako amorfni, nepersonifikovana struktura. tato amorfni struktura, ktera se zpocatku jen tusi, se posleze stane de facto bytim toho cloveka, tim, ze se stane zasadni naplni jeho vedomi...
...ten clovek pak sve vnitrni hranice meni a narusuje, aby zjistil, ze jsou velice flexibilni a menlive. a protoze se sice jeste dovede uvedomit jako jednotka "ja", toto jastvi uz neni fixovano na konkretni tvar tela nebo mysli. zjistuje ze ono ja s tim nema nic do cineni. nasledne zjisti, ze kdyz patra po puvodu tohoto uvedomeni, nenachazi zadnou pevnou strukturu na kterou by bylo vazano. toto ja se pak prestane jevit jako nevyhnutnost. nicim nevymezitelny princip cireho uvedomeni pak je pozdeji schopen zjisteni, ze ono "ja" je take jen mydlova bublina, ktera jednou praskne, pripadne, ze se da bez nej vysvetlovat svet. a to omnoho dokonaleji, nez za jeho prstredkovani...
...svet je totiz od nepameti bez "jastvi", ktereho ani nikdy nebylo. z pohledu jastvi ovsem mame svet a vesmir plny bytosti a zivotnych osobnosti. z pohledu ne-jastvi mame svet plny jenom energie vseho druhu a kvalit, pripadne perzonifikujicich se chuchvalcu energie, ktere chteji vypadat zivotne...
...takze, abych byl uprimny, ani pri nejlepsi vuli nejsem schopen vyhranit nebo vyloucit sebe z tohoto celku abych vam naprosto presne sdelil co jsem a co nejsem. tato otazka nebude nikdy nikym zodpovezena. lidska identita a podstata je nevystopovatelna a pokud o nej vubec mluvime, je to jen proto, ze se jevi neco takoveho jaksi byt nasi nevedomosti, ktera je nasim vrozenym a realisticky vzat, nezrusitelnym stavem...
...jinak, pri lepsim pohledu, pri zaostreni pohledu, nachazime jen jiskreni a komunikaci nekolika slozek. ten skrat, ktery nastava pri doteku techto slozek je nahly pocit jastvi, ktery kazdy zna, je to vsak jen fyzikalni vyboj. techto vyboju je v bytosti kvadrilion kazdou sekundu, a proto se jevi jako neprerusena rada a staticka skutecnost tzv. "ja". pritom je to jenom proud techto vyboju serazenych v jedne rade za sebou...
...tato zkusenost je prukazna a da se k ni dojit. z me zkusenosti mohu rict, ze naprosto meni a likviduje chapani sveta jako byl chapan predtim. i chapani vlastni bytosti...
...clovek se dostane na hranici sdelitelnosti a zaroven na hranici mezi jevy urcitymi a neurcitymi a upadani z jednoho do druheho neni nikdy konce. jako jedinou spolehlivou skutecnost pak najde na tom pohranici jevu konkretnich a abstraktnich...
Moc ti to sluší, d. Vypadáš jako obrácené q.
:-)
to q: "... kdybych se treba ja tak mylil jako klementyna a jedno u mne doslo k posunu v pochopeni, tak bych si pospisil a vyhledal dotycneho cloveka a omluvil se mu za mou naprostou neznalost.."
Proč,q? Ty tolik toužíš,aby se ti někdo omlouval?
k odpovědi - komentoval jsem výrok E.A.P.Že to byla jedna z mnoha možných úvah na toto téma a nikoliv tvrzení,jsi nepochopil snad zase jenom ty a opět tě přemohlo nutkání napravovat,co se z tvého pohledu jeví nesprávné. Nepřekvapilo mne,že reaguješ za něj, ale jsem dojatý tím,že se tolik snažíš mne přimět k tvému způsobu nazírání.Tak se ti dopředu omlouvám za to, že k tomu nejsem schopen vyvinout nejmenší snahu.
mila klem,
ja nie som nikoho kamoska. uz odmalicka som outsider, lebo som hrbata, nemam vlasy ani zuby, mam podobanu tvar, suslem, slintam, zapacham aj cez net... proste nikto sa so mnou nechce kamaratit ani len virtualne.
fredy je proti mne fesak .)
Ahoj v pondělí Klemoshko:-) Přeci se tady nerozkmotříme při pátku:-)
... i víra v boha je v podstatě zážitek mysli...
ale vysvětluj to fanatikovi.
Mikrobiologii vystudovat můžu, ale zážitky mysli jsou autentické, nepřenosné a jedinečné. Můžeš je druhému přiblížit a můžeš najít někoho s podobnými, tvrdit ale, že jen ty moje jsou jediné správně a někoho druhého mylné je přinejmenším troufalé.
A jestli jsem tě q. kdy insultovala, tak fakticky spíš přemýšlej o tom, co to bylo, a proč to v tobě ten pocit vzbudilo, než řečnicky teoretizovat o tom, kdo se má komu omlouvat.
