Otok na mozku je příčinou mnoha úmrtí na Everestu

Otoky na mozku spojené s nízkým množstvím kyslíku ve vzduchu možná byly příčinou mnoha úmrtí lidí lezoucích na nejvyšší horu světa Mount Everest. Vyplývá to ze studie mezinárodního vědeckého týmu, kterou cituje agentura Reuters.

Tým vedený Paulem Firthem z Massachusetts prostudoval zprávy o 212 úmrtích na Everestu v letech 1926 až 2006. Na každého, kdo se pokusí vyšplhat na vrcholek ve výšce 8848 metrů, čekají taková rizika jako extrémní chlad, bičující vítr, měnící se počasí, zrádné výstupy či laviny. Obsah kyslíku ve vzduchu představuje jen třetinu množství u hladiny moře.


"Nikoho nenapadl yetti nebo něco takového," připomíná Firth legendu o sněžném muži. Příčinu některých úmrtí podle něj není možné s jistotou určit, ale u mnoha se zdá, že je způsobil výškový otok mozku. Ve vysokohorských podmínkách způsobuje nízký obsah kyslíku vsáknutí tekutiny z mozkových cév do okolní mozkové tkáně, což vyvolává otoky. Následkem jsou pocity zmatení a ztráty koordinace.


K mnoha úmrtím dochází v oblasti nad 8000 metrů nadmořské výšky, jíž se přezdívá "zóna smrti", což platí především pro horolezce, kteří už dosáhli vrcholu a sestupují dolů. "Z těch, kdo zemřeli nad 8000 metry, řada vykazovala neurologické symptomy. Jinými slovy byli zmatení, komatózní, anebo trpěli ztrátou koordinace," dodává Firth, jehož zjištění vyšla v odborném časopise British Medical Journal.


Tým vědců podle jeho slov očekával vyšší počet úmrtí spojených s plicními potížemi, ale tyto případy byly ve skutečnosti vzácné. Vědci soudí, že mnoho z případů úmrtí v důsledku pádu, anebo smrti osob, které při výstupu či sestupu zmizely, mohl způsobit výškový otok mozku. Ze studie rovněž vyplývá, že 1,3 procenta horolezců, kteří vystoupali nad základní tábor na Mount Everestu, na nejvyšší hoře světa zemřelo.

Zdroj. ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama