Reklama

Duchovní cesta

q (St, 14. 11. 2007 - 16:11)

zmenit... tim ze ji spojime s duchovni vodou. kterou v sobe najdeme sebepozorovanim na siroke bazi. clovek to musi udelat sam, nikdo mu to neukaze. musi se sledovat, studovat, podrizovat jiste discipline vnimani a pocitovani. svuj zajem o svet musi vymenit za zajem o celou svou bytost - ve vedeckem smyslu. musi vubec objevit co vsechno v sobe jako kvalitativni napln ma. rozlozit na slozky, vyradit degenerativni, tihnouci k zosobnovani a izolovat ty, co vedou k odosobnujicimu procesu. temito pak, podrzuje je pevne ve vedomi a mysli, promyva ten nizky obsah a meni jeho kvalitu, aby se ziskala postupne vytecna celistvost bytosti. mame v sobe pekla i vysoke duchovno. nic z toho neni nami, a nic z toho neni mimo nas. tato bytost drzi pohromade jen diky sile karmy, ktera zdruzuje ty nejnizsi a nejvyssi kvality - v ruznem pomeru - a dela z nich tzv. bytosti.
duchovno musi byt vydolovano z teto masy, jako jeji esence, kterou jsme se naucili extrahovat. duchovno jako predstava nam v tomhle procesu nepomuze. nejde to ovsem tak hladce jak to muze vypadat. jako mechanicke slozky totiz po poctive praci objevime i to, za co jsme povazovali sami sebe, jako neco posvatneho, nedotknutelneho, co jsme nazyvali "ja". kumst je v tom jak docilit perfekce v procesu, kde neni nikdo, kdo by ho ridil. proces musi zdolat sam sebe a vykoupit se ze sebe. jen tak nezustane zadna struska, ktera by jeste mohla dale chtit byt, zit, mit, ...
co se obecne predstavuje za jakousi dusi, je jen proces a hmota, energie, nestalost, nic nesmrtelneho. kdyz to clovek pochopi a fakticky, po serioznich pokusech v sobe objevit neco trvaleho, nic nenajde, muze pochopit vsechno jako iluzi. pak je na nem, jak s tim nalozi, spravidla vsak uz nebude mit navyber...

Růženka (St, 14. 11. 2007 - 09:11)

Heký den všem:-)

q. díky za objasnění vodnáté mysli...myslela jsem si, že to bude mít, co do činění s energií živlů...jen jsem vždy spíše slyšela o vzdušné mysli...
no stejně by mne hlavně zajímalo, jak můžeš kvalitu své mysli změnit...teď jí mám zemitou a teď chci aby byla vodnatá...ják to udělat?...a ty už jí máš stále jen vodnatou?

K tvému příspěvku 13. 11. 2007 19:38:06 mohou říct jen "chápu-nechápu":-)

Evelyn (St, 14. 11. 2007 - 08:11)

Krásné ráno všem :)

q, díky :)

"Jen málokdo je ochoten naslouchat, a z těch mála, kteří naslouchají, jich bude ještě méně ochotno jednat podle toho, co slyšeli, a z těch, kdo jsou ochotni takto jednat, jich má jen málo dost osobní síly, aby mohli mít prospěch ze svých činů." - don Juan Matus
A já k tomu přidávám: a ten, kdo chce sdělovat, by měl mít nekonečnou trpělivost, žádná očekávání a to, co sděluje, musí také žít.

Mějte se krásně. :)

q (Út, 13. 11. 2007 - 19:11)

Evelyn, to vse plati, co bylo receno. jenomze to bylo dale neredukovatelne jadro, moc vzdalene moznosti pochopeni ze strany, kde proces jeste plati jako skutecnost. jak a kdo mi probuh tady uveril, ze proces nechapu jako skutecnost? jak a kdo se dovede vcitit do toho, kdyz reknu, ze muj nejintimnejsi a nejvnitrnejsi pohled na zivot a jastvi je ten, ze to nikdy nebylo? a ze i jastvi je neco s cim mohu byt zajedno jen podminene, na zaklade kompromisu, ktery si vynutila mechanicka stranka existence...
nebo chcete mi snad rici, ze chapete, kdyz reknu "ne-jsem"... nebo jsem to, co umoznuje spojeni definitivnosti neexistence s podminenosti existence, neco mezitim, jejich prosty vztah, ktery se jednou priklani k byti a perzonifikaci a jindy k nebyti, k odosobneni... a i tak nic z toho nemohu rici ze jsem. pak je to ale to same jako byt vsim a za vsech okolnosti. neni v tom vyhraneni, ani rozplynuti... rozumite li tomu snad...??

