Štěstí je dobrý lék

Doktor William Bates dokázal, že když myslíme na něco příjemného nebo si představujeme nějakou příjemnou scénu, náš zrak se okamžitě zlepší. Margaret Corbettová zjistila, že se nám zlepší paměť a uklidní mysl. Psychosomatické lékařství dokázalo, že náš žaludek, játra, srdce a všechny ostatní orgány fungují lépe, když jsme šťastní.

Starý moudrý král Šalamoun říká ve svých příslovích: "Srdce, které je radostné, působí dobro jako lék, ale duch, který je zkrušený, vysušuje kosti." Je příznačné, že judaismus i křesťanství předpisují radost, vděčnost a veselou mysl jako prostředky ke spravedlivosti a dobrému životu.

Harvardští psychologové, kteří zkoumali vzájemný vztah mezi spokojeností a zločinností, dospěli k závěru, že holandské přísloví "Šťastní lidé nejsou nikdy zlí", je pravdivé. Zjistili, že většina zločinců pochází z rozvrácených rodin.

Desetiletý výzkum frustrace, provedený na Yale University, ukázal, že nemorálnost a nepřátelský postoj k druhým je důsledkem naší vlastní nespokojenosti.

Doktor Schindler říká, že nespokojenost je jedinou příčinou všech psychosomatických nemocí a že spokojenost a štěstí je jediným lékem.

Nedávný průzkum ukázal, že optimističtí lidé, kteří "vidí jasnou stránku života", jsou úspěšnější než pesimističtí lidé.

Zdá se, že v našich názorech na štěstí jsme umístili vůz před koně. "Buď dobrý", říkáme, "a budeš šťastný." "Byl bych šťastný," říkáme si, "kdybych byl úspěšný a zdravý." "Buď laskavý k druhým a budeš šťastný." Pravdivější by bylo, kdybychom říkali: "Buď šťastný - a budeš dobrý, úspěšný, zdravý a laskavější k druhým."

Zdroj: Psychokybernetika, nakladatelství Pragma