I když tuto vodu nalijete do láhve, nikdy se z ní nestane stojatá voda, nikdy se do ní nedostanou žádné bakterie, jako tomu bývá u vody z jiných řek. Už dávno před lety věděli námořníci, že pitná voda z Gangy, převážená na lodích z Kalkaty do Londýna, nikdy neztratila svou chuť, nikdy nezasmrádla, zatímco voda z Temže, cestující opačným směrem, musela být na cestě mnohokrát vyměněna za čerstvou vodu. Unikátní chemické složení této vody zkoumalo mnoho vědců z celého světa. Dr. Džagdiš Čandra Bóse, prominentní indický vědec, shrnul svou analýzu vody z Gangy takto: "Zdá se, že na světě neexistuje žádná podobná řeka jako Ganga. Její minerální složky mají schopnost léčit mnohé nemoci."

Jakmile Ganga steče z hor dolin do nížin, dostane se do ní mnoho závadné vody z jejích přítoků a jedinečná kvalita vody je tatam. Někteří vesničané házejí těla svých zemřelých přímo do řeky v naději, že jejich duše poputují do nebe. Osobně si myslím, že nelze takto znečišťovat vodu a následně ji pít, a přitom tvrdit, že jde o něco posvátného. Můj mistr mně říkával, abych nepil vodu z Gangy, ani abych se v ní nekoupal, jen kvůli myšlence, že tím smyji své hříchy. Učil mě filozofii karmy: "Každý musí sklidit ovoce své karmy. Zákon karmy je nezvratitelný a uznávají ho všechny velké filozofie světa: "Jak zaseješ, tak i sklidíš." Vykonávej své povinnosti, jak nejlépe umíš, bez pocitu averze, bez hněvu. Nemysli, že něco bláhového odčiní tvou zlou karmu. Koupel v řece i poutní cesta z jedné svatyně do druhé tě nezbaví břemena karmy. Taková víra je pošetilostí a nemá žádnou logiku."

Zdroj: Svámí Ráma - Život s himalájskými mistry