...tohle jsou veci o kterych je marne mluvit, nakolik je lidske povedomi "naprosto fixovano na jeden jediny, konkretni vysek z celkoveho spektra skutecnosti". diky teto neschopnosti, ktera se odevzdava geneticky jako tzv. lidskost, je jen velice tezke potkat vyjimku ktera by toto pravidlo jen potvrdila...

...na dotaz klidne kocky "co jsme" jsem uz castecne zodpovedel, presto snad jeste - vzdy jen to za co se povazujeme. skutecnost je tak plasticka a subjektivni, ze tvrdit neco jineho je nepochopeni. jsme docasnosti zrovna tak jako vecnosti a neni v tom paradox...

...jsme zakladni podminkou pro to, aby tu mohla vyvstat otazka po tom "co jsme".

vyznate-li se v tom, vyborne. nevyznate-li se v tom, nerypte do toho...

Klidná kočka (Út, 13. 11. 2007 - 18:11)

Tak už víme co nejsme. TAK CO TEDA JSME?

Evelyn (Út, 13. 11. 2007 - 18:11)

q,
ty jsi mi asi neporozuměl. Tvé minulé příspěvky vždy vyjadřovaly nutnost uvědomit si, kdo vlastně jsme. Že nejsme ani tělem, ani egem, ani myslí, emocemi, city, pocity, vlastnostmi...nejsme konajícím činitelem, i když se právě takto vnímáme, a nejsme dokonce ani pozorovatelem, který vše pozoruje.
Tvé poslední příspěvky na mě však působí jinak. Najednou mluvíš o rozumu, citu, analýzách, těle, mysli, živlech...Jen mi to přijde zvláštní a jiné :):)

A přivlastnit si něco? To je tak marné, jako navlékat na stéblo trávy kapky rosy...zůstanou vždy jen mokré ruce.
:)

q (Út, 13. 11. 2007 - 17:11)

ale jo Ruzenko, jiste ze mne nektere veci dojmou. nejsem skala. ale umim ze sebe udelat i skalu, kdyz se to hodi. jsem otevren vuci zivotu a neznamu, vuci zkusenostem, kterymi jsem neprosel. z toho duvodu jsem nucen projevovat se v zivote mnohotvarne. to vsechno sjednocovat od jednoho celku a destilovat esenci zkusenosti, ktere obohacuji nase lidske vedomi...

...ad vodnata mysl. soustredenim a sebepozorovanim na co nejsirsi bazi rozclenit svou bytost na elementarni, nebo zivlove celky. zeme, voda, ohen, vzduch, eter. tyto elementy se ve vedomi projevi specifickymi vlastnostmi...

...vlastnosti vody je tekutost, vlacnost, vlhkost, viskozita, nedelitelnost, schopnost prizpusobeni se, neuchopitelnost, jemnost, promenlivost, schopnost utvaret skupenstvi atd. kdyz mysl prijme tyto vlastnosti, pak se stane vodnatou. prostrednictvim techto vlastnosti se pak velice dobre ponori do tela...

...vodnata mysl pak dokaze zprostredkovat jakekoli informace z okoli naprosto jinym zpusobem. chape jinou oktavu toho, co bezne mysl absorbuje... protoze bezne je mysl zkostnatela a stara stuktura, operujici jenom se znamymi pojmy a branici se jakekoli zmene... to je mysl zemita... ta, naplnena vlastnostmi zeme, je blizko prizemnosti...

...vodnata mysl je velice empaticka a dokaze zprostredkovat kontakt mezi ruznymi kvalitami a pripadne je lepit dohromady aby si navzajem sdelili vlastnosti. neco jako malta, lepici cihly dohromady... tak jako voda ve fyzickem organismu, tak i duchovni voda je nepostradatelna...

d. (Út, 13. 11. 2007 - 16:11)

???
nestras :)

Růže (Út, 13. 11. 2007 - 16:11)

..ty si, ale svatá:-) ...to se nepočítá:-))

d. (Út, 13. 11. 2007 - 16:11)

:) ja asi nie som zena .)

Růže (Út, 13. 11. 2007 - 16:11)

Co to je vodnatá mysl q?

