Češi stále věří mýtům o špatnosti tuků ve stravě

O rozdíly mezi tuky ve stravě se Češi moc nezajímají
Podle průzkumu iniciativy Vím, co jím téměř polovina dotazovaných Čechů neví, které tuky škodí jejich zdraví. Dvě třetiny Čechů pak konzumují více živočišných tuků nebo o zdrojích tuků v jídelníčku vůbec nepřemýšlejí. Přitom rozdělení tuků na zdraví prospěšné a ty škodlivé je jedním z důležitých kroků pro prevenci civilizačních chorob. Tuky jsou důležitou součástí naší stravy. Tvoří energetickou zásobu těla a zajišťují tepelnou ochranu organismu. Umožňují také vstřebávání vitamínů A, D, E a K a jsou z nich vytvářeny některé hormony.

Není tuk jako tuk
Tuky lze dělit na nasycené a nenasycené. Nasycené tuky obsahují nasycené mastné kyseliny. Konzumovat tyto tuky bychom měli, ale pouze v rozumné míře. Nadměrný přísun nasycených tuků zvyšuje hladinu cholesterolu a napomáhá ukládání tukových vrstev v těle. Nasycené tuky zvyšují riziko nemocí srdce a cév. Tyto tuky se vyskytují především v živočišných potravinách (sádlo, máslo) a v některých potravinách rostlinného původu (kokosový a palmový olej). Nenasycené tuky naopak obsahují nenasycené mastné kyseliny a jejich konzumace je až na drobné výjimky zdraví prospěšná. Lze je najít v rostlinných olejích, rybách či oříšcích. Nejzdravější variantou nenasycených tuků jsou ty, které obsahují omega-6 a omega-3 mastné kyseliny. Lze je najít například ve lněném oleji či tučných rybách. Právě tyto tuky zdravotníci doporučují zařadit do stravy, protože vědecké studie ukazují, že jejich konzumace přispívá ke snížení kardiovaskulárních rizik.

S osvětou o zdravé výživě pomohou nejen lékaři, ale i Evropská unie
Zahraniční studie ukazují, že obyvatelé vyspělých západních států jsou na tom s povědomím o tucích výrazně lépe. I když je problematika tuků velice složitá a její prezentace veřejnosti vyžaduje dobré vyjadřovací schopnosti, země jako Švédsko a další státy našly způsoby, jak své občany o tucích poučit a přispět tak k jejich zdraví. Kromě srozumitelné osvěty ze strany médií a lékařů může k vyváženému jídelníčku Čechům pomoci i legislativa Evropské unie. Podle ní budou muset výrobci a prodejci potravin upravit dosud nejednotný systém označování složení potravin. Od roku 2016 budou potraviny povinně a viditelně označené informacemi o energetickém obsahu, množství tuku, sacharidů, cukrů, bílkovin, soli a nasycených mastných kyselin. Pokud bude tedy na každé potravině údaj o nasycených mastných kyselinách, je pravděpodobné, že Češi se budou více zajímat o jejich vliv na zdraví, a vyrovnají tak informační deficit, který mají nyní vůči západním zemím.