Reklama

Cipralex

sluníčko (St, 30. 3. 2016 - 13:03)

Ahoj...Neboj, to zvládneš, jenom nesmíš propadat skepsi, že to NEZABÍRÁ"! Pokud jsi doma, myšlenky na práci obratem vytěsnia začni s bojem....co jsem psala. Já jsem šla po třech měsících do práce 1.3., marodila jsem se zády a po velmi dlouhé době přišla PN! Zřejmě i ten dlohodobý stres...
Nezvládla jsem to ani přes AD, proluvila jsem si manželem a šla opět na PN, již neřeším finance, žiji život a těším se na společné chvíle s rodinou, vnoučátky, hlavně s manželem!
Minulost jsem odřízla, odpustila jsem všem, co mi velmi ublížili, nebylo jich málo!
v nynější práci s na mě vymyslely kolegyně lži, intrikovaly a vzniklo nebezpečné nedorozumění!bJá již ale nebudu čekat na to, abych se někomu líbila, zavěčila, jsem zvyklá hodně dřít, ale nyní chci ŽÍT! Nemíním si ničit své zdraví a život cizími hloupými lidmi, hlavně závistivými. Nemám dluhy, nemám půjčky, má vše, co k životu potřebuji a hlavně, v hlavě jsem si porovnala priority.
Ty nečti negativa, vtáhneš je na ebe ať chceš nebo ne, mm to stejné, jsem narozena v raku, takže naprosto čistý rak se vším všudy. Vždy je u mě dobrý skutek po zásluze potrestán, velmi rády pomáhám druhým, tak snad pomůžu i Tobě....ZAČNI A PIŠ, abys ulevila své duši, která je momentálně bolavá a věř mi, bude zase dobř. Pokus se zamyslet nad tím, co Ti píšu, byla jsem na dně, škrábu se nahoru a každičký pomalý krůček je pro mě odměnou a zároveň posunem!
Pa

tyrranosaur (St, 30. 3. 2016 - 10:03)

Ahojky, beru Cipralex 3...Ahoj sluníčko,moc,moc,děkuji za tvoji podporu,já moc potřebuji být v kontaktu s lidmi kteří vědíoč jde.Zaujalo mě jak píšeš o problému v práci protože i já mám v práci problémy,zhroutila jsem se když jsem po vánocích přišla do práce a muj nadřízený mě místo popřání štěstí donového roku seřval za chybu někoho jiného.Těch problému mám víc nejen v práci,ale toto byla ta poslední kapka,Tak jsem už tři měsíce na neschopence,akdyž si vzpomenu na návrat do práce spustím v sobě stavy uzkozti i když beru Cipralex.Já beru antidepresivum poprvé,nemám s ním zkušenost,naivnějsem myslela že při jeho užívání mě nic nerozhodí,zřejmě to tak není,že?Já tak nějak nevím zda mi vlastně zabírá,někdy je líp někdy huř.Jsem bohužel člověk co si vsugeruje vše negativní co si přečte,když někdo napíše že mu Cipralex nezabral,mě nezabere také,strašně se vyděsím,a jsem jako v začarovaném kruhu.Nutím sa pozitivně myslet,moc mi to ale nejde.Tato diskuse mi ale moc pomáhá,četla jsam i starší přízpěvky,a hodně mi to dává,toto moc potřebuji,ljsou tu fajn lidi co podpoří a pohladí po duši,moc ti sluníčko děkuji a budu ráda když najdeš čas a napíšeš.Děkuji taká všem ostatním co píší na této diskusi a dodávají jiným odvahu,těším se že mi ještě někdo napíše.Omlouvám se za chyby v textu,zdravím.

