Přiměřené zásobování organismu vodou je základním předpokladem správné funkce ledvin. Ledviny jsou místem, kde se z krve filtrují do moče nejrůznější škodlivé látky, které vznikají v těle jako vedlejší nebo konečné produkty metabolismu. Právě při zvýšené fyzické zátěži, za což můžeme každé cestování považovat, nemluvě o náročnějších podnicích sportovního charakteru, se tvorba těchto škodlivých látek zvyšuje. Je proto vhodné zásobit ledviny dostatečným množstvím vody, aby se tvořilo dostatečné množství moče a s ní z těla odcházely tyto produkty metabolismu. V případě, že člověk netrpí onemocněním ledvin, není třeba mít obavy, že se "něco stane" zvýšíme-li svůj příjem vody na řekněme 2-3 litry za den. Jediné co se stane je, že budeme více močit. Funkci ledvin (a naší fyzické kondici) to ale rozhodně prospěje.

Co se týká oběhové soustavy, i zde bychom našli mnoho důvodů, povzbuzujících k dostatečnému příjmu tekutin. Jistě není složité si představit, že se krev při nedostatku tekutin zahušťuje a pro srdce se stává namáhavějším dopravit potřebné množství krve (živin, kyslíku) na cílová místa, jako je mozek (častou známkou nedostatku tekutin je únava !), ledviny, zažívací trakt (ale i svaly). Způsobujeme si tedy zbytečnou zátěž srdce. Navíc má hustší krev větší tendenci ke srážení a ohrožuje nás tak možností srážení krve v žilách s následnými nepříjemnými důsledky (mozková mrtvice, plicní vmetek, embolizace).

Přísun tekutin je rovněž klíčový pro bezchybnou funkci zažívacího ústrojí. Správné trávení potravy je denně zabezpečeno velkým množstvím "trávicích šťáv" (slin, žaludeční a střevní šťávy, žluč), které obsahují enzymy a provádí tak vlastní trávení. Stejně tak pro hladkou pasáž stolice je nezbytné, aby měla správný obsah vody. Dostatečná produkce kyselé žaludeční šťávy je kromě své trávicí funkce také velmi efektivní obranou proti některým mikroorganismům způsobujícím průjmová onemocnění.

Dalším argumentem proč pít nejen na cestách může být zvýšená odolnost k zátěži ať psychické nebo fyzické. Jedinec, který dodržuje pitný režim má vyrovnané vnitřní prostředí bez zapojení dalších regulačních mechanismů (hormony, nervová soustava), které u jeho souseda, jenž nepije dostatečně, musí zabezpečit vyváženost vnitřního prostředí. V případě jakéhokoli ohrožení či zvýšených nároků na organismus (úraz, průjmové onemocnění, infekční onemocnění, těžká fyzická námaha) může první jedinec těžit z toho, že všechny regulační mechanismy mohou být zapojeny na tuto neočekávanou situaci. Jeho kolega je v situaci horší, protože už může zapojit jenom část regulačních mechanismů, zbylé už "spotřeboval" na kompenzaci toho, že dostatečně nepil.

Zbývá si tedy jen odpovědět na otázku, kolik vody máme vypít, abychom pro sebe udělali maximum ? Odpověď samozřejmě nemůže být universální. Záleží na tom, v jakých klimatických podmínkách se konkrétní člověk nachází, kolik vody ztrácí pocením, dýcháním, průjmy, močí. V mírných podmínkách bychom měli vypít alespoň 2 litry vody denně. Navíc budeme přijímat vodu v potravě (ovoce, zelenina, polévky). V teplém klimatu, při velkém pocení a těžké fyzické práci pak musíme dodávku vody navýšit na 3-5 litrů (i více). Pijte vždy, když máte žízeň, nejlépe neslazené nápoje, nebo stolní vodu. Velké množství minerálních vod nelze doporučit, neboť zatěžují organismus náloží minerálních látek, které se pak musí z těla vyloučit a s nimi se ztrácí i voda, takže výsledný efekt je nulový (při pití mořské vody i záporný !!!). Pátrejte po známkách, že nedostatečně přijímáte tekutiny. V případě jejich přítomnosti zvyšte jejich přísun .


Jsou to: