Sám sobě nepřítelem
Sebepoškozování v klinickém slova smyslu představuje kategorii, která má sociální kontext a sociokulturní pozadí. Zacházení s lidským tělem je determinováno sociálními okolnostmi a rituály, které mají kulturní a sociální význam. Tyto okolnosti rozhodují o tom, které zásahy do lidského těla lze pokládat za konvenční normu (např. tetování nebo piercing) a které již mají charakter sebepoškozování v patologickém slova smyslu.
Budeme charakterizovat termíny, které se vyskytují v odborné literatuře a popisují patologické sebepoškozující chování. Je zřejmé, že sebepoškozující a suicidální chování se odlišuje, ale toto odlišení nebývá vždycky v klinické praxi snadné.
Automutilace představuje sebepoškození, kde nejčastější motivace vyplývá z psychotické poruchy a sebepoškození může mít symbolický význam. Příkladem je automutilace zaměřená proti části těla (např. ruce, genitáliím, očím, jazyku) symbolicky vyjadřující patologické pocity viny a sebepotrestání při těžké depresi. Bizarní automutilace se mohou vyskytnout u pacientů trpících schizofrenním onemocněním. Automutilace se může také vyskytnout jako vedlejší produkt neobvyklých sexuálních praktik sadomasochistického charakteru nebo u osob s poruchami osobnosti v zátěžových situacích, jako je např. trestní stíhání, pobyt ve vězení, nedobrovolná hospitalizace, a může mít účelový charakter.
Sebepoškozování je termín, který je nejčastěji spojován s vědomým, záměrným, často opakovaným sebepoškozováním (sebezraňováním) bez vědomé suicidální motivace, v němž dochází k narušení tělesné integrity, bez závažného letálního dosahu. Nejčastěji jde o řezná poranění kůže, zápěstí, předloktí, hřbetů rukou, škrábance, vyřezávání znaků do kůže. K sebepoškození bývají používány ostré předměty, např. žiletka, sklo. Další formou sebepoškození je popálení, např. cigaretou nebo zapalovačem. Uváděné motivy pro sebepoškození jsou rozličné, nejčastěji uváděným motivem bývá pocit vzteku na sebe samého, úleva od napětí, někdy též přání zemřít. Sebepoškozování je považováno za jeden ze znaků narušené osobnosti, nejčastěji hraničního charakteru. Někteří autoři ovšem sebepoškozující chování koncipují spíše jako návykovou poruchu (addiction) než jako znak specifické poruchy osobnosti. Do okruhu sebepoškozování bývá zahrnováno i předávkování léky, které je opakováno a není u něj patrný přímý suicidální motiv. I když v sebepoškozujícím chování můžeme nalézt apel na okolí, nebývá snaha o získání pozornosti okolí jediným motivačním mechanismem.
Syndrom záměrného sebepoškozování představuje širší pojetí sebepoškozujícího chování, které je vydělené z kategorie suicidálních pokusů a zahrnuje sebepoškozování jako specifický patologický projev u poruch osobnosti (hraniční, histrionské, disociální, mnohočetné poruchy osobnosti), nebo u pacientů s poruchami příjmu potravy (zejména mentální bulimie) a pacientů závislých na návykových látkách.
Syndrom pořezávaného zápěstí má charakter sebepoškozování, v němž dominuje pořezávání, typicky na zápěstí a předloktí, které nemá vědomý suicidální motiv. Popisuje se, že afektivní projevy, které provázejí sebepořezávání, mají specifickou dynamiku a průběh. Pacienti prožívají tenzi a dysforii. Sebepořezání vede k úlevě a k opakování tohoto jednání. Osoby, které se pořezávají, mají snahu proti tomuto jednání bojovat, ale při snaze ovládnout se prožívají napětí, dysforii a vztek, afektovou kombinaci, která vede k opakování sebepoškozujícího jednání.
Předávkování léky představuje neindikované, nepřiměřené nebo nadměrné užití dávky léků bez zřetelného suicidálního úmyslu. Předávkování bývá často opakované. Může jít o léky, které byly pacientovi předepsány nebo které patří někomu z rodiny, ale i takové, které náhodně najde v domácí lékárničce.
Zdroj: Koutek, Kocourková - Sebevražedné chování, nakladatelství Portál
Komentáře
Samozřejmě ,že jsem přestala...ale myslim na ty jizvy skoro každej den....nevim je to podle mě sebepoškozování blbost,kterou se člověk sám ničí.
Osobně s tím mám problém asi od osmi let.V posledních dvou letech už se mi to ale podařilo skoro úplně zvládnout.Prostředí ve kterém žiju je ještě neklidnější než dřív, ale prostě se snažím.A víte co mi pomáhá místo řezání?Když si můžu zanadávat.A použiju ty nejošklivější slova který znám..dokud mě to nezklidní.(samozřejmě ne tomu člověku,jenž mě naštval do očí)
P.S.Nebuďte EMO, buďte svý.
Potřeboval bych pomoct. Zjistil jsem že moje přítelkyně má na levém zápěstí pořezanou ruku. Když jsem jí o tom řekl, řekla mě že se řeže aby se jí ulevilo, že za to nemůže. Že to občas příjde samo a udělat to prostě musí. Dost mě to vyděsilo, ale slíbil jsem jí že to nikomu neřeknu. Chci se zetpat jestli mám nějakou šanci, abych jí pomohl jenom já, bez odborné pomoci?
Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem Ivana Jakubekvá
S pozdravem Ivana Jakubekvá
protoze sem mela velkej vzek na moji mamu ,ktera byla na me zla nejdriv sem si delala prvni skrabance a pak dnes sem to delala znova a znova a uz mi tekla krev , ale neboli to
kdyz mate ten vzek tak si vylijete ten vzek sebeposkozovanim a poprve sem se rezala na zapesti a uz se normalne rezu do rukou a to je mi 12
PRO JAHODY CO BUDOU ZRÁT,
CHCEŠ ODEJÍT A BOLEST ZPŮSOBIT TĚM CO RÁDI TĚ MAJÍ...
VĚŘ , V NEBI NA SLABOCHY A SEBEVRAHY NEČEKAJÍ.
Zajdi k odborníkům,léčit se chtěj a život si zachovej.
riznes se vidis po svi ruce krve rozpusteni
uvolnis se rozpustis sve mislenky sou pryc
pres noc klid jako kdyz zamknes schovas klic
probudis se a zase je to v tobe
rikas si nebudu mit klid dokud nebudu v hrobe
prasky inekce nebo dat prednost kulce
jenze sou tu lidi co maj te radi svi raj te v
ruce
obimaj te rikaj jak maj te radi
ze jim to rezani vadi
rikaj ti kasly nato
zivot ma i dobry stranky
zivot stoji zato
jenze spatny veci uskladnujou se ti v mozku jako noviny kazdy den do schranky
:( :( nejsem blazen jen mam velky problemi ktery se težzce řeši jindy sme se jinym divil ze sou asi na hlavu ale ted je chapu a sem asi stejnej;)
chci Vam nabidnout moznost zajit do naseho nizkoprahoveho klubu Suteren, ktery se nachazi na Praze 6 a je urcen pro deti a mladez od 12let. Muzete tam jen tak pobyt, neco si zahrat, poslouchat muziku, ale i popovidat, sverit se, poradit se apod. Klub byl ted nekolik tydnu zavreny, znovu otevren je od pondeli 10. srpna od 14 do 18h (dale stejny cas ve stredu a ctvrtek).
Kdyz budete mit chut, muzete se s nami domluvit i na individualni konzultaci/poradenstvi, kde muzeme mluvit o tom co Vas bavi, ale treba i o tom co Vas trapi nebo s cim si nevite rady (skola, rodice, sebeposkozovani, drogy atd.)
Jsme povereni k socialne-pravni ochrane deti, a tak k nam muzete prijit, aniz bysme meli povinnost informovat rodice.
Mejte co nejhezci leto a nebudte sami.
Muzete nam napsat na email: cka"kmen.info nebo si domluvit schuzku na tel.:242 498 334 a mob. 777 161 133
Jinak k jádru věci:
mám kamarádku o které jsem to zjistiula že to děla...snažila jsme se ji pomoc dokonce jsem ji kontrolovala ,aby to nedělala ..myslela jsem is že je klid ,ale ona si našla jiné místona o ,kterém jsem až do dneška nevěděla..zkouším jí s kámoškou pomoct..a k tomu jestli to pomáhá nebo ne?možná v ten okamžik vám to pomáha ,ale doopravdy se ještš víc níčite..Jestli stojíte se z toho dostat svěřte se!zkuste o tom mluvit rodina nebo přátelé vás nezavrhnout! jsou tu jenom pro vás!
cetla jsem...Ahoj, dostala jsem se k tomuhle článku po letech. To, co tu radíš je sice prima....a kéž by to fungovalo, ale je to jen "rozumové" vysvětlení a sebepoškozování nemá racionální základ. Přirovnala bych to k závislosti na drogách. Každopádně dík za povzbuzení Cesta en určitě existuje, ještě jsem tomu nepřestala věřit (po 10ti letech) ,ale hodně dlouhá a náročná.
Ptáš se proč to lidi dělaj. Jako konkrétní důvody sou samozřejmě šíleně rozmanitý: někoho v dětství zneužívali, někomu umřel třeba někdo blízkej a cejtí za to vinu, někoho třeba všichni odmalička přehlíželi a nebrali vážně no a někdo třeba ani nemá tyhlety na první pohled samozřejmě drsný příčiny, ale "jenom" třeba cejtí absolutní prázdnotu a chybí mu smysl života. A smysl života je něco, co může člověk postrádat, i kdyby měl milujícího partnera, krásnej dům, veleúspěšnou kariéru a mraky kamarádů. To je něco, co buďto sám cejtíš a pokud ne, tak Ti to nikdo nevysvětlí, že přece život je krááásnej. To musí mít člověk v sobě. Často se teda jedná o hodně hlubokej problém a je trochu necitlivý, říct, že ten člověk na sebe chce jenom vyděračskym způsobem upozornit. Dá se ale pochopit, že nám citově nevyrovnaní lidé nejsou úplně příjemní. Je to proto, že se v nás ozývá náš vlastní strach. Nechápeme, co se to v nich dějě, je to takový divný, depresivní. Nemá ale cenu za to ty lidi nějak vinit a pomalu si myslet, že to dělaj schválně. Kdyby mohli, tak by s tim určitě už kuli sobě něco udělali. Píšeš, že už Tě ten kamarád nebaví - upřímně: myslíš, že jeho to baví? Jo a s tim křížem bych byla taky opatrnější. V některejch případech mi neni moc jasný, jak moc může člověk svuj život ovlivnit. Tohle těžko můžeme posoudit.
Zatim se měj.
Marcela.
- Odpovědět
Pošli odkaz