Ahoj v pondělí (možná, jestli se mi bude ještě chtít)
Jo a ještě q. mne moc baví tě trošku škádlit. Přece jenom, kdo může škádlit světonázor:-) Nevím, jestli to přijmeš, ale asi ano:-)
q ale já se vůbec neurážím ani nejsem dotčená...ba ani nevidím důvod, proč bych měla...Vždyť si mi nic špatného neřekl, nebo jo? Jestli myslíš tu horkou hlavu, tak já mám opravdu pocit, že jí dnes nějak rychle zavařuji a kdybych třeba déle přemýšlela, tak bych napsala něco jiného, ale já mám teď tři hoďky hlídání, a tak si chci trošku pokecat:-))
Asi musím víc používat smajlíky:-)
ja nepohrdam nikym, klementynko. ani tebou ne ikdyz si to snad muzes myslet. prece jen ja diskutuji se svetonazorem a ne s clovekem. ale nevim jestli to prijmes. asi ne.
Toto chápu...je to podobné (i když v opačném směru) jako když jeden vypráví o smrti, životě, bojích mezi kulturami...a druhý řekne "jen hrouda země"..ten první je mikrobiolog..ale i ten druhý může vystudovat mikrobiologii...a ten mikrobiolog byl někdy děcko, co si hrál s hroudou země..
... já beru to podobenství asi tak, že domečky to jsou naše těla a letadlo.. letadlo to je naše mysl a .. to co je za ní ..
(i když za svůj názor můžu sklidit i povznesené pohrdání...
Ruzenko, ty se urazis zbytecne, nemusis byt dotcena. kdybych se treba ja tak mylil jako klementyna a jedno u mne doslo k posunu v pochopeni, tak bych si pospisil a vyhledal dotycneho cloveka a omluvil se mu za mou naprostou neznalost a za zpusob jakym jsem ho ve sve neznalosti insultoval. tedy, kdyz jiste prohlednu, ze jsem se mylil a nekomu jsem ublizil v neznalosti, jiste se hluboce omluvim. to je elementarni etika.
ale to vsechno bylo mysleno jen teoreticky a nebyla to ode mne fakticka poznamka, nybrz jenom recnicka.
Evelyn, ty ale znas nejaky domecek, jakykoli, ktery by poskytoval lepsi vyhled nez z letadla? neni jedno jestli je to chyse nebo anglicke viktorianske sidlo o 120-ti pokojich?
v podobenstvi byl snad duraz na tom, ze nez sedl do letadla, byl na zemi a videl vse ze zemni perspektivy... a ta poskytuje mnoho uhlu pohledu, jenom ne ten, ktery poskytuje pohled z leticiho letadla.
pozor, znovu bych zduraznil, ja neznevazuji pohled z okna domecku a pod., ale nesouhlasim s michanim techto dvou kategorii.
take dalsi vec. to co zijici v domku vidi jako podstatne veci, treba stul, stom, "nasadu na koste" a pretahovani se s ni, a jako skutecnosti sveho druhu, ktere mohou byt relevantni jen pro jeho bezprostredniho souseda z jineho domku, muze nekdo jiny z druzice videt nebo snad spise jenom tusit jenom jako mikro a nano tecky nekde dolu v tusenem prostoru zeme. ani koste, ani strom, ani nic, neni z tohoto pohledu veci, ktera by mohla byt povazovana za vec o ktere je treba specialne mluvit. priznavam, ze tohle je moc hruba, ale nazorna ukazka, co bylo mysleno... ikdyz zas vyvola jen agresivni jekot.
Teda děcka,teď to začíná být opravdu na mou horkou hlavičku nějak moc...asi si půjdu dát sprchu..
A ty mi q teda smer tve uvahy neobjasnis? Az tak prisny budes? Nebo chces naznacit, ze nekdy jsi muz a nekdy zena?:-)
A ty Klem. ne aby ses nějak zohyzdila...potřebujeme zde oslňující krasavici..
Reklama
Ruzenko,
to je vlastnost vsi hmoty, nikdy se neopakovat. proto je kazdy naprosto jedinecny, unikat.
vec relativni odlisnosti, nebo podobnosti je vsak problem zivlovy, karmicky, geneticky a zkusenostni. na fyzikalni rovine, o ktere tentokrat byla rec, jsme vsichni naprosto stejni a ty exploze sebeuvedomeni jsou naprosto mechanicka zalezitost. karmicke zkusenosti z nas delaji nekdy naprosto oddelene svety, pro ktere je fakt tezke se dorozumet. dorozumeni je snadnejsi, pokud bytosti pochazeji priblizne ze stejne karmicke roviny, pripadne nemozne, kdyz jsou z roviny naprosto odlisne. karma je tedy naprosto urcujici a determinujici faktor v zivote vsech bytosti. jakozto sila muze byt pochopena jako vektor, ktery muze jit dvema hlavnimi smery: tlaci bytost smerem ven, nebo dovnitr. kdyz ji tlaci ven, pak clovek stoupa po evolucni spirale rozvoje zkusenosti. kdyz ji tlaci dovnitr, clovek se postupne uzavre svetu a pospicha za ukoncenim byti a postupne uz touzi jen po definitivnim rozpusteni a vymazani byti z projeveneho vesmiru.
v ramci techto dvou hlavnich deleni existuji ruzne obmeny a variace, ktere souviseji s individualnimi osudy a zkusenostmi. techto obmen je jako zrnek pisku na pousti...
...kdyz obcas zertuji, zapomenu nekdy na smajliky i ja. usmivam se pritom velice casto.
- Odpovědět
Pošli odkaz