Duchovní cesta
a co take dopracovanie sa k tomu, ze vsetko, k comu sme sa dopracovali vlastne nepotrebujeme...
.)
...da i neda se k tomu dopracovat. abychom nezustali viset na slovech, uvedomme si, ze to nejvyssi je oblasti za "usilim i neusilim" a tudiz, rici, ze se k tomu neda dopracovat je rovnez tak nespravne jako tvrdit, ze se k tomu da dospet jenom tvrdou praci.
...nuze, jista faze podleha praci a usili. tvrde praci, ktera ma zajistit ze namisto duchovna neobjevime neco jineho... a bude to i patricne shodnoceno. jakykoliv vysledek je nam k nicemu pokud nezname jeho hodnotu a vyuziti...
...na zacatku jsme jakozto hledajici ve slamastice, protoze nevime jak se vyporadat s faktem zkoumani sebe sama a jak muze byt mozne abych ja poznal svou vlastni bytost se vsim vsudy a jak si mohu byt jist ze muj nastroj pro pozorovani je adekvatne jemny pro objektivni analyzu...
...tak, to je tvrda prace... pokud totiz sam sebe hledajici dostatecne neoddeli od pozorovaneho objektu, je veskere tzv. vedeni na zaklade tuchu a intuice naprosto bezcenne. nedokaze zabranit uplatnovani napadu a vselijakych inspiraci, ktere mu reknou co ma delat aniz by nekdy zjistil, ze uz davno nepozoruje, nybr proziva...
tenhle problem je nutno mit vyresen a musi se resit s veskerym rozumem i energii kterou mame k dospozici...
...pak, jednou, snad i to "bezpracne" absolutno zazari jako sam zivot...
q..to bezesporu...
ale nejsem si jista, jestli ke všemu se dá dopracovat...
Zdravím pracovitou Kopretinku...už je dnes lépe?
Taky mě dlouho trvalo než jsem pochopila co znamená Duchovno.Dopracovala jem se pomoci knih.Je to úžasné.Hezké odpoledne
to jo, ale o co krasnejsi je okamzik, kdyz to pochopime...
Jak krásné se může někdy jevit to, čemu nerozumíme:-)
Hezký den všem:-)
tamten, a co tohle?
http://www.youtube.com/watch?v=CAqThta2y-s
A to ještě nic není,d. Někdy si to navíc komplikujeme i tím, že chceme mít za každou cenu poslední slovo:-)
:) hmm, a ja si myslim, ze prave tymto si to zbytocne komplikujeme:
"Vyhnáním z ráje se člověk ocitl v nejzapadlejší výspě bytí - ve světě rozumu a toho si také se vším všudy užívá. Je veselým paradoxem, že právě pojmy - slova je nucen užívat k tomu,aby se dozvěděl, jak se vrátit:-)"
pro q: proč vždycky tak složitě,Q? Žijeme zkrátka ve světě pojmů. Vyhnáním z ráje se člověk ocitl v nejzapadlejší výspě bytí - ve světě rozumu a toho si také se vším všudy užívá. Je veselým paradoxem, že právě pojmy - slova je nucen užívat k tomu,aby se dozvěděl, jak se vrátit:-)
Pro alespoň částečné odlehčení poněkud předuchovnělé atmosféry a také na dobrou noc posílám dámám milou kulturní vložku (jen doufám,že má ta správná křidélka:-))http://www.youtube.com/watch?v=rf36v0epfmI&mode=related&search=
Evelyn napisala:
"Plako, podle mě má vést duchovní cesta ke Svobodě. Svobodou míním uvědomění se jakožto Absolutno, jako "Já"."
:)
cesta ku slobode vedie cez (napriklad) barikady ...,
naopak ku SLOBODE nevedie ziadna cesta, alebo k nej vedu vsetky :)
(neda sa ist niekam, kde stale sme) .)
...podle mne to nemusi byt otazka obtiznosti, nybrz priorit. pokud se clovek "cele" zameri na TO, pak se svetem a beznymi tezkostmi tzv. duchovniho razu problem mit nebude. nemoc se vlece, dokud je zanedbana pece o zdravi. kdyz se nekdo skutecne rozhodne lecit, pak se i uzdravi. je to tedy vec spravneho rozhodnuti a spravneho nasmerovani...
...veskere problemy na duchovni ceste cloveka vyveraji z toho, ze se rozhodne najit to prave duchovno, pricemz vsak bezne zapomina na to, ze se musi nadobro rozloucit s tim, cim dosud zil jako clovek s beznymi zajmy orientovanymi vyhradne do docasneho sveta...
...jsa orientovan k docasnosti, vecnosti se muze nanejvys dotknout jako eterickeho stavu, ktery nez se nazda se rozplyne do vzpominek na "vcerejsi krasny stav"... a to i tehdy kdyz vystihne podminky k tomu kratkemu proziti...
...a tim, ze je orientovan k prozivani jako relativum uprostred sveta relativnich skutecnosti, mu neda vubec sanci aby si uvedomil, kde ta chyba je. protoze je jako spatny plavec uprostred pereji ve velike vode...
