Úmrtí pejska

Ahoj Lino,zdravím,tak po dlouhé době zase tady.Ne že bych zanevřela,to ne,ale porouchané PC a nějaké problémy,málo času a tak.Ted jsem četla příběh co psala Kristýna a vehnalo mi to slzy do očí,musela jsem se ozvat,i když jsem si říkala že nebudu,pořád vidím jsou tu ti chudáci co se tady vybíjejí,ale ano,Kristýna prožívá ty těžké chvíle.U mne už třičtvrtě roku a pořád mi Kety chybí a to není litování se jak tu někteří píší.Je to normální,tak i pro Kristýnku,prostě odešel blízký tvor,snad bližší srdci než může být kdokoliv jiný.Já jsem brečela taky moc dlouho,to už zůstane v srdci napořád.Ze začátku je ta bolest moc velká,k tomu ta prázdnota a bezmoc.Já jsem přemýšlela co jsem všechno mohla udělat,pořád vzpomínám na to jak mne život s ní obohatil,vím,že nikdy nezapomenu.

a Ty taková důsledná osoba-věříš?

Jen se politujte...

Kristýnko, mohla bych ti o...Víš, mluvíš mi ze srdce. Sestřičku Niku hrozně dojalo, že tě potkalo to samé a ke všemu se ti ani nedostalo nikde šance ho zachránit. My jí dostali ale strašně pozdě. Takže mě i ségře určitě pomáhá číst to a vědět, že nejsme samy. Protože právě ta beznaděj mě osobně strašně dostala. Snažila jsem se sebe i Kačátko vyhecovat a myslím, že se nám to vedlo..ale pak už to z ničeho nic šlo ráz na ráz. Tím, že se to nerozpoznalo hned, už měl to bříško v hroznym stavu. Zdravej pejsek ...z ničeho nic byl na klinice na kapačkách...když se ti ho najednou vrací domů a on se začne zlepšovat ..začneš věřit a pak přijde tohle. Teď jsem v práci, ale nedokážu nic dělat ...a díky vám je mi líp ..ale za chvíli vyrazím na chvíli za kamrádkama (jedna z nich měla Archieho maminku) a vím, že večer dorazím domů a on tam nebude a plnou silou uhodí to, že už ho nikdy nemůžu spatřit, podrbat, být s ním. Tady a teď jsem mimo, nedochází mi to...ale musím říct, že i když už byl mrtvý nedokázala jsem ho přestat hladit, že mě přítel musel od něj odvést a prostě je to hrozně nespravedlivé. Jak jsi říkala, měl umřít věkem, byl plný síly. Kus mě prostě chybí a strašně to bolí. Určitě piš, každej pejskař má rád všechny pejsky a já si to ráda přečtu.

Kristýnko, mohla bych ti o svém pejskovi vyprávět celé hodiny, nežli bych popsala alespoň trochu tu krásu, inteligenci, lásku, co v sobě měl a dával. Proto nemohu mít jiného, ale též i proto, že už jsem starší a neunesla bych už znovu nic podobného.
Co se týče toho akutního selhání slinivky
-neléčené vede k selhání organismu. A oni nic nenašli, prý snad jen mírně zvětšená prostata říkali a že ten jeho postoj a zvedání se jsou kyčle. Přesto jsem se s ním objednala na pondělí na krev, aby zkusili něco zjistit a on mi v neděli umřel....
Kyčle měl v pořádku!
Kristýnko, i já si dávala za vinu, proč jsem nebyla ještě důraznější, že jsem to a to měla udělat... A pak i to, že žiju a on už ne, cítila jsem jako provinění...
Já už jsem taková. Jen to, že měl s námi překrásný život, vždy a všude byl s námi a lásky měl i on od nás enormně. Ale měl ještě žít, měl zestárnout, potom už by mělo i to úmrtí nějakou "logiku", byť smutnou.
Ale já tu píšu o sobě a vy jste ti, kteří
trpíte čerstvě, tedy příšerně. Já, jak píšu, už jsem se s tím naučila žít! První rok nez něj byl však nejhorším v mém životě. Jste mladší a tak snad budete silnější! Myslím na Vás a vaši bolest! Lina

Tady je místo útěchy?Ano, představ si, že tady místo útěchy opravdu je!!! Povšimni si názvu tématu!!!

Kristýnko, také jsem takhle...A jinak se omlouvám všem, zvlášť těm, co to mají stejně čerstvé jako my, že jsem neudržela nervy a odpovídala jsem těm hnusákům. Jak říkám, do očí mi to neřeknou a akorát tu narušuji místo útěchy. Držte se všichni. Kačátko - Archie mi šíleně chybí ...asi je ve mně pořád ta zloba z tý bezmoci mu pomoct. ...že jsem mu nedokázala pomoci, nepoznala to, neudělala něco, cokoli...že už ho nikdy nebudu moct pohladit, nikdy už nepůjdem spolu ven... pořád mi to nedochází.