sluníčko (St, 30. 3. 2016 - 09:03)

ahoj,beru Cipralex osmý...Ahojky, beru Cipralex 3 měsíce, je výborný, moc mi pomohl při mých uzkostech, které přišly zčistajasna po několikaletých stresech a starostech - člověk vydrží hodně, ale jakmile jsem se dostala konečně do klidu v rámci možností, přišly stavy, které nepřeji NIKOMU, ANI NEPŘÍTELI....!Nepopsatelná skutečnost a hlavně zkušenost!Kdo neprožije tyto stavy, nepochopí a ani nemůže!
Po dvou měsících přišly ataky, jak v noci, tak ve dne, je to normální jev, tzv. sinusoida. Neházej flintu do žita, bojuj a hlavně musíš sladit tělo a duši, to znamená - zklidni se, najdi si, i když je to někdy velmi obtížné, aktivity a práci, kerá Ti odvede myšlenky jiným směrem. zklepej strach, který Tě obchází, ten je nejhorší, protože ten se pak "zhmotní" a Ty s tím nic nenaděláš. Já bojuji, ale jsem cv pracovní neschopnosti, protože již nedávám kruté mezilidské vztahy na pracovišti, mám skoro důchodový věk a manžel je mi oporou. Měl také stavy, kdy mě VŮBEC nechápal, ale vysvětlila jsem mu to A HLAVNĚ, ŽAČALA JSEM NA SOBĚ A SVÉ PSYCHICE makat! Nuť se do jídla, hodně pij, choď hodně ven se svižnou chůzí, ta okysličuje tělo, čti pozitvní knihy od Loiuse L. hay, kterou VELMI doporučuji všem, má úžasné zkušenosti a myšlenky, tzv. aformace.
dlouho jsem tu nebala, nyní jsem cítila potřebu někomu "pomoci".
Pa a napiš, pokud bdu moci, napíši dále svoje zkušenosti.
P.S. přestaň řešit a myslet negativně a hlavně, vybírej si přátele, kteří TĚ nebudou negativně nabíjet, ale pozitvně. Stejně zjistíš, jako já, že pokud si maslíš, že daný člověk je přítel, věř, poznáš ho ve vhodný okamžik, V NOUZI!!!

tyrranosaur (Út, 29. 3. 2016 - 11:03)

ahoj,beru Cipralex osmý týden,po třech týdnech mi bylo fajn,měla jsem velkou radost,minulé pondělí jako bych nic nebrala,od té doby je mi zle,byla mi navýšena dávka na 15mil.a nic mám uzkosti,bušení srdce,jsem zoufalá,nemužu spát,nejím,nevím co dělat,poradí někdo? mám Generalizovanou uzkostnou poruchu,jsem sama,mám jen manžela který už je ze mě na nervy,on tomu nerozumí i když se snaží,máte někdo podobnou zkušenost? Prosím napište mi,cítím se strašně,ztrácím sílu bojovat.

Te (Po, 28. 3. 2016 - 16:03)

Ahoj, Cipralex beru 18. den s diagnozou poporodni deprese. Ty stavy jsou tak strasny, ze bych radeji znovu rodila, nez tohle. Ze zacatku jsem se nenohla ani vyhrabat z postele, jak mi bylo zle fyzicky i psychicky a k tomu se pridala jeste naprosto nepopsatelna unava. Strasne se za to stydim, ale neslo to jinak, nez aby si pritel vzal dovolenou a staral se o me i o miminko. Ja bych byla snad schopna umrit hlady, kdyby to bylo jen na me. Vzdycky jsem jedla rada, byla jsem dost pozitkarka a ted me prestalo vsechno tesit. I jidlo jsem do sebe dostavala v minimalnim mnozstvi a velkym odporem. Kazda cinnost, i ta uplne banalni, predstavovala neprekonatelny problem. Ted, po necelych trech tydnech na Cipralexu a malych davkach neurolu je mi o trochu lepe, ale ta unava je porad velka a vyhybam se lidem. Nejradsi bych jen spala a nekolikrat za den se mi v takovych navalech udela zle z uzkosti, to asi vetsina z vas zna, a k tomu se prida hrozny tlak v hlave. Ale verim, ze postupne budu zas moct zacit fungovat - hlavne pro svoje dite. Nikomu na svete bych neprala nic takoveho prozit. Vsem vam preju co nejrychlejsi uzdraveni a hodne sil!

