Duchovní cesta

Nesnažím se za každou cenu hledat pravdu v nespočtu nauk a učení, protože si myslím, že PRAVÁ PRAVDA je pro ROZUM stejně zcela nevstřebatelná a nedostupná, a když dojde k poznání SRDCE, jsou zde zas slova zbytečná...

Příjemný začátek pracovního týdne všem!

Qellogathi, dík za překlad :-) Někdo by opět řekl, že píšeme stále o tomtéž. A já musím říci: "Ano, píšeme stále o tomtéž, protože není více cílů. Je pouze jeden, takže není možné mluvit o ničem jiném, než o Něm."

Božská hra Lílá.

"Ve skutecnosti, kde je totoznost projevu-neprojevu, je ten, kdo je bytim vseho a rovnez cirym ne-bytim, je to jedine On.
Teda, rozliseni na projev a neprojev je mozne jenom z pohledu dzivy (jedince,ega). On, ktery je projeven, je ten samy, ktery zustava neprojeven. A zas ten, kteryz jest neprojeven je tim samym, ktery se projevuje. V tomhletom svetle, co je svarupu (nezrozenou, bez usili trvajici) podstatou hry-sadhany Matky (Anandamayi)? Ona nazyva sadhanu hrou. Jak ale muze byt sadhana hrou? Kde usilujici, usili a predmet praxe je jedno a totez - muze tam jeste byt sadhana necim jinym enz hrou?"

(nebot se zije jako realita a sadhany ve skutecnosti neni potreba)

Hm, děsně nerada, ale musím se přiznat, že moje angličtina není na takové úrovni, abych si lehce zvládla přečíst, co jsi napsal :-(
Měl bys po ruce i překlad? :-)

Pro dnešek se loučím, krásnou dobrou noc. :-)

(: to jsem rad.
Je to samozrejme. Kdyz nekdo prakticky usiluje, musi se s tim setkat.
Vasany, nebo-li sklony mysli, coz je v podstate karma, zpusobuji to neustale ztraceni tech vyjimecnych rozpolozeni ve kterych se dari byt "ne-delanim". Proste se odimaginovat, prestat se povazovat za oddelenou entitu. Kdyz se tenhle zvyk odstrani - bud "primym zjistenim co JSEM", nebo "neprimym zjistenim co neJSEM.
A jen kdo vytrva napor sklonu jejich trvalym ignorovanim, TO uskutecni.
Fakt, ze "se to ztraci" se vetsinou pasivne lidmi toleruje, protoze to plati jakozto zakonitost - ta ovsem podminuje neuspech co se tyce definitivniho uskutecneni.
Zkoumal jsem podstatu toho problemu a prisel jsem na to, ze je za tim nedostatecne povedomi o tom, ze byt zajedno s procesem znamena nemoznost uskutecneni. Ikdyz jsme nikdy procesem nebyli, no ztotoznujeme se s nim.
Tohle upravuje advaiticky pristup, ktery ihned upozornuje na kamen urazu. Vzdy ma vsak "poutnik" - blby vyraz - jiste podminenosti a JE SAM onou podminenosti, kterou prave proto nemuze prekonat aktivne. Musi se proste naucit jasne videt JE TO PROVAZ.

In the Reality, where there is identity of 'mool-sthula, there, He who is as being all, without being too, it is He only. Therefore, the distinction of manifest-unmanifest is from the point of view of jiva only. He, who is manifest, it is He only who is unmanifest. Again, He, who is unmanifest, it is He only manifest. In this light, what is the Svarupa of Ma's play of Sadhana? Ma calls Her Sadhana a play. How can sadhana be a play? Where the sadhaka, sadhana and object of sadhana is the same One, there, what else is sadhana but a play?

citat Anandamayi Ma.

Qellogathi, Tvé psaní je mi velkou inspirací :-)
O Anandamayi Ma si moc ráda přečtu, pokud něco objevíš.
S Castanedou jsem asi v polovině čtvrté knihy a teď její čtení prolínám se čtením Rollanda, tak to půjde pomaleji, ale to nevadí, těším se z obou.

