Vše se děje k našemu prospěchu
V zemi ranního úsvitu žil jednou tkadlec koberců. Všude po celé zemi chválili jeho umění a zručnost a jeho koberce byly velmi vyhledávané. Barvy měly zářivé a hluboké jako vzácné drahokamy a jejich vzory svítily jako ranní slunce. Den za dnem sedával tkadlec u svého tkalcovského stavu, zatímco jeho vnuk hlídal ovce.
Za jedné bezměsíční noci se na tkalcovo pole připlížil lupič a ukradl jednu z ovcí. Když sousedé uslyšeli o krádeži, přispěchali k domu tkalce. Jejich hlasy byly plné hněvu. " Musíme zloděje chytit! Musí být potrestán!"
Ale tkadlec pokračoval ve své práci a řekl klidně: "Vše se děje k našemu prospěchu. " Překvapeně a zmateně sousedé odešli.
(Začátek knihy "Štěstí v neštěstí" od Hanse Wilhelma)
Opravdu se vše děje k našemu prospěchu? Krádeže, neštěstí, zranění, nemoci nebo smrt přece nemůžeme označit jako pro nás dobré, či dokonce to nejlepší, že? Jak došel tkadlec koberců k takovému vnitřnímu klidu a k takovému odvážnému tvrzení?
Budeme-li pokládat tři postavy uvedené scény za zástupce tří skupin lidí nebo lépe tří vnitřních stavů, pak si snad dokážeme představit, proč jejich reakce vypadají tak rozdílně.
"Vnuk" jako nejmladší přijímá do svého života vše, co se mu přihodí, jako nové a v daném stavu. Nevykazuje ještě žádnou účinnou reakci.
Naproti tomu "sousedé" mají již životní zkušenosti. Znají střídavou hru dialektiky s dobrem a zlem. Z vnitřního nutkání se stále snaží dosáhnout vyrovnání, snaží se přivést výkyvy svého života ke "spravedlnosti" a "harmonii".
"Děd" je obdařen nejvíce zkušenostmi. Jeho pohled přesahuje pohled ostatních. I když stejně jako sousedé zažil dobré i zlé, nemůže toto otřást jeho duševním klidem, protože chápe s tím spojený úkol. Není tak pouze "dědečkem", tedy člověk zralým zkušenostmi, nýbrž jeho povoláním - posláním je být tkalcem koberců!
V této postavě se setkáváme se zralým mikrokosmem, v němž je již možný nebo téměř dokončený základní životní obrat.
Kdo je schopen vedle pozemského životního pole rozpoznat také Boží požadavek, rozumí smyslu a správnosti všech životních a osudových nitek. Každá karmická situace chce člověka v jeho "odloučení" pouze dovést k pochopení. To patří k záchrannému plánu účinků božského vyzařování.
Člověk musí nejprve zažít zákonitosti pozemského životního pole a být doveden na jeho hranice. Pouze opakovaným zažitím omezení a nesvobody se jednou člověk rozpomene na svůj skutečný Domov a začne konečně vědomě hledat cestu návratu do Božího životního pole, aby tuto Zemi definitivně opustil.
"Dědečku, " řekl vnuk, když pomohl sejmout nový koberec z tkalcovského stavu, "proč pořád říkáš: Vše se děje k našem prospěchu! - i když se přihodí špatné věci? " " Prozradím ti tajemství, " řekl tkadlec, zatímco rozkládal koberec na zemi. "Očekávám a vidím vždy to nejlepší? i ve svých nejtemnějších chvílích. Zřídkakdy známe důvod, proč se nám staly dobré nebo špatné věci.
Život se dá přirovnat k rubu koberce. Vidíme mnoho nití různých barev. Nitě vedou křížem krážem a zdá se, že to nedává žádný smysl.
Ale jednoho dne, " pokračoval, když mezitím obracel koberec, "až tuto Zemi opět opustíme, uvidíme tu správnou stranu koberce a poznáme, že vše vytvořilo dokonalý vzor. " A tak to je.
(Konec knihy "Štěstí v neštěstí" od Hanse Wilhelma)
Lectorium Rosicrucianum
Komentáře
1. Absolutní souhlas: Z vesmírného pohledu nelze zřejmě nic namítat - všechno to tady asi opravdu do sebe zapadá, řízeno obecně platnými zákony.