Morine (Pá, 25. 3. 2016 - 20:03)

Ahojky Wiky, jsi skvela...přesně, jak píšeš, rána jsou nic moc. jen se donutit vstát a jít. i mezi ty lidi, mezi které se ti nechce. taky se mi nechtělo. proč bych chodila mezi lidi, které mají rodiny a já divná, nemám nic... kolik let mě to trápilo... sice se v tomhle nic nezměnilo, ale což. i tak jsem kvalitní člověk a ven mám taky právo jít. to jsem si říkala a pak mě ten pocit přestal sžírat. sice ho mám, ale extra mě netrápí. myslím, že i u tebe by mohlo zafungovat, když se budeš nutit do pozitivního myšlení :-)
co se drog týče, to opravdu není vidět. já osobně mám názor, je není machr ten, kdo to nezkusil. ale machr je ten, kdo se zvedl ze dna a zabojoval. třeba Tereza Pergnerová. je odsuzována, jako feťačka. ale pro mě (a určitě takových lidí bude víc) je to hvězda. kdo by v jejím mládí a slávě tenkrát nepropadl nějakému neduhu??? málo kdo z nás...muselo to být těžké. a jak se zvedla :-) takže to zvládneš taky :-)
psychiatr mi vždycky říkal, že si to v sobě všechno ladíme sami. kdo udává, kdy být v pohodě a šťastný? my sami a je to tak

berus-ka (Út, 22. 3. 2016 - 17:03)

Ahij berus-ko. Presne...Ahojky Wiky, jsi skvela holka, takove povzbuzujici vety cizimu cloveku, to je od tebe vazne krasny, DEKUJI MOC.
Dnes je to 14 dni, co uz beru cipralex a rozdily uz citim. Vcera jsem se citila docela pekne, jen dnes zase hnus, citim, jakoby bylo zase vsechno spatne, mam depky, zase problem chodit po ulici, ale je pravda, ze obcas je to o dost lepsi.
Sice ty rana, to je des, vzdycky je mi strasne uzko, ale obcas se z toho dne, udela pekny den, obcas je to hruza, ale sama to znas.
Kdyz jsem cetla tuhle posledni zpravu od tebe, tak me strasne potesila, musis byt vazne skvela holka ,] .....jak rikam, dnes je pekne na prd, ale zitra snad bude zase lepe.
je to strasne, jak se ty nalady stridaji, ze to pekne nevydrzi tak dlouho. Kdyby aspon nebyly ty strachy mezi tema lidma, bylo by to vsechno jednoduzsi pro me.
Musim ted koncit, ale budu cekat na dalsi zpravicku od tebe :] papa

wiky (Ne, 20. 3. 2016 - 10:03)

Děkuji všem za podporu, je...Ahij berus-ko. Presne popisujes pocity ako Ti je... takto bolo aj mne... hnusis sa sama sebe, hnusia sa ti aj ostatni ludia... ale ono to je len o ochoreni tvojho myslenia.... vies.. naludi posobis tak ako sa momentalne citits... kazdym pocitom sa tvoja aura bud zmensuje (zly pocit) alebo zvacsuje-žiari (dobry pocit- dobre a pozitivne myslienky)-... Postupne ako sa bude upravovat tvoje myslenie sa ti bude krasjie chodit po svete.... budes ziarit... citila som sa takto mizerne ako to opisujes velmi dlho... od oktobra az do februara....potom sa stalo nieco zaujimave... vkuse si v ciernych myslienkach a zrazu pride na 15 minut pocit akokeby ti nic nebolo...nerozumela som tomu... stalo sa to aj na druhy den...budes sa citit strasne ked sa po tychto krasncyh 15 minutach, hodine, pol dni pridu opat zle myslienky... budes sa citiit tak ze si uz mala pcit ze to bude lepsie a je to tu spat... nie!!! to len toja mysel sa bude postupne liecit... je to krasny pocit... mala som sto chuti ist von a vykricat sa do sveta... ked som uz mala tieto chvilky castejsie... zacala som si uvedomovat krasu veci ktore mi vadili pri depresii.. teraz nemas chut na ludi... potom budes vdacit za kazdy jeden usmev kadeho cloveka... ja som bola uplne namekko ked som sa z depresie dostala a ostalo mi to doteraz..nechcem ziadne hadkz, ziadne negativne pocity ani myslienky...chcem robit len to co ma bavi.... chcem vychadzat so vsetkymi zo svojho okolia...ale ono to pride postupne.... len som ti chcela napisat ze ako sa o chvilku budes citit :) chcem ta povzbudit lebo viem ze to co prezivas teraz nie je ziadna sranda :) len musis brat tie AD a naucit sa aj ked sa ti veeeelmi nbeude chciet, ale naucit sa relaxovat.....a tie drogy a zvlastny vztah s ludmi... pozri..stalo sa... je to uz za tebou... ti ludia ktori ta poznaju vedia ze si s tym skoncila a vedia ze si tento boj vyhrala ty a nie drogy...co je uplne uzasne... a ti ludia ktori ta nepoznaju a stratavas ich aj tak o tvojej minulosti nevedia ... takze uz zahod za hlavu toto obdobie... ideme nieco urobit s lepsou buducnostou ...a ta pride o chvilku :) ako za posledne dni??? ziadna zmena zatial?? menila si davku z 5 na 10 mg, ze???malo to nejaky vplyv na teba???