I já jsem po určité období cítila bhakticky. Zažila jsem i dvakrát období, kdy jsem byla v úžasném stavu nesmírné blaženosti a naprosto jasně jsem cítila, že "je děláno". Vše se prostě dělo a já jen přihlížela, úžasné! Ale vždy jsem opět z toho stavu vypadla, škoda. Teď se mi zdá, že tak trošku tápu, mám v sobě malinko zmatek, ale snad brzy najdu ten klidový střed v sobě :-)

Začetla jsem se chvíli i do Púndži na netu a žasla jsem, jak jasně a čistě to na mě působí.

jak krasne si ted prispela k obohaceni diskuze (:

K tem zenam - je to jen zdanlive, zeny poznani jiste jsou. Precti si Castanedu, tam je vic zen nez muzu.
(jinak, z pohledu ciste zkusenosti neexistuje deleni na zeny a muze.) Relevantni je pouze to, zda-li se clovek na vse diva jako oddelena jednotka, nebo Celek. Jen to zavazi.

Dalsi skvely priklad je napr. Anandamayi Ma... To je krasa...

Jiste jich je jeste mnoho, ale u mne nebylo umyslem nejak to clenit. Jednoznacne, by melo stacit pro lidi, kterym to dosud jedno neni, ze neco jako pohlavi je vec podrizena svetu mysli. Prekroci-li nekdo mysl, najde oblast bezpohlavni. Uskutecnenim POznani, clovek prestane byt de facto presne pohlavne vyhranenym jedincem. (v subjektivnim smyslu ovsem).

BHAKTI - DZNANA?

neni to v rozporu, ale je jeden rozdil. Jedine dznana je metoda vyslovene prima, strilici do stredu ihned a bez odkladu. Ja bych rekl, ze je pro nejvic rozvinute a karmicky pripravene lidi.
Metoda bhakti je neprima v tom smyslu, ze nez se clovek jejim prostrednictvim propracuje ke dznane, musi predtim pripravit svuj intelekt na prime prijeti podstaty sebe sama a samotne bozi existence jakozto same totoznosti v esenci. Bhakti je oddelen a proto uctiva. Uctiva az se postupne zacne ztotoznovat se svym bozstvym. Tam se stava dznanim, ktery opousti predstavu Boha, ktereho by nadale uctival, protoze zjistuje svou NAPROSTOU TOTOZNOST s NIM.

Ale v jistem smyslu se da rici, ze jsou obe metody naprosto rovnocenny nakolik plati neoblomny fakt, ze bhakti nemuze milovat Boha dostatecne hluboce aniz by jej pokladal sam za sebe. Kazdy totiz nejvice miluje sam sebe, to je jiny fakt ktery zrejme pozna kazdy, kdo se jednou zamyslel nad slovy Jezise, ktery hlasal take cestu bhakti - aby lide milovali Boha jako sebe sama... Coz je naprosto spravne. Tu se vrozeny pocit JA JSEM stava voditkem k TY JSI a postupne splyvaji v jedno.

Ja bych snad rekl, ze bhakti je vlastne jen jine pojeti dznany. Je to to same v esenci a v dosazeni. Postup je snad trochu jiny, co ale neni vubec dulezite.

Mel jsem obdobi, kdyz jsem intenzivne citil bhakticky, coz se mi nasledne stalo dznanou a ani jsem nevedel jak. Proto je mi dost evdentni ze jde jedno a to seme. Pak to rikaji i jini. Sankara, Ramana, Ramakrishna ...

Nevidel bych metodu bhakti jako okliku, protoze pro jiste zalozeni lidi je proste nevyhnutnosti, kterou nemohou obejit a vyplyva z jejich karmickeho zalozeni. Kdyz si vezmeme jako priklad zivot Ramakrishny, on byl od narozeni velice jednoduchym, no vysoce citlivym a dobrem podmineny clovicek. On snad ani rozum (mysleno nejkou extra abstraktni inteligenci) nepotreboval, protoze Boha citil v sobe jako sve vlastni nejvnitrnejsi byti. To, co se mu stalo a co mohl uskutecnit bylo nevyhnutne vyusteni onoho dusevniho zalozeni, ktere mel. Pak strcil do kapsy toho Totapuriho - jednostranniho vyznavace dznany ktery mu ovsem pomohl jistymi radami a bez kterych by se i jiste byl obesel.