...a byt relativem ve svete relativity a nevedet o tom je to, co se nazyva utrpeni...
q, to mě vlastně nikdy nenapadlo...Hodně v sobě cejtim zakořeněný to materiální nazírání na svět, možná proto si připadám tak nicotně a bezbranně. na druhou stranu už i ted vidim, že největší strašák je nakonec ten samotný strach, i když může být třeba zbytečnej...
Hezké ráno :)
Ano, q, rozumím ti :) Bohužel se téměř všichni tak urputně držíme pojmů, jimiž označujeme sebe i vše kolem a tak donekonečna je tvoříme, a tím stále udržujeme při životě, že je pro nás velmi těžké pustit toto udržování a konečně poznat "TO", čím opravdu jsme a čím je svět.
Na otázku, proč bychom to měli chtít poznat, odpovědět neumím. Myslím, že prostě jednoho dne to přijde a člověk nemůže jinak. Nepřemýšlí "proč", ale "jak".
:)
...treba napr. zacit uvedomenim bezpodstatnosti sebe sama. kdyz se to cele pronikne skutecnym poznanim co za latka je ta, co vytvari nas kteri se uvedomujeme svym "jsem", pak jiste dojdeme k poznani, ze tuto latku nelze nijak znicit, ani jinak poskodit a tudiz, ze je svou fyzikalni povahou stejne nicotna jako strasidlo, ktere by se ji chtelo projevit aby ji strasilo k smrti...
...a ta smrt z toho nekdy i muze byt, to je pravda, ale jen kdyz je dostatecne zduraznen pocit skutecnosti sebe i strasidla i sveta ve kterem se toto divadlo odehrava...
...kdyz se pak one problematicke realite, kterou nazyvame "skutecnost" odebere tiha smyslu pojmu "skutecnost", pak i ty nejhorsi nocni mury a desne vyjevy se nam mohou stat jakymisi papirovymi draky...
...z jejich chrtanu jiz nevyjde reravy dech...
...papir je papir a drak i princ Bajaja jsou stejne jen z papiru. v momente, kdyz Bajaja prozre, ze je jen papirkem, drak to zjisti take a zmizi, aby zustal jen papir. a to by byla legrace kdyby jeden kus papiru mel strach o svou existenci ohrozovan jinym kusem papiru... hlavne, kdyz je to vsechno precizne nazirano...
...tento svet je cely papirovy a jednolity. jednotlive objekty sveta jsou pro sebe navzajem dulezite jen do te doby, dokud nezjisti, ze v pravem smyslu veci nejsou zadnymi "ruznymi objekty", ktere by nekdy meli navzajem cosi resit, ale jenom papirem...
...kdyz papirovy objekt pote, co se poznal, ze je jen papirem, ztrati touhu pohlcovat jine papirove utvary o nichz take poznal ze jsou jen papirem, dosahne konecne klidu, ktery se nazyva "klid za svetem"...
...to pak i ta nejhruznejsi mura, ktera je znama jako "zizen po zivote" zmizi do papiroveho kralovstvi...
mozna to stoji za uvazeni...
...ze nejlepsi prevence proti jakemukoli strachu je poznani ze jak strasidlo, tak i ten, koho strasi jsou utkani ze stejne bez-podstatni latky. kdyz se kdosi nauci videt tuto latku misto strasidla, pak nezbude nic k strachu...
ja se zbavil strachu tim, ze jsem ve vesmiru fyzickem i psychickem prestal videt bytosti, ale jen a jen sily a energie. tyto energie jsou pak jen pusobive, a hruzne se jevi jen tomu, kdo neni dostatecne obeznamen s faktem, ze NENI zadneho demona ve smyslu faktickem. pouze iluzornim, na pude mysli, ktera tehlete iluzi priklada tolik vyznamu aby ji dostatecne ozivila.
takhle prisla na svet "realita" vsedniho dne ikdyz je jenom navyklou ideji...
...v procesu, kdyz prestane vira ve svet jakozto v nezavisly faktor na vedomi, zmizi veskere strachy. muzte tomu verit.
Moc děkuju, jdu se podívat:-)
Ahojky Lajko,
doporučuju nahlédnout na stránky http://wahlgrenis.cz/ Možná, že tam najdeš pomoc z příběhů druhých nebo můžeš využít mailu a napsat jí přímo. Držím palečky.
:)
Omlouvám se, že to na téhle diskuzi asi není úplně k věci, ale nevim, kam jinam bych to mohla napsat. Bude to asi znít divně, ale už prakticky od dětství mám různý panický strachy a ted strašně intenzivně cítím jako by se mě pokoušela ovládnout nějaká zlá síla, v noci vůbec nedokážu spát obličejem ke zdi, protože mám strašně silnej pocit, že za mnou někdo stojí a podobně. V noci cítím děs a hrůzu, přes den depresi-jako bych se na život jen zdálky dívala a žila si ve svym hororu. Ted je ten pocit tak intenzivní, že už nedokážu snažit se na to nemyslet. Nemáte někdo podobnou zkušenost nebo nevíte, jestli existuje nějaká pomoc? Děkuju...
Reklama
..tak nevím nevím q...píšeš řešit s veškerým rozumem a energií...co by pak měli dělat ti, co moc rozumu nepobrali?...pro ty by absolutno bylo nedosažitelné?
- Odpovědět
Pošli odkaz