Duchovní cesta

Hezký večer.

Ano jsme připoutané,ale máme volbu to změnit.Odejít,tak jak to udělali učedníci dona Chuana a tak vymazat svůj osobní příběh a nebo ostat a stát se mistrem převleků.Mě osobně se líbí být mistrem převleků.Rekapitulace života nám ukáže k čemu jsme připoutané.Vše beru jako "legraci".Vědomě či nevědomě všichni zde na diskuzi mají svůj převlek a k tomu patří i jiná jména :-)).Je to moc hezké být tu sváma.

Krásný večer!

Eiriko, Tvůj příspěvek je jako bych ho psala já :-) Opravdu to i u mě takto bylo. Potíže, které mě přivedli na duchovní cestu, pak zhoršení všeho, stagnace a znovu nastoupení a postupné zlepšování. Je to tak, i s tím Catanedou to sedí.
Myšlenka Mistra Eckharta se mi moc líbí, ale zatím ji také neumím převést do praxe, tedy to, co tím myslel, že je třeba se vzdát lpění na všem.

Honzo,to jsi mně špatně rozuměl,něco takového mně ani nenapadlo.
Jen jsem reagovala na Tvé prohlášení,že karma je výplod naší mysli.
Já se omlouvám,že už asi jsem fakt s tím nudná,ale opět se vás všech ptám - kdo z Vás pocítil,když se do toho pořádně obul,že se jeho životní podmínky zhoršily.Opět tedy karma - odvíjí se rychleji.
Zažila jsem to,tak jsem všeho nechala,ale bylo to ještě horší,tak jsem zas začala,potom se to ustálilo,tedy obrat k lepšímu.
Tak mě napadá,Ty jsi Evelyn četla Castenadu,pamatuješ,jak Carlita postrašil don Juan,s tou čarodějkou?Nakonec mu nezbylo než se vydat na cestu,měl strach to vzdát.Není tam jistá podobnost?
Pro Janu - máš pravdu,musíme brát ohledy na své blízké,nemůžeme jinak.Především jsme matkami,ženami - jsme připoutané.
Nic nemít,nic nechtít,nic nevědět - přes to se nemůžu dostat,zatím nechci.Kromě toho posledního,jo to mi jde.
Tak krásný večer.

K tomu není, co dodat :-)))

Ano,patří to k tomu,ale pro mě to tvoří jen nepatrnou částečku na této cestě.Více se zaměřuji na praktická cvičení a lovím sílu tímto způsobem.

Pro Qellogathi, až opět zabrousí domů :-): Začala jsem číst od Tebe doporučenou knihu Mystický a činný život Indie a nadchl mě už samotný úvod. Musím zde uvést slova Romaina Rollanda:
"Vždy jsem vyhledával společnost lidí, ať živých nebo mrtvých, kteří hledali své já, a nedbám hranic století nebo národů. Holá duše nezná Západ ani Východ: to jsou jenom její šaty. Svět je její dům. A její dům, protože v něm všichni bydlí, je otevřen všem.
Jsem jeden z národa francouzského. Vím, že stejní jako já jsou tisíce západních lidí, kteří sami nemají možnost nebo čas vyjádřit se. Po každé, když někdo z nás mluví z hloubi srdce, aby se osvobodil, ihned svým hlasem osvobozuje tisíce mlčení."

Ahojky všem!

Jani, a meditování, sdílení, procházení se...do poznávání nepatří? Já myslím, že ano a Ty si to myslíš také, jinak bych Tvé odpovědi nerozuměla.

Hezký den Vám všem.
Pro Evelynku: ,,Celý život,, je ten který si pamatuji a který právě tvořím. Poznání a cesta poznání je pouze řečnický obrat. Vše zahrnuje poznávání sama sebe a světa kolem nás.To je má představa.

Včera jsme opět navštívili Jizerské hory a své známé dévy. Šli jsme po kamenech potoka Velký Štolpich proti proudu do hor. Bylo to úžasné. Když jsem večer doma usínala, připadala jsem si, že se sedím na jednom kameni, který se mi v horách líbil. Vypadá jako ohromný červ. Když jsem se uvědomila že sedím na tom kameni, ocitla jsem se na louce ve vysoké trávě a povídala jsem si s ní. Cítila jsem její radostné vědomí. Najednou všechno utichlo a pocítila jsem, že se ty rostlinky bojí. Když jsme si povídali, bylo to jako když vane vánek. Najednou všechno utichlo a jako by se všechno zastavilo. Byl slyšet jen svistot kosy. Někdo začal sekat trávu. V tom okamžiku jsem pocítila jak rostlinkami proběhl strach. Uvědomila jsem si, že to je pouze jedno vědomí, kterého jsem součástí a které pociťuje strach. Strach z toho, že je někdo pokosí, nebo že je spase kráva. Měla jsem pocit, že to, co v mém vědomí proběhlo, by se dalo přibližně vyjádřit takovýmto rozhovorem:
z čeho máte strach? vždyť vás jen pokosí a z kořínků vyrostete znova.
Tak to není. Je to jako kdyby ti usekli ruce a nohy a ty jsi pak musela čekat až ti dorostou. Když nás má sežrat kráva, máme takový strach jako má kráva, když jí chcete zabít, abyste jí mohli sníst.
To vědomí, které jsem pociťoval se bálo. V tom okamžiku mě to bylo všechno jasné ale už si z toho víc nepamatuji. Zůstal z toho ve mě hluboký pocit, že bych těm rostlinkám neměla ubližovat ani je trhat do vázy. Když už jim musím ubližovat při sekání trávy na zahradě, tak se jim musím hodně omluvit a sekat je co nejméně.

Ahoj Jani, píšeš "celý život je jedno velké poznání", co si představuješ pod pojmem "celý život" a "poznání" a "cesta poznání"?

Hezký večer vám všem.
Pro Eiriko:před nedávnem jsi napsala tuto větu: Gram praxe je přece jiný než tuna teorie

Milí doma, přeji všem krásné ráno i celý den, užijte si neděli, i když se nám sluníčko schovalo za mraky, tedy alespoň u nás, právě jsem při procházce hezky zmokla :-)

Včera jsem se pročítala i staršími příspěvky, tajil se mi dech, u srdce mě hřálo, kolik radosti a lásky se mezi námi přelévá. Děkuji Vám za ni :-)))

Eriko,
tys mela pocit, ze slo v tom mem prispevku o to, abych se vychvaloval? Nerozumim tomu.

Honzo,nirvána je v nás.Vždycky tam byla.Nemusíš kvůli tomu,abys ji poznal umřít,leda mysticky.
Nirvána je samsára,to se těžko chápe.
Karma,není produktem mysli.Záleží,ale na tom jak k určitým událostem přistupuješ.Například se stane,že někomu,nějak ublížíš.Pak na to myslíš, šťouráš se v tom,je lépe to nechat být,nevíš jestli to ten dotyčný nepotřeboval.Když se tím moc zabýváš,myšlenky začnou působit a pak se karma začne vybíjet.Takže mysl na tom má taky podíl,v dobrém nebo zlém.Říká se přece,že samochvála smrdí.

Tak tomu říkám správný přístup, super! :-)
Ten film jsem viděla, moc se mi líbil.

Budu hledat. Nevzdavam to.. pro jedno kviti slunce nesviti :o)
(bavi me bojovat :o))

Honzo, asi jo :-) to první i to druhé :-)
Budeš si tam hledat novou práci nebo se vracíš do Česka?

Sme asi sesynchonicitovany Evelyn :o)
Mimochodem sefova byla taky Evelyn a mozna to preci jen byl andel.. kdyz sem si to ted prebralv hlave :o)

Honzo (J.F.), ani nemám slov...prostě...chytl jsi mě za srdíčko :-)...

Překrásný večer všem!

Ališ,nejsem pesimista.
Možná, mezi řádky,včera,jsi něco takového pocítila,ale to byla spíš únava,mám toho teď moc.To mě mrzí,ale děkuju za pohlazení a obejmutí.
Já žiju bezprostředním životem.Je to radost sama.Čtu sama v sobě a nejsem ničí zajatec.
Jsem tady,v diskusi, spíš takový strašák.
Radím vám,abyste nešpekulovali o učení,ale žili ho.
Někteří všechno ví,mají všechno přečteno,jen nevědí jak na to.
Myslím to dobře.
Přeju vám krásný prosluněný podvečer.