- jeste jedna dulezita vec. karma-bhakti-dznana joga jsou jen aspekty totalniho pristupu k duchovnu.
dznanin nemuze jinak jinak nez karmajogin, protoze chape ze tady neni nikdo, kdo by mel mit z prace prospech a proto je i karmajoginem. Pracovat musi a proto at jeho lidska osoba je cinna jakkoli, on sam se nedopousti zadne cinnosti rka "nejsem tim, kdo cokoli cini - cinnost se pouze deje"
- soubezne s tim se dznani nutne stava bhaktim, protoze nemuze nemilovat Boha, kdyz jeste je nucen ze zkusenosti vedet, ze ON je JA.

Podivam se na net, jestli se nenajde neco o Anandamayi Ma.

Qellogathi, hezké vysvětlení, díky :-) A jak je to s těmi ženami, proč se mluví jen o mistrech-mužích?

Dnes se mi podařilo pokročit v četbě Rollanda, líbí se mi. Jsem ráda, že tam vzpomněl sv. Terezii z Avily, četla jsem její knihy a opravdu se mi její prožitky zdají hodně podobné těm, kterými procházel Ramakrišna. A je určitě pravda, že své prožitky Absolutna byla donucena soustředit do podoby Boha-člověka, tedy Ježíše Krista. Totéž se podle mě událo i sv. Terezii z Lisieux (teď nevím, jestli jsem to napsala dobře).

Zaujala mě ještě jedna věc, ale asi ji zcela nechápu: píše, že "cesta džňány je cesta k Absolutnu, k Bohu neosobnímu, cesta bhakti je cesta k Bohu osobnímu: nebo aspoň dlouho se na ní zdržuje, než se ke konci přidruží k poutníkům džňány." Na mě to působí tak, jakoby cesta bhakti byla jakousi oklikou, protože je na konci stejně třeba přejít na džňánu. Jak je to myšleno?

Krásný večer!

Hezky den i pro tebe, Evelyn.

Povim ti, jak je nahlizeno na sex z hlediska starobylych tradic a jak z pohledu dneska. Pricemz, nemusi se kryt, no nemusi se i nutne v podstate rozchazet.
Celibat je pojem krestansky, ktery pouzivame pro preklad slova Brahmacarja, kterym se obvykle sexualni zdrzenlivost nazyva. Toto slovo ma hluboky vyznam, protoze definuje podstatu problemu, jak naznacil i Ramana Maharishi, kdyz se ho na brahmacarji ptali. Znaci "uctivani Brahman" telem i dusi, coz vlastne de facto problem sexualni eskeze do tecky resi ikdyz be se z bezneho pohledu nemuselo zdat. Ale to fakt jen zdanlive.
O co vsak tady jde? O nenasilne zanechani sexualniho zivota, dobrovolne obetovani se Bohu. Texty rikaji, ze clovek by mel Bohu nabidnout vse, dokud je jeste mlady a ne dat se na sexualni askezi uz kdyz je z nej seschly starec a vlastne nema uz tolik sil. Jde totiz o silu, kterou sex predstavuje a kterou nutno zvladnout. Na to jsou ovsem ruzne zpusoby.
Absolutni Brahmacarja vlastne znamena, ze clovek sex zbozsti a produchovni. To se muze dit cestou pozitivniho, nebo negativniho pristupu. Klasicky, jogovy je o naproste askezi v ktere se sexualni impulsy a "nadrzenost"(: odstrani primo velikym a prirozenym zanicenim pro Boha. Da se mu proste vse i s tou nejcennejsi energii, ktorou clovek k dispozici ma.
Tantricky zpusob je zas o neprimem, ale take fungujicim, prevedeni sexu do transcendentna prostrednictvim partnera - bud skutecneho, nebo i imaginarniho. Pripad imaginarniho je, kdyz buddhista severniho smeru dela tantricke ritualy a obeti vizualizujici si ruzna bozstva pocnouc Vadzrajogini az po Vadzrasattvu. Aby vsak nedoslo k nedorozumeni, se skutecnym sexem to take nema nic spolecneho. Je to vsak o neignorovani podstatne a vyuzitelne sily, kterou mame k dispozici a muze se vyuzit na duchovni promenu bytosti.
Jsou a byli duchovni mistri, kteri dosahli velikych vysledku a byli pripadne zenati a byli i jini, kteri zili v sexualni zdrzenlivosti. Je to individualni. Podminkou je, aby sex byl ovladnut a preveden. Paradoxne, to nutne nemusi souviset s tim, zdali nekdo ma ve vnejsim smyslu partnera, nebo ne.
Jinak, smysl sexualni askeze je dan i tim, aby se clovek do hlubin sve bytosti poznal. Aby dokonale mohl videt, ceho je schopen, kdyz se jeho nizsi ja probudi a zacne se dozadovat sveho.
Ovsem, kdyz nekdo dobre zna Brahman, je mu v podstate jedinou veci realizovat toto absolutni byti a otazka sexu zapadne prachem, protoze v Brahman se rozpousti veskere problemy dualistickeho pojeti sebe i sveta kolem. Tam je to jiz jine.
Proto se samozrejme v tom krasnem, starobylem jazyku Upanisad, v sanskritu, nazyva sexualni zdrzenlivost Brahmacarja. Ten jazyk je i voditkem, jak to, co pojem znamena zaroven i resit. Brahmacarji (zdrzenlivost) nutno resit Brahmacarjou (uctivanim JEHO).