berus-ka (Po, 14. 3. 2016 - 16:03)

Děkuji všem za podporu, je to od Vás fakt neuvěřitelný, vážím si toho. Je mi 34 let, jsem bezdětná a momentálně pracuji pro neziskovou organizaci, která se konkrétně zaměřuje na útulky pro pejsky, tak na ně sháním příspěvky, to je momentálně mé zaměstnání. Dnes jsem byla po několika dnech v práci a bohužel abych mohla fungovat, tak jsem to vyřešila neurolem. Dnes je to 6tý den co jsem začala s cipralexem a opravdu chuť k jídlu nemám. Včera jsem nejedla skoro nic, ale dnes po těch neurolech jsem něco snědla. Mám hodného přítele a i skvělého doktora. Jinak včera jsem se skoro pozvracela večer ze stresu, že jsem měla už jít do práce. Můj stav se zhoršil, co jsem začala s cipralexem, ale vím, že to tak chodí na začátku. Někdy mám pocit bezbranosti, že je mi strašně a nemůžu s tím nic udělat. Byla bych nejraději jen zavřená doma a nikam nechodil, nepotkavala lidi, nekomunikovala s nikým, mam z nich hnusný pocity, strachy, je mi úzko už jen když vidím, že jde někdo proti mě, natož abych se dostala s nimi do řeči. Fóbie no.
Wiki černé myšlenky mám, někdy nechci ani žít, ale už bych si asi nikdy nic neudělala. Mám občas pocit, že jsem jen na obtíž, prostě jako nula. Myslim si, že vypadám katastroficky skoro vždycky, nevěřím si vůbec. Tím, že jsem brala ty drogy a uvědomila si, co jsem to dělala za hlouposti, přestala jsem v sebe absolutně věřit. Je to už dlouho co je to pryč, ale pořád se učím dívat lidem do očí a učím se si věřit.

Morine (Po, 14. 3. 2016 - 15:03)

Ahoj všem.
Moc díky Morine...třeba všem Cipralex nepomůže, ale je spousty jiných léků a kombinací. je potřeba to mít stále na paměti, že TA POMOC TADY JE. doktor nám jí dá, je tu pro nás. na nás už je pak jen postoj a chtít to zvládnout. pamatuji si na dny, kdy jsem v pyžamu bloumala bytem i 3 dny... musela jsem ven se psem, to bych si nejraději vzala neviditelný plášť. měla jsem pocit, že mezi lidmi nemám co dělat. neměla jsem sílu se ani obléknout. ale když fenka koukala už půl dne, kdy půjdeme ven, musela jsem. měla jsem pak pocit viny, že se jí nevěnuji. a propadala jsem se ještě hlouběji....... taky mi tenkrát pomohla, vzala jsem si jí, jako starší, týranou. snažila jsem se jí z toho dostat a tím jsem se tolik nezabývala sebou. k tomu mi ubyla práce, která mě taky drtila, dostala jsem se ze špatného vztahu, který mě drtil, chodila na terapie, psala deník, který pak psychoterapeut četl a rozebírali jsme to. pak tady jsem se mohla vypsat se stejně zaměřenými lidmi a to všechno dohromady mi dávalo sílu se zvednout. na začátku ale bylo nejdůležitější vytrvat v braní Cipralexu a donutit se ráno vstát, vyčistit si zuby, trochu se upravit a jít do práce, brát léky a chodit k lékaři. jak je člověk v tomhle vlaku, tak už to nějak veze samo a je to lepší a lepší

snilek (Po, 14. 3. 2016 - 12:03)