Kristýnko, Archie odešel...Nechápu, že to ti veterináři nepoznali v případě tvýho pejska. Stačilo mu podle mě jen vzít krev a to se teda asi ani neobtěžovali. Ono v takovou chvíli jde o každou minutu a ta jejich neprofesionalita je prostě neuvěřitelná. Jo, u Archieho jsi poznala, že už ty zadní nohy začíná v chůzi šetřit, ale běhal bez problému a to zvedání se timhle stylem bylo vážně divný. Po tom všem už bys asi nedokázala mít jinýho pejska, co? Jen abys to znovu nemusela prožít ... Paní v ulici má nějakou fenku, která má epilepsii a teď i rakovinu a Kačátko přežila ...ta slinivka je fakt peklo.

Kristýnko, Archie odešel...To je tak neuvěřitelný,Lino,viď? Když si vzpomeneš, jak byli silný a nestěžovali si. To je neuvěřitelný charakter. Člověka úplně zamrazí, co jsi musela prožívat. Říká se jen 8 let ..ale já mám na něj tak příšerně moc vzpomínek. Zažili jsme milióny výletů a věcí, zažil všechny moje vztahy a hlavně rozumněl mi naprosto beze slov...hrozně mě znal a proto mně strašně mrzí, že já to nepoznala. Přijde mi, jako bych ho zradila ..že jsem s ním nešla dřív někam...ale když čtu tvoje slova, tak si říkám, že ten veterinář, kam jsme chodili jinak běžně by nepoznal absolutně nic a poslal by nás domů ...a stejně bysme asi zkončili někde až na poslední chvíli... každopádně tuhle veterinu musím doporučit. Do ničeho nás netlačili a od začátku říkali, jak na tom je zcela bez obalu. Opravdu si ho tam oblíbili. Dokonce i lumpačil, když mu začlo být líp. V noci si např. otevřel kóji a chodil po veterině a vyl a hledal nás. ..a jindy zas věděl, kam dala paní doktorka piškoty, co měla od nás pro něj a v nestřeženou chvíli jim zas frnknul a šel si pro ně. Říkali, že je neuvěřitelně chytrý a trpělivý a že má pořád sílu. Víš, co je opravdu divný? V září mám jet s kamarádkama na dovču a budou brát i pejsky...já tehdy říkala, že vezmu Kačátko taky ..ale někde uvnitř jsem cítila, že ne, že se stane něco hroznýho a naprosto nečekanýho.

To je fakt strašný, co se...Kristýnko, Archie odešel také v pouhých osmi letech? Tak krátce se tu na tom světě mihli, ti naši psíci! Přinesli tolik krásy a lásky a zanechali strašnou bolest.
Můj ovčáček měl totéž, těžce se zvedal, měl bolesti v břiše a my to nevěděli. Nechtěl si zase poté lehnout, stále seděl. A pak náhle začal zvracet. Ale byl právě tak statečný, snažil se žít normálně, běhal za míčem, šel na procházku.. A ti studovaní pseudoveterináři z nás jen tahali peníze a říkali též, že jsou to kyčle!
Mně se to nezdálo, ale tolik jsem chtěla věřit! A když náhle skonal, divili se, jestli prý nám ho někdo neotrávil...? A jestli prý nechceme pitvu, ach Bože!
Oni ho otrávili svou neprofesionalitou! Když zemřel, pár nocí jsem studovala na netu choroby psů a slinivka to byla, přesné příznaky! Já to věděla za pár nocí, oni to nepoznali po letech studií...!

Člověk ztratí část sebe....JÁ TO ZLO KOLEM NEVNÍMÁM.Jsem ráda, že jsou tu lidé, co mě poslouchají, lidé, jako já, kteří přišli o nejlepšího přítele.

Pro...Lino, víš, já jsem z toho pochopila, že přežít tuhle diagnózu je skutečně asi hodně vzácné. Naše maminka je doktorka a vlastně už od prvního momentu hodně plakala a my jsme si to asi neuvědomovali, že už je v podstatě rozhodnuto. Doktor stejně mluvil o operaci, že bude muset mu tam odstranit ty odumřelé tkáně, ži mu uvolnit žlučník. Neodtékala mu žluč a játra měl hodně špatný. Mamka nám řekla, že kdoví, jestli by po té operaci neumřel. Prostě ten zánět slinivky a komplikace s tím spojené byly hodně vážný stav. Víte, u nás to sice rozpoznali,a le nedalo se ho vyléčit. Bylo mu také 8 a když vím, že jeho otec, nevýdaný věk 14 a stále žije a jeho matka byla utracena ve 13, tak mě bolí, že se mu tohle přihodilo, protože jinak by jistě žil déle.