Hezký nedělní den!

Qellogathi, ve fyzice se moc nevyznám, ale pokud Tě napadá něco zajímavého z tohoto oboru a jak si páni fyzici mohou ukroutit své vzdělané hlavičky, tak klidně piš.

Já teď trošku odbočím do jiného tématu. Co si myslíš o celibátu? Ať už kněžském nebo lidí duchovně žijících. Většina duchovních mistrů žila v celibátu, proč? A také proč mezi těmi mistry nejsou známy téměř žádné ženy. Nevěřím, že neexistují, proč se o nich neví?

Ano, je irelevantni obirat se paradoxy fyziky ikdyz muzou byt nekdy zajimave. A at jsou zjisteni fyziku jakekoli, vzdy budou muset narazit na heisenberguv bod neurcitosti, kde budou muset klopit zraky svou nevedomosti.
I pro dnesni fyziky je tzv. mysterium vedomi nerozlustitelnym problemem. V ramci tohohle vedomi umi zadefinovat cokoli, ale rict rozume co ono vedomi je, to nemohou. Neni to tudiz vubec tema uchopitelne jako "predmet zkoumani" - hlavne kdyz zkoumatel by mel byt s predmetem zkoumani totozny.
Je to moc zajimave tema.

Nedalo mi to a musela jsem zkopírovat úvodní citátek z oněch stránek, moc se mi líbí:

"Pokud pochopíte teorii relativity, všechno je přesně tak, jak je. Pokud teorii relativity nepochopíte, všechno je přesně tak, jak je."

nebo tohle - www.advaita.cz/page/1839.knihy/
jsou tam kompletni dila v pdf.
Na tohle bych chtel upozornit predevsim.

Díky. Určitě se někdy začtu. Už ten název je skvělý :-)

Ja jsem take nevedel jestli jeji cely text bude na vebu, ale jednoduse jsem zkopiroval prvni vetu do vyhledavace v googlu a hned jsem to nasel.

www.osviceni.unas.cz/texty/procitni.html

Qellogathi, tu knihu, z níž je ten citát, nemám. Já jsem totiž i nenapravitelný sběratel různých mouder, která mě osloví kdekoli, v čemkoli a zapisuji si je. Ale prozraď název knihy. Třeba i na ni u mě někdy přijde řada, kdo ví.

Evelyn,
ta knizka, z ktere ten citat pochazi je dobra. Cetl jsem ji vsak uz davno a ted jsi mne ji propomenula. Je to navazovani na uceni Ramany Maharisiho. Je to velice vysoke uceni, ktere drti vsechny pochybnosti.
Ja jsem se vsak setkal s nejlepsimi a nejrozpracovanejsimi texty, co se tyce ciste dznany v Jogavashishte. Mohu s jistotou tvrdit, ze absorpce a spravne pochopeni toho, co se v ni pise, navzdy zbavi hledajiciho jakehokoli hledani.

(to bola len moja reakcia na prispevok Honzu zo 7.9.2006 o 14:38)

... niet co dodat:)