Evoluce nebo kreace ?

Tohle pravidelný kopírování bezcenných píčovin z jehovistický knihovny ti uložil tvůj bratr představený? Zabíjíš tím veškerou plodnou diskusi, fanatický vypatlanče.

K produkci bílkovin je nezbytná RNA, ale na vzniku RNA se podílejí bílkoviny. Předpokládejme však, že navzdory extrémně malé pravděpodobnosti by na stejném místě a ve stejnou dobu náhodou vznikly jak bílkoviny, tak molekuly RNA. Je možné, že by společně vytvořily životaschopnou buňku, která by se dokázala udržet naživu a kopírovat sama sebe? Doktorka Carol Clelandová* z Astrobiologického institutu Národního úřadu pro letectví a vesmír říká: „Pravděpodobnost, že by se náhodou něco takového stalo (v náhodné směsi bílkovin a RNA), se zdá astronomicky malá. Většina vědců přesto podle všeho předpokládá, že když přijdou na to, jak v přirozených prvotních podmínkách nezávisle na sobě mohly vzniknout bílkoviny a RNA, jejich vzájemná spolupráce se už nějak dořeší.“ O současných teoriích, které vysvětlují, jak tyto stavební jednotky živých organismů mohly vzniknout, říká: „Žádná nám neposkytuje příliš uspokojující vysvětlení toho, jak se to stalo.“

RNA. Je tvořena menšími molekulami, kterým se říká nukleotidy. Tyto molekuly se od aminokyselin liší a jsou trochu složitější. Profesor Shapiro uvádí, že „při experimentech s elektrickými výboji nebyl vytvořen žádný nukleotid a nebyl objeven ani při studiu meteoritů“. Dále říká, že pravděpodobnost, že by molekula RNA schopná replikace vznikla náhodou ze směsi chemických stavebních jednotek, „je tak zanedbatelně malá, že pokud by se to někde ve viditelném vesmíru stalo jednou, byla by to výjimečně šťastná náhoda“.

A podle vědců právě tady vstupuje do hry „odpadní“ DNA. Její převážná část obsahuje návod na určitý typ komplexních molekul, kterým se říká regulační RNA (ribonukleová kyselina) a které hrají klíčovou roli v tom, jak se buňka vyvíjí, zraje a funguje.* „Již samotná existence těchto neobvyklých regulátorů naznačuje, že naše názory na ty nejzákladnější věci . . . jsou neuvěřitelně naivní,“ uvedl v časopise Nature matematik a biolog Joshua Plotkin.

myty nebo fakta?

Časopis Scientific American citoval v této souvislosti výrok sociologa Rodneyho Starka, který řekl: „Dvě stě let je propagována myšlenka, že pokud chcete být vědcem, musíte svou mysl zbavit okovů náboženství.“ Rodney Stark dále uvádí, že ve vědeckých institucích si „věřící lidé dávají pozor na ústa“.31

Pokud chcete přijmout myšlenku, že nauka o makroevoluci je pravdivá, pak musíte uvěřit tomu, že agnostičtí i ateističtí vědci dávají pozor na to, aby jejich výklady vědeckých objevů nebyly ovlivněny jejich osobními názory. Musíte uvěřit, že mutace a přírodní výběr vedly ke vzniku všech složitých forem života, navzdory tomu, že během celého století výzkumu mutantů se ani jeden řádně definovaný druh nezměnil pomocí mutací v úplně nový druh. Musíte uvěřit, že všechny organismy se postupně vyvinuly ze společného předka, přestože ze zkamenělin zřetelně vyplývá, že hlavní druhy rostlin a zvířat se objevily náhle a nevyvinuly se z nich jiné druhy, a to dokonce ani potom, co uběhly celé věky. Řekli byste, že víra v něco takového je založena na faktech? Nezdá se vám, že ve skutečnosti je založena na mýtech?

Zamysli se nad molekulou RNA....A je makromolekula RNA jedinou myslitelnou organickou makromolekulou schopnou replikace?

Na evoluční biologii záleží. Poznatky a teorie evoluční biologie jsou rutinně aplikovány v praxi. O tom již nemůže pochybovat nikdo, kdo se danou problematikou jen trochu zabývá.