No asi každý by chtěl dosáhnout toho, aby ho nic nedokázalo rozházet, ale zárove? bychom si chtěly (myslím, že alespoň my ženy) ponechat schopnost dojímat se...

Q dojme tě něco?

q (Út, 13. 11. 2007 - 16:11)

a jinak, klem. seru te protoze je to jedina reakce, ktera od tebe muze prijit, aniz bys byla nucena pouzit to co nemas...

q (Út, 13. 11. 2007 - 16:11)

klidna kocko, tim je mysleno, ze nekdo si privlastni i modre nebe, kdyz si uvedomi, ze pod nim chodi kazdy den...

Klidná kočka (Út, 13. 11. 2007 - 15:11)

q., co přesně znamená kopyrajt na DC? Nerozumím tomu...

q (Út, 13. 11. 2007 - 15:11)

Tome, tva reakce na mou pritomnost tady svedci o jistem podrazdeni, ackoli jsem ti - nemaje o tve existenci ani tuseni - nic konkretne neadresoval... to je patrne duchovni vec... ze jo. aniz bys tedy neco konkretniho rekl, zni to tak nejak...

Klem. (Út, 13. 11. 2007 - 15:11)

.. a na které má q. exkluzivitu..

q (Út, 13. 11. 2007 - 15:11)

Je Evelyn, ono je toho vic, cemu bys se divila. na skutecne duchovni ceste jsou i mnohem podivnejsi veci, ktere se v knizkach nenajdou... to bys pochopila kdybys se napr. vzdala kopyrajtu na duchovni cestu... ale zatim ne.

d. (Út, 13. 11. 2007 - 15:11)

:) mila klem,
takze ty nerozhodujes o tom, ci sa nastves alebo nie? a kto rozhoduje o tom, ci sa zasmejes alebo nie? :) pretoze teraz som si nie ista, ci rozosmievam teba, alebo toho, kto rozhoduje za teba .)
za nase reakcie mozeme iba my. a vacsinou sa to deje tak - mame kopec ocakavani, o tom, ako pojdu udalosti okolo nas, ako pojde nas zivot, ako sa budu spravat druhi... akonahle veci nejdu tak, ako si MY predstavujeme, tak sme nastvani :)
ja mam na to fajn recept - kto nema ocakavania, nebyva sklamany. a uz vobec nie nastvany :)
a kto sa chce silou mocou trapit, nech sa teda trapi... :)

q (Út, 13. 11. 2007 - 15:11)

13. 11. 2007 10:44:32

...ne, Ruzenko, nemyslel jsem totez, ale jsi blizko. prace s telem ano, ale namisto rukou se pouziva soustredena a vodnata mysl. jista intenzita soustredeni pusobi oproti telu jako silny tlak, ktery presuje to, co je uvnitr a tlaci na povrch, do uvedomeni. kdyz se to uvedomi, je to na pulceste k rozpusteni...

...vedomi je vsude, ale prisne duchovne vzato, nas jako na sobe pracujici nas ma zajimat prave ta cast, kterou mame obsazenu v sobe samych, v tele. tohleto telicko je v jistem smyslu presnou replikou celeho vesmiru a kdyz ucinime zmenu v tomhle malem meritku, odrazi se to i v tom velikem. proto se ten, kdo ovladne svou vlastni bytost, stava panem vesmiru...

...jinak, ta snaha "masirovat" sve telo svou mysli ma vytvorit jiste nove tendence, ktere se pak stanou autonomnimi. dale, mysl bude setrvavat jen u jednoho mista a prestane fantazirovat a promitat se do fantazii...

...pak vznika dusevni nehnutost at se deje co se deje, coz pomaha pri abstrakci od vseho deni ikdyz okolnosti budou sebekrusnejsi...

...jak se to deje mne. mne nerozhaze nic...

Klemoshka (Út, 13. 11. 2007 - 15:11)

upozornění: tento příspěvek obsahuje silná expresiva, čti dále jen pokud tě tato nepohoršují (neserou)
ahoj d.,
ty mě často rozesměješ :-), já se přeci nechci nasírat, to samo, taky mě nikdo jiný tak nesere, a povšimni si, nejsem sama. Jestli není nasírací typ ten druhej, jako že on nasírá lidi.. ale něco na tvém příspěvku je, jako vždy :-)

Reklama

Přidat komentář