Ahoj všem.
Moc díky Morine a Wiky, že sem píšou. Kdo jiný může lépe doložit účinnost léčby nějakým lékem, než-li lidé, kteří si tím vším prošli. Já už užívám Cipralex 2 měsíce a dost mi pomohl. Ještě mě stále trápí únava, pocity nemoci, trochu zažívací potíže, ale stav je mnohem lepší, než byl. Stranou toho všeho pozitivného musím napsat, že je to až neskutečné, jak zlé "nemoci" jsou deprese a úzkost, a co vše dokážou.

wiky (Ne, 13. 3. 2016 - 23:03)

určitě nepřestávej s...Ja som sa v tom obdobi nevedela do nicoho dokopat.. nevedela som co so sebou... aj ked sa to nezda..mne strasne pomahali prechadzky ...ale sama som nemohla ist.. chodila som sa prechadzat s priatelom... bud sme boli ticho alebo som mu rozpravala o tom co mi je a ako mi ludia na fore pomahaju... keby som bola doma codim na prechadzky so sestrou alebo s mamou alebo s ocom... ale bola som za velkou mlakou a nemala som nikoho ineho co bolo pre mna este horsie... mamke som len zavolal so slzami v ociach ze to nezvladam... strasne mi chybala rodina... treba si najst osobu ktora ti pomoze..a od toho sme tu aj my... skus meditovat pri tomto videu : https://www.youtube.com/watch?v=Lx5NZSwUMhQ proste si lahni a pocuvaj so zatvorenymi ocami... ono mozno budes mat pocit ze ti to nepoamaha... ale mne to pomohlo... pustala som si to aj krat denne... naucis sa meditovat a upokojit mysel... dam ti vsetky mozne rady aj s morine... len aby ti to pomohlo... lebo aj nam to pomohlo :)

wiky (Ne, 13. 3. 2016 - 23:03)

zdravím všechny nově...Ahoj Morine. pamatam sa na tie nase povzbudzovania a vypisovania ked sme v noci nemohli zaspat a pisali sme si tu preco je to tak... pamatam si aj ja ako mi tato diskusia pomahala... potrebovala som psychicku podporu od niekoho kto si tym uz presiel..kto tym prechadzal a pisal o tom ako sa jeho stav zlepsuje... ako vravis...tato diskusia je jedna velka terapia... tiez mavam niekedy obdobia stresu kedy na sebe citim ze sa mi tazsie dycha a potia sa mi ruky a mam pocit ze do toho opat padam... ale vzdy to za den dva prejde... a vzdy je tu ta podporna barlicka ako pises ze keby bolo najhorsie... nie nebolo by :) uz viem keby ze som na zlej psychickej ceste ze cipralex mi pomoze.. dokonca som nedobrala celu krabicku takze ju mam doma.. pre istotu!!! ale zatial ma nenapadlo po nej siahnut... vzdy som zabojovala nad vlastnou psychikou..clovek sa to nauci... uz vie co to je ked idu tie zle pocity.... je to uz len taky zostatkovy strach vzdy ci sa to nevrati v plnej miere... ale zatial nie :) klopem na drevo... a keby aj vzdy je tu AD ktore uz raz zabralo musi aj druhykrat :) cize takisto prezivas v celku dobre obdobie?? to som rada :) asi by sme tu mohli prist castejsie a podporit tych ktorí maju tie iste problemy ktore sme mi predcasem zazivali... ja som tu za posledny tyzden kazdy vecer... nejak sa to opat stava mojim ritualom sem chodit..ale uz ako vyliecenemu cloveku :)

Morine (Ne, 13. 3. 2016 - 23:03)

Ahojky wiky. Včera mi bylo...určitě nepřestávej s Cipralexem. léčíš se 12 let, pochopila jsem správně? máš 1 doktora? na tom taky strašně záleží, aby ti sednul, jako člověk. mně sednul psychoterapeut tím, že byl přísnější. žádné zbytečné okolky, rovnou k věci, rovnou si dělat zápisky, rovnou je pojďme rozebrat a šup k pocitům a proč to a ono. měla jsem pocit, že je to můj starší brácha nebo hodnej strejda, se kterým proberu svoje úzkosti. přála bych ti to taky.
důležitá je motivace, tvůj osobní postoj. takové to dravé "musím vstát a jít dál". takové to bojové "živou mě nedostanou". ze začátku to je hrané a člověk se do toho nutí. ale pak ho to strhne a začne tomu věřit. můžeš dělat nějaký sport nebo činnost, co by tě bavila. to je taky důležité

Morine (Ne, 13. 3. 2016 - 22:03)

zdravím všechny nově příchozí, i starší :-)
je třeba opravdu jen přežít ze dne na den, ty nežádoucí účinky. neberu přes rok a brala jsem přes rok :-)
zpětně musím říct, že to byl ze začátku "záhul", ale stálo to za to. stálo to za ty nevolnosti, pocit na zvracení, nechutenství, mravenčení, pocení rukou... večer jsem měla co dělat, abych neusnula ve stoje a ráno se vzbudila do práce. vysazování taky nebylo nic extra, ale nelituji, že jsem ve zlé době sahla po Cipralexu.
i dnes, když na mě padne chmur si řeknu, že když to nezvládnu, můžu jít k lékaři a nasadíme Cipralex. je to moje tajná, pomyslná berlička :-)
a vše je zase dobré, i bez prášků. občas sem nahlédnu, jsem ráda, že tato stránka je, byla to moje anonymní terapie ve zlé době. držte se a bojujte, výsledek stojí za to :-)

wiky (Ne, 13. 3. 2016 - 20:03)

Nejsem hrdá na to, co jsem...Berusko, to preco si brala drogy je Tvoja vec... pre nieco si sa tak rozhodla... je samozrejme ze Ta nieco v tych 16tich trapilo ked si to brala ako vychodisko svojho zivota... ok..stalo sa.... vsetci robime v puberte hluposti, niekto mensie niekto vescie bez ohladu na to ake to moze mat celozivotne nasledky... v 16tich si sa rozhodla brat dorgy, potom si sa rozhodla ich nebrat a vratit sa do normalneho zivota--- neslo to lebo telo bolo zvyknute na tu ulavu po drogach.... takze to nebolo lahke sa vratit do normalneho zivota a preto zacali depresie, uzkost, strach ze to nezvladnes... je to pochopitelne... teraz sa opytaj sama seba, ci chces naozaj s drogami prestat (uz si prestala-takze asi to chces), ci chces zit normalny zivot? chces mat muza? chces mat deti ktorym pojdes prikladom? jasne ze chces.. chce to vacsina zien... tak teraz je tu obdobie kedy sa musis dat do vnutonrej pohody... ten den pride... ja neviem ci si doteraz brala nejake AD... cipralex je najlepsich AD na trhu antidepresiv vobec... rozpravala som sa vela o tom s mojou lekarkou v Canade... studovala tuto problematiku a ona mi pomohla velmi aj ked ma vopred upozornila ze zaciatky budu tazke ked zacnem brat AD... ano boli, bolo mi strasne zle... krutil sa so mnou cely svet, nevedela som dcyhat, vkuse som mala cierne myslienky ze naco vlastne zijem,,, mala som mzslienky ze co je vlastne podstatou zitia, preco sa vsetci hrnu do prace, do obchodu, do sprchy, naco to vsetko je ked aj tak vsetci zomrieme... chcela som zomriet cim skor a nezit tento chaoticky a pritom nanic zivot... vtedy si nic krasne na zivote neuvedomujes iba to trapenie... lenze Ty si pre nieco pred touto depresiou zit chcela... pre rodinu, pre priatelou, Boh ti dal sancu sa narodit a zit a bojovat o svoj zivot... tak musis bojovat!!! teraz musis vyhrat hlavne ten SVOJ BOJ!!! urcite neprestan brat cipralex... aj ked si budes po dvoch troch tyzdnoch mysliet ze ti nepomaha vobec... ono to pride... u niekoho skor u niekoho neskor ale ta ulava pride..pride postupne... v tvojom pripade by som ho brala urcite dlhsie ako som ho mala ja (1rok)...ono po roku budes mat pocit ze ho vobec nepotrebujes.... ale urcite na vlastnu ziadost ho ber dlhsie... aspon 2-3 roky, aby sa ti to nevratilo... ty pracujes? alebo studujes?? kolko mas rokov? napis mi nieco o sebe ako zijes?? ked budes chciet budem tu pre teba... pytaj sa na cokolvek co ta napadne... aj ked ta bude boliet vlas na hlave... myslim to vazne..mna pri depresii bolelo cele telo a vadil mi dotyk niekoho ineho... boleli ma dotyky kohokolvek..na jednej strane som potrebovala velke objatie a podporu a na druhej strane mi to vadilo.. sama som nevedela co chcem vlastne... ale je to len o psychike... ta sa vyliecit da.... ako sa prejavuje tvoja depresia?? mas cierne myslienky tak ako som pisala, chuti ti jest? ci ani nie?? ja som schudla 9 kil...nic do mna neslo... ale potom ked som zacala "zdraviet" mi zacalo aj chutit... :) vsetko sa vrati do normalu uvidis... len si si trochu ublizila tym zivotom predtym..tymi drogami... nevadi... to je minulost... zahodit za hlavu a ide sa dalej... ved mame este cely zivot pred sebou :) tak podme ho dat doporiadku aby sme uz mohli len ZIT v stasti a zdravy !!! najlespi krok si uz urobila pre seba,,, tie AD... teraz sa naucit este ine veci okolo toho...ale to ti postupne napisem vsetko :) teda ked budes chciet :)

berus-ka (Ne, 13. 3. 2016 - 13:03)

Nejsem hrdá na to, co jsem to tak dlouho prováděla sama sobě, byla to největší hloupost v mém životě, co jsem mohla udělat, také od té doby co jsem přestala už je to i dost let, myslím si, že už bych si zasloužila normálně žít, protože svou vinu jsem si už za to odnesla.
Už bych si přála, aby byl klid, nic víc

berus-ka (Ne, 13. 3. 2016 - 13:03)

Ahojky wiky. Včera mi bylo strašně. Připadala jsem si jak v nějaký hnusný bublině, kde jsem cítila pořád to samé, strach, úzkost, depky. Cítím to i dnes. Na 10mg bych měla přejít za 2 dny. Jinak už se léčím dost dlouhá léta, přibližně asi 12 let a nikdy to nebylo úplně super. Občas byly okamžiky, kdy jsem se přiblížila normálnímu životu, ale většinou to moc dlouho netrvalo.
V mládí jsem brala drogy asi od 16 let do 23 let přibližně. Od té doby jsem na ně nesáhla a nesáhnu, protože to byla strašná hloupost a tím co mi způsobili, jsem dostala pěkně za vyučenou, od té doby totiž beru léky a pořád se snažím zařadit do běžného života.
:- jenže se to se mnou většinou tak nějak houpe, jednou v normálu, potom zase dole, nikdy to moc dlouho nevydrží v rovině.
Každý den je pro mě prostě psych. boj.
Už by chtělo, aby se to nějak zlomilo a bylo prostě dobře.

berus-ka (Ne, 13. 3. 2016 - 13:03)

Ahojky wiky. Včera mi bylo strašně. Připadala jsem si jak v nějaký hnusný bublině, kde jsem cítila pořád to samé, strach, úzkost, depky. Cítím to i dnes. Na 10mg bych měla přejít za 2 dny. Jinak už se lečím dost dlouhá léta, priblizn

wiky (So, 12. 3. 2016 - 23:03)

Děkuji moc wiky, jsi...Berusko, urcite Ti pomoze to ze tu budes zdiela svoje pocity a stavy... vypis sa kludne--- napis aky si mala den..viem ze to je teraz velmi zle obdobie..ale uvidis sama ze sa to postupne bude zlepsovat,,,kedy mas prejst na 10 mg?? bolo by dobre co najskor..ja som zacinala hned na 10 mg... ale mala som vsetky vedlajsie ucinky :D prezila som to hrozne obdobie, prezijes ho aj ty ... neboj sa :) clovek po prekonani depresie prehodnoti svoj zivot a ver mi ze zdravie a pohoda bude u teba na prvom mieste.... budes chciet zit nestresujuci zivot a urobis vsetko preto aby si odburala vsetky negativne veci a ludi zo svojho okolia... a budes sa citit ako hrdina vo vlastnom tele....pretoze to zvladnes... sama nad sebou zvitazis... ako ti bolo dnes??? ake si mala pocity?? viem ze zle...ale sem s nimi... :)

Reklama

Přidat komentář