Reklama

Projekce - co vám o vás prozradí?

Každý z nás nějak reaguje na osoby a na situace, s nimiž se střetává v každodenním životě. Naše reakce jsou kladné i záporné.

Tento základní princip platí bez rozdílu, ať už jde o náš vztah k rodině, přátelům a spolupracovníkům nebo třeba k poště, daním či špatnému počasí. A právě z těchto reakcí se můžeme dozvědět sami o sobě věci, které nám dosud zůstávaly utajeny. Pak hovoříme o projekci. Je ironií, že si zvláštních způsobů a všech možných pošetilostí všímáme spíš u druhých a oni zase vidí ty naše. Vypo­zorovat je u sebe je o něco složitější. 

Přesto je vypozorovat musíme a měli bychom se o to i snažit. Jak jinak bychom mohli poznat vlastní já? Jak chceme předejít nehoráznému plýtvá­ní energií, jímž bezesporu jsou naše snahy vinit z vlastního rozladění ty druhé? Jak jinak chceme dosáhnout vnitřního míru a uvolněnosti, než tím, že se naučíme vidět skutečnost okolo nás i v nás samotných? A právě toto je podstatou projekce.

První krok: Až budete příště reagovat na něčí chování, respektive až bude­te chtít kritizovat něco, co se stalo nebo bylo řečeno, zkuste si uvědomit, nač myslíte a co cítíte. Zkuste „ukázat prstem“ a řekněte si: „Jsou příšerní, nadutí, arogantní...“ a tak dál. Čím víc vlastností, které vás popuzují, odha­líte a pojmenujete, tím lépe.

Druhý krok: Zamyslete se nad tím, kdy jste se naposled cítili stejně. Je přitom důležité, abyste si přesně vybavili konkrétní vzpomínku nebo da­tum. Někdy to může chvíli trvat, jindy vám paměť okamžitě promítne zá­znam. Můžete jí pomoci svými pocity. Dejte volný průchod zlosti, strachu nebo zklamání, a tímto způsobem se pokuste evokovat svůj prožitek.

Reklama

Třetí krok: Vzpomeňte si, kdy jste se vy sami zachovali způsobem, který vás teď u někoho jiného popudil. I zde platí: vybavte si konkrétní vzpomín­ku nebo datum. Svůj prožitek můžete ještě rozšířit. Pokud vás například rozzuřila reportáž večerních zpráv pojednávající o spáchaném zločinu, je pravděpodobné, že vás vyvedl z míry sám fakt násilí. Jistě jste sami nikdy nikoho nezastřelili ani jste se nedopustili fyzického útoku, ale třeba si vzpo­menete na to, že jste se k někomu chovali hrubě nebo urážlivě. K něčemu podobnému určitě došlo, jinak by vaše reakce nebyla právě taková. To je zákon projekce.

Čtvrtý krok: Tento krok je ze všeho nejdůležitější. Zpytujte svědomí: jak často se tímto způsobem chováte sami k sobě? Kdy jste k sobě agresivní? Kdy se nenávidíte a jste na sebe zlí? Nestačí odpovědět: „Pořád.“ Nalezně­te konkrétní příklady a všimněte si, jaký dopad má vaše jednání na vás i na ostatní lidi. Tím odstartujete uvědomovací proces. Na základě chování těch druhých, které se mi nelíbí nebo kterým opovrhuji, mohu i u sebe rozpo­znat povahové rysy, k nimž se nechci znát.

Přistupujeme-li k projekcím zodpovědně, začneme mít časem víc pochope­ní pro sebe i pro jiné. Zjistíme, že když na někoho ukazujeme prstem, na­skýtá se nám skvělá příležitost vidět, slyšet a studovat sebe. 

Projekce nalezneme všude. Ať už si pustíme televizi, otevřeme noviny, zajdeme si do kina, vyslechneme něčí rozhovor, zatelefonujeme příbuz­ným nebo jen vyhlédneme z okna. Jak už bylo řečeno, existují projekce negativní i pozitivní. Vše, co se nám líbí u druhých, čeho si u nich vážíme a co obdivujeme, nalezneme také u sebe. I pozitivní projekce nám prozradí leccos o nás samých. 

Když se vám podaří pochopit a ovládnout techniku projekce, nebudete napříště plýtvat energií a obviňovat či zesměšňovat jiné. Budete schopni během okamžiku přesměrovat energii jinam. Místo abyste se hněvali na někoho nebo na něco, pocítíte vděčnost, vstřícnost a porozumění, protože budete vědět, že vaše podrážděná reakce má původ ve vás. Jistý jungovský psychoanalytik se jednou nechal slyšet: „Ti druzí? Jací druzí?“ Všichni jsme jedno a totéž. Vy jste mnou a já jsem vámi, odrážíme navzájem jeden druhého jako zrcadlo.

Zdroj: Marcia Wiederová - Snadnou cestou k bohatšímu životu, nakladatelství Columbus

Reklama

Komentáře

k6t5 (Čt, 18. 10. 2012 - 20:10)
Moc nechápu, proč článek o projekci tolik zdůrazňuje, že u ostatních vidím ze sebe to špatné.Zrovna tak totiž vidím i to dobré.
Čili dané cvičení nemusím provádět jen když mne někdo naštve ale taky když se mi na někom něco líbí.
Možná to zdůraznění záporna je projekcí autorky :o)
Ester (Ne, 16. 2. 2014 - 15:02)
Takze, z clanku vyplyva, ze pokud se budu lhostejne koukat treba na reportaz o znasilnenem diteti, tak jsem vlastne v poradku. Kdybych totiz projevila nelibost, byla by to projekce, ktera by ukazovala, ze jsem se v minulosti necim provinila proti diteti. To mi prijde pritazene za vlasy...
Zdenka (Po, 17. 2. 2014 - 03:02)
Muj nazor je v tomto asi takovy.Pokud jednam napr. v ramci pohovoru s druhou osobou,na podvedome urovni jsem, nekdy vice, nekdy mene doplnovan o svuj protejsek.Nekdo ho pojmenovava Alterego,jiny tvar duse,nekteri i jako me druhe JA.Dulezite je uvedomit si vlastnosti,kterych se mne takto muze dostavat.
Zdenka (Po, 17. 2. 2014 - 05:02)
resp.je tu urcita moznost uvedomit nektere svoje vlastnosti skrze druheho.
Zdenka (Po, 17. 2. 2014 - 09:02)
Nejmarkantneji je to patrne pri jednani muze a zeny.Pak lze mluvit o doplneni Animy nebo Anima.V nekterych pripadech muze se rozvinout az laska na prvni pohled.
Reklama