NEVER LOSE HOPE

Hezký víkend všem...

Jo a jedna vyštrachaná kapelka z archívu...

http://www.youtube.com/watch?v=i3FnQMSD4Zg

kousne tě kočkodan
do tý tvý prdele
kočka už chcípla
a leží v garáži.
A ty si vyskoč už
z tý svojí postele
nebo tě sežerou komáři.

Pomalu, potiše,
brouzdám se bosa,
pozadu, po břiše,
píchla mne vosa.

Lituji, maluji,
slzy na papír,
spytuji, miluji,
kousl mne tapír.

Nevzlykám, polykám,
dech se mi tají,
neplkám, povídám,
asi strach mají.

Směji se, raduji,
zvířeno krotká,
chvěji se, běduji,
kousla mne kočka.

Bublám a červenám,
to je den, povídám.
Ptám se a usínám
kousne mne kočkodan?

Tuhle radu beru,
na ní se nevyse.u,
má duše nevidí svět skrz zadek opruzený,
jen mé očíčko si ho takto cení
+ blbi,které jsem tím poznala
-zapařené prdele podstata.
Se nedivte,tohle je na hovínko
i když chceš,nedokážeš co dřív,černá Božkodírko.

Sere Tě žití?
Pak jsi žebrák citový
hladový a unavený.
Zab se, radím v dobré víře:)
stejně shniješ v černý díře.

Vidíš opruzený svět?
Když chceš ho takhle vidět,
tak ho tak opruzelý nech.
Věř, že není ti co závidět,
a žití, život promarněným jest.

Budu ti v příběhu vyprávět,
o stromu proměn a změn,
na ostrově Břehů,
o kmenu Měň, vůní doprovázet.

Kořeny hluboké, zaryté,
pod zemí Břehů,
v srdci Měň ukryté,
od severu k jihu.

Nerodil, neplodil,
stál jak kůl v plotě,
neviděl, neslyšel,
jak kotě v botě.

Teď je už na tobě,
zda ukončit příběh.
Tečkou na otazník měníš,
jen tak pohled změníš.
Nevyzkoušíš, neuvěříš.

Žití?
S..e mne žití,co s žitím,
když svět jak přes opruzený zadek vidím?

Krásné a krvelačné...

Ten kdo je bez citu
ten nezná slzy
neřekne nikomu
....jó to mě mrzí.
Nepláče,nesní a nemiluje
ten život prázdný
k čemu mu je?
K sebelásce a k bytí
se sebou sám.
Jaké je to žití
já se vás ptám?

Soucit a cit,
i bezcitný rozpláče.
Miovat dokáže,
bez citových překážek.

Dožene, donutí,
strach slzu uroní,
sražen a poražen,
cit padá na zem.

Dopadá, zaseje,
bezcitná naděje....

" Věříme strachu, že nelže z obavy znát pravdu.."

" Lásce dáváme rovnováhu jen tehdy, pokud rozumu i srdci dáme stejnou váhu..."

A.A.V

Můj abecedy začátku,
též teskním po tvém slovu.
....a čtu si to tu pozpátku
tak napiš krásně znovu:-)

Dva v jednom zase cizí řečí?
Zkus ruštinu ta jde mi:-)
mé srdce velmi,velmi brečí
nad tvými nepřeložitelnými
básněmi:-)

text

" Láska se stává největší závislostí, milujeme-li bezhlavě."

A.A.V

Oprava, má hlava děravá:
dyť jsme všicni stejní, jiní..

Seje, plení, neví, není?
Koroze i rezivění,
eroze i narušení!
S Mohylou zem zemí,
která seje ba i plení.
Je rozum i rozumění?
Kdepak, pak i naopak,
dyť jsme všichni jiní.....:-))

Majore,tys génius,
žena či muž,
co na tom sejde,
když jeden krásný rým se s druhým sejde?
Ale ta Mohyla,
ta mi mozek vymývá...
nevím-je či není....seje,plení..??

pozitivnost léčí chmury,
neuróza, výchova a geny,
okolím jsou hnuty, duší jedy.
Psychoterapie, pozor vije,
choré duše léčí, myje.

Veme sapón, kýbl, vodu,
pomalu oplachujme zlobu.
Až se zloba omyje,
to dobré nám prý odkryje.
Au, to bolí, strach tu velí,
kdo tu bojkotuje, duše prohlašuje?

Tělo, návyk,nebo zlozvyk,
hlava volá, " To je sugestik"
Sugestiku, dítě mozkostyku,
nech si vlíti pranostiku!

Jedna ruka netleská,
a jedna noha neběhá.
Jednostranné není,
oboustranné mění.
Pojmy, dojmy, kódy, geny,
starý model beze změny.
Nový model jsi ty sám,
jaký chceš být, tím se staň.

Proč řádky písmem proseté,
když čtené ano,znamená i ne.
Proč trápení je prohrou,
žití je hrou pouhou.

Prý svět je plný touhy,
HOUBY!

...tvé řádky matoucí,
dotknou se krásy hvězd,
jejich nekonečnosti žití,
zhřeší i počestný kněz,
v zoufalosti se za hlavu chytí,
Modi,básníče,dál věř....