S atlanickou civilizací to...Jojo, jde to do kopru, když tady můžou přežívat taovýhle méněcenný chudinky, který si hrajou na borce na internetu.

S atlanickou civilizací to...To víš, že jo, Kixi. Další dmentní přezdívka. Jen si ho hezky pohoň. Už seš? Tak paráda. Tak co, nechceš mi to radši říct do očí, než se tu schovávat za přezdívky a ukájet se na něčí ztrátě. Já ti to mileráda naživo vysvětlim, jak to s těma psama je.Tak v kolik kde ty chudinko?

Pro...To je fakt strašný, co se ti stalo. Ta beznaděj je ubíjející. U nás to taky první doktor nepoznal ..ani mu nevzali krev..takže to v něm ubližovalo dál, než to rozeznali na další veterině, kde už bylo pozdě. Teď už máme načteno, že sygnálem může být, že se pejsek extrémě rozjí a že když se najednou špatně zvedal, nebyla to artróza, jak jsem myslela, ale bolelo ho už to bříško ...my to nepoznali, nevěděli jsme to a Kačátko (jak Archibaldovi říkám) bylo příliš silný ..vždycky se přes bolest zvednul a šel na procházku jako by nic...nijak nám nedal najevo, že se něco tak hroznýho s nim děje ...kníkal vlastně vždycky jen u doktorů, pač se bál, že ho tam zas necháme...nedivím se, že tě to tak vzalo ani tomu, jak se cítíš. Muselo to být hrozný ...žes nemohla nic udělat. Oba umřeli v 8 ...a oba určitě byli jinak stále plní síly.. nevím, asi už nikdy nedokážu mít nějakýho jinýho pejska tak pod kůží ..být s ním tak "duševně spojená"...zvlášť, když čtvu tvá slova mě to napadá.

Kristýnko, také jsem takhle...Lino, ty seš skvělá. Já to vím...ale je to srab..do očí by mi to neřekl.

Děkuju všem. Někdo radí...Člověk ztratí část sebe. Archie nám strašně chybí, viď? On utvářel nás a my jeho. Kdo to nezažije tak to nepochopí. Jsme na něj neuvěřitelně hrdá, jak se s tim rval a nikdy nezapomenu, jak zvedl hlavičku, když mě slyšel ho volat na tom sále pár minut před smrtí.Nevěděl, že tam jsem, dorazila jsem za našima na veterinu na poslední chvíli.Strašně, strašně ho furt miluju a hrozně mi chybí ...nebyl to plyšák, nebyl to člověk, byl to kus mně.

Ty jedna odporná stvůro, co...Kristýnko, také jsem takhle šílela z těch idiotů, co sem píší, až za dlouho dobu jsem zjistila, že jsou jimi prolezlé všechny diskuse. Všude kopají do lidí i zvířat a radují se, když jim někdo, kdo je nešťastný, odpoví! Dlouho jsem se učila je ignorovat, teď už na ně kašlu. Bohužel takových hyen je mnoho a nejen v tomto virtuálním světě. Svět se stal něčím jako džunglí, tolik zloby, tolik nenávisti! Proto všechna čest našim pejskům , ti měli čistou duši! Lina

Děkuju všem. Někdo radí...Pro "Archínek"
Já jsem také přišla o pejska, na rozdíl od tebe já kvůli chybám doktorů (byli jsme u tří z nich ) kteří nerozpoznali akutní zánět slinivky a můj nádherný a milovaný ovčák
odešel v osmi letech, příliš brzy a tak rychle, že i za tisíc dnů, které od té doby uplynuly, tomu nemohu uvěřit, nemohu mít nového pejska a nikdy se s tím nesmířím, jen jsem se s tím naučila žít. Ta bolest, kterou prožíváš čerstvě ty, Zdeněk ale i Jana, tu my , co sem píšeme, známe příliš dobře a máte náš opravdový soucit! Držte se! Lina

aneb chvála psího...Ty jedna odporná stvůro, co tu ani neuvedeš svý jméno, jen nějaký dementní Hrách šejka Abou el Heie ...to může vymyslet jen zakomplexovaný hovado, co na něj žádná nešáhne ani klackem a tak se takhle ukájí na internetu. Jsem ségra od holky, co tu píše o našem mrtvym pejskovi ridgebackovi Archiem. Já si toho psa koupila, já ho přivedla do týhle rodiny a byl to neuvěřitelnej a skvělej tvor a naše součást...po tolika letech. A ty seš sprostej kus hnoje a doufám, že se ti za ty plky stane něco moc ošklivýho. Styď se ty bezcitná stvůro.