2. Poloviční souhlas: Často používané přísloví "Všechno zlé je pro něco dobré". Přesvědčil jsem se, že v mém životě NĚCO zlého mělo OBČAS i svou dobrou stránku.
3. Nesouhlas: Příklad dědy mi silně zavání vyčuraností. Prosím; tady jde o jeho osobní majetek, je to jeho věc. Ale známe až příliš mnoho "moudrých" staříků, kteří na zoufalé prosby řeknou: To není moje starost. Já jenom tkám koberce.
Na závěr aspoň část z jedné parodické písničky:
Co má být má být
jak říkal pan Aksamit
když přišli mu oznámit
že mu hoří byt
řek pan Aksamit:
Co má být, má být!
Ale někdy je moudré včas a důrazně zakročit.Pokud by zloděj byl místní, dá se předpokládat, že by se krádež mohla opakovat- nejen u něj, ale i u jiných.Pak je jistě moudré dohodnout se sousedy, hlídat a pak si to se zlodějem chlapsky vyřídit.No a pak se zas může klidně vrátit ke svým kobercům.
Z věcí, které se nám stanou- i těch špatných- se máme poučit, ne je vždy jen přijímat.
Vůbec jsi nepochopil co jsem napsal. V existenci Boha věřím a pevně doufám že se nemýlím. Věřím v Boha dobrého, který buduje a neničí. Nevěřím ale v Supermana který ovládá naše jednotlivé životy, a trestá nás nebo odměňuje. A hlavně nevěřím v Boha, který by záměrně dopouštěl zvěrstva která se kolem nás dějí, nebo v nich dokonce prezentoval jakýsi záměr.
Co opravdu nesnáším jsou jeho vykladači s patentem na "moudrost". Počínaje církví, která z víry v Boha udělala modloslužbu před kýčovitými soškami, konče autory podobných nesmyslů na téma "vše špatné je pro něco dobré". Vše špatné je totiž zcela jednoduše na hovno. Zlu a špatnosti je třeba odporovat ve všech podobách. Pokud odpor proti zlu nezvládnu, musím uznat porážku a dokázat se s ní smířit, ne hledat omluvy v tom smyslu, že nakonec to zlé přece jenom nemusí být až tak hrozné, a něčemu to třeba prospěje. Tahle logika dělá z lidí ovce, a omlouvá naši lenost a neochotu zlu odporovat. Pokud chceš hledat nějaké Boží záměry, hledej je v dobrých a pozitivních věcech, ne v omlouvání a vysvětlování nepravostí.
Ale chápu že rady od "hodně nešťastných" lidí se nedají brát moc vážně, s tím nic nenadělám :-)
Když máš pravdu, čisté svědomí máš víc než ostatní, pokud ovšem neupřednostňuješ hodnotu majetku, peněz apod.
Ještě dotaz - nepochopila jsem, jestli sestra má autistu s epilepsií nebo je jím ona sama. Je to vysocefunkční autista nebo má Aspergerův syndrom? Tedy, jestli Vám ten dotaz nepřipadá moc osobní.
Nejlépe je nikoho nepotřebovat, nebo alespoň co nejméně. Strašně miluju chytráky, kteří se shovívavě usmívají. To je nejarogantnější a nejpovýšenější chování. Styl "Já vím a ty jsi hovno, tak drž hubu". A přesně u těch se mějte na pozoru. Díky jejich škatulkám do kterých Vás "zkušeně" zařadí během pár minut se můžete dostat do mnohem větších problémů. Podcenění situace, nebo špatné zhodnocení stavu člověka a dokonce i v medicíně špatná diagnóza, která může v poho zabít. Dají jiné léky a je průser na světě. To všechno jsem už slyšel, zažil i viděl.
Myslím Ty bezduché, disciplinované, používajíce jen vědu a rozum bez citu a porozumění a nevidíce budoucnost našich dětí. Tak tito se nám snaží diktovat život.
Zlaty Vaclav Klaus. Ten by tohle neudelal.
Svet potrebuje republikany, ne demokraty jako BO.
- Odpovědět
Pošli odkaz