Tři konkrétní příklady aplikace evoluční teorie uvádí toto velmi zajímavé anglofonní video:

http://youtu.be/hqepQGOYKZ0

Zamysli se nad molekulou RNA. Je tvořena menšími molekulami, kterým se říká nukleotidy. Tyto molekuly se od aminokyselin liší a jsou trochu složitější. Profesor Shapiro uvádí, že „při experimentech s elektrickými výboji nebyl vytvořen žádný nukleotid a nebyl objeven ani při studiu meteoritů“.3* Dále říká, že pravděpodobnost, že by molekula RNA schopná replikace vznikla náhodou ze směsi chemických stavebních jednotek, „je tak zanedbatelně malá, že pokud by se to někde ve viditelném vesmíru stalo jednou, byla by to výjimečně šťastná náhoda“.

Robert Shapiro, emeritní profesor na Newyorské univerzitě, řekl: „Někteří autoři předpokládají, že při podobných experimentech, jaké prováděl Miller, mohou být snadno vytvořeny všechny stavební jednotky živých organismů, a také předpokládají, že byly přítomny v meteoritech. Tak to ale není."

Názor, že život vznikl náhodou, mnozí vědci opírají o experiment, který proběhl v roce 1953. Tehdy Stanley L. Miller nechal procházet elektrický proud směsí plynů, o které se předpokládalo, že odpovídá původní atmosféře na Zemi. Tak se mu podařilo vytvořit některé aminokyseliny, což jsou základní stavební jednotky bílkovin. Od té doby byly aminokyseliny objeveny také v jednom meteoritu. Znamená to, že mohly snadno vzniknout náhodou všechny základní stavební jednotky živých organismů?

Vědci zjistili, že k existenci buňky je zapotřebí spolupráce nejméně tří druhů složitých molekul — DNA (deoxyribonukleové kyseliny), RNA (ribonukleové kyseliny) a bílkovin. Málokterý vědec by dnes tvrdil, že ze směsi neživých chemických látek náhodou vznikla úplná živá buňka. Je ale možné, že by náhodou vznikla RNA nebo bílkoviny?*

A všechny povodně jsou...Ten oxid vodný objevil Jára Cimrman, není-liž pravda?

Ale nemám problém s tím, když někdo věří v neideologického boha. Jakmile ovšem někdo začne cpát druhým tu svoji ideologii, kdo se má jak oblékat, s kým má spát, co má jíst a jakou hudbu poslouchat a tomu říká bůh, tak ať jde do háje.

Jako jo, je to možný. Ale...Ano, někteří pomatenci takto opravdu reagují, a jistě budou reagovat i nadále.

Ne, existence lidského mozku...Jako jo, je to možný. Ale někdo by mohl podotknout, že tím víc je pak třeba věřit :-)

Ne, existence lidského mozku nedokazuje boha. Nic v přírodě nedokazuje boha. Jen přírodní výběr a potravní řetězec. Marně, pobožní, mystifikujete bohem. Není k ničemu potřebný. Všechno funguje i bez novotvaru boha. Ten je tam navíc. Zatím nic neukazuje na boha.

A není to třeba i tím, že..."A není to třeba i tím, že se jedná o takovou mutaci na druhou? Tedy že i samotná výborná schopnost přizpůsobovat se je pouze jednou z genetických vlastností/popř. nějakých mutací?"

Taky mě už napadly podobný myšlenky, ale když jsem si dal vyhledat "DNA of DNA", internet mlčel :)
Možná, že nějaký meta-pravidla, jak provádět mutace, jsou zapsány v tzv. odpadní DNA... A to je něco, co vůbec nemuselo vzniknout "náhodou".

: Zjistilo se, že bakterie a...Mluvil jsem tu čistě o mutacích, který si organismus způsobí sám a během svýho života. Což vylučuje mutaci při jeho splození nebo při laboratorním zásahu člověka.

A všechny povodně jsou...Výborný :)

Vedle lidského mozku se i nejvyspělejší počítače zdají primitivní. Vědecký spisovatel Morton Hunt řekl: „Naše aktivní paměť obsáhne několikmiliardkrát více informací než dnešní velký počítač pro výzkumné úkoly.“ Neurochirurg dr. Robert J. White došel proto k závěru: „Nezbývá mi nic jiného než uznat, že existuje nejvyšší intelekt, který plánoval a vytvářel ohromující vztah mezi mozkem a myslí — jev, který daleko přesahuje lidské chápání . . . Musím věřit, že to všechno mělo inteligentní začátek a že někdo způsobil, aby k tomu došlo.“ Musel tu být také někdo, komu na tom záleželo.