Reklama

Placenta a její funkce

Klky, které zcela pokrývají svrchní vrstvu vejce, se na místě, kde je zachycena pupeční šňůra, postupně dále vyvíjejí. Rostou a zvětšují se, bohatě se větví. Tím se zvětšuje plocha, na které dochází k látkové výměně mezi krví matky a plodu. Z tohoto souboru klků, soustředěných na jednom místě, se na konci 3. měsíce vytvoří placenta, orgán ve tvaru disku, životně důležitý prostředník mezi matkou a dítětem.

Malé krevní dutiny oddělující bohatě rozvětvené klky, které se do nich noří, obsahují přibližně 150 cm3 krve. Ta se vymění třikrát až čtyřikrát za minutu. Placenta se postupně zahušťuje tak, jak pokračuje množení klků. Není to tedy na úkor mateřské tkáně. Její povrch se zvětšuje v návaznosti na to, jak roste plod. Během celého průběhu těhotenství pokrývá přibližně 25 až 30 % vnitřního povrchu dělohy.

Úloha placenty

Placenta, která vzniká na přechodnou dobu, je nezbytná pro udržení těhotenství a vývoj dítěte a slouží zároveň jako plíce, ledvina, střevo a játra. Zajišťuje několik funkcí.

Funkce dýchací

Reklama

Kyslík z krve matky přechází přes stěny klků a okysličuje krev plodu. Okysličená krev vyživuje játra, srdce, mozek a všechny ostatní orgány, které ještě nejsou funkční. Kysličník uhličitý je od dítěte předáván matce.

Funkce vyživovací

Přes placentu se prostřednictvím krevního oběhu dostávají všechny základní živiny, které jsou obsaženy v matčině potravě a uvolňují se z ní.

Funkce žlázy s vnitřním vylučováním

Placenta je považována za žlázu v pravém slova smyslu. Vylučuje vlastní hormony, které jsou nezbytné pro hladký průběh těhotenství a pro správný vývoj dítěte. Od čtvrtého měsíce tyto hormony převezmou práci vaječníků. Jejich množství poskytuje informace o životaschopnosti těhotenství.

Funkce ochranná

Placenta brání pronikání mnoha bakterií k plodu, nebo je propouští až velmi pozdě, v konečné fázi těhotenství, kdy je už stěna klků extrémně tenká, aby se tak ještě zvětšila výměna mezi krví matky a krví plodu.

Naopak viry jí prochází velmi snadno. Naštěstí placentou k dítěti pronikají i matčiny protilátky a činí ho imunním vůči většině nakažlivých nemocí. A to dokonce i šest měsíců po narození, po dobu, kdy se imunitní systém dítěte tvoří.

Výměna mezi matkou a dítětem

Mezi oběhovým systémem plodu a matky nikdy nedochází k přímé výměně - jejich krev se nikdy nemísí. Výměna mezí krví matky a krví dítěte se odehrává výhradně přes velmi tenké stěny klků.

Pronikání živin placentou

Pronikání vody, minerálních solí, cukrů, aminokyselin, které tvoří bílkovin y, je rychlé. Některé látky se ukládají a tvoří zásoby, například železo a vápník, zatímco jiné jsou přeměňovány prostřednictvím značné metabolické činnosti.

Procento krevního cukru v krvi plodu reguluje placenta až do chvíle, kdy na samém konci těhotenství dokážou tuto funkci zajistit játra dítěte. Placenta zajišťuje i přenos vitamin ů, především vitaminů skupiny B, stejně jako vitaminů D a E. Vitamin A se ukládá v játrech dítěte, zatímco vitamin C se hromadí v placentě, která ho postupně uvolňuje, a to až do 8. měsíce. Pak se začne ukládat přímo v nadledvinkách a játrech dítěte. Naneštěstí placenta propouští od matky k dítěti také alkohol, tabák, léky a drogy. Na to nesmíme zapomínat.

Zdroj:  Praktický průvodce těhotné ženy (Portál)

Reklama

Komentáře

Pavla (Čt, 15. 9. 2011 - 10:09)
Krásný článek o placentě - chtěla bych dodat, že placenta děťátku může posloužit i po porodu, kdy její funkce zaniká - je zdrojem mladých a zdravých kmenových buněk, které se dají bezbolestně odebrat. Lze je buď uložit pro pozdější možnou potřebu dítěte nebo jeho sourozence, nebo darovat pro vážně nemocné děti i dospělé. Je velmi prospěšné a žádoucí využít buňky, které by se jinak bez užitku zlikvidovaly.
(www.cordblood.cz, www.bpk.cz)
Reklama