Evoluce nebo kreace ?
Na tomto místě může čtenář začít chápat, co má Dawkins na mysli, když v předmluvě ke své knize říká: „Tuto knihu bychom měli číst téměř jako science fiction.“3 Čtenáři, kteří mají zájem o toto téma, však zjistí, že takový postoj není ojedinělý. Ve většině knih o evoluci se závažný problém, jak vysvětlit vznik života z neživé hmoty, rychle přechází. Proto řekl profesor William Thorpe z katedry zoologie na cambridžské univerzitě jiným vědcům: „Líbivé domněnky a výklady, jež byly uveřejněny v posledních 10 až 15 letech a které vysvětlují postup vzniku života, se vesměs prokázaly jako velice naivní a bezvýznamné. Zdá se, že jsme od řešení problému skutečně stejně daleko jako dříve.“
vlastně to kadidlo bych...11.11.2012 18:22 - nona
A jak jde o kadidlo, hned je neznaboh tady :))
11.11.2012 20:00 - neznaboh
A jak jde o kadidlo, hned je...
Nojo... hele, mám novej bezva matroš, čerstvý olibanum :-)))
Koukej, co o něm píšou díleři:
Kadidlo neboli olibanum je vonná pryskyřice získávaná z kmene stromů Boswellia sacra. Jako kuřidlo se používá již přes 5000 let. Používalo se již ve starém Egyptě a postupně se stalo nejdůležitějším vykuřovadlem. V dnešní době má téměř univerzální použití.
Má spirituální účinky, očišťuje mysl i ducha, otevírá vědomí. Očišťuje a vytváří slavnostní a mystickou atmosféru. Navozuje pocit klidu a čistoty. Pomáhá při meditacích, spirituální práci a rituálech. Staví most mezi fyzickou a duchovní rovinou bytí. Přivádí do kontaktu s naší podstatou, posiluje ducha. Projasňuje smysly a pomáhá zaměřit se na to, co je podstatné.
Tolik Čarodějnický Obchod.
Tak co, zahulíme?
vlastně to kadidlo bych naopak na pár dní vysadil.
me ten Tvuj zdroj prijde jako...Ty seš tak rozčílená, že jsi zapomněla česky. Doporučuju omývat přirození svěcenou vodou a šlehnout si sem tam trochy kadidla.
me ten Tvuj zdroj prijde jako druhorady a tvrzeni za arogantne
takže banánové mušky...> takže banánové mušky vynechte, je to spíše evoluční průšvih a důkaz pro stvoření
Co je to za arogantni nesmysl - vyvozovat zavery z bezcenneho, ani radne neocitovaneho druhoradeho zdroje.
Navic jsem zminil pripad vzniku noveho druhu nikoli musky bananove, nybrz musky ovocne - konkretne druhu Drosophila paulistorum.
Vice viz: http://www.talkorigins.org/faqs/faq-speciation.html
Rózinko, nekopíruj něco, o čem nemáš ani páru.
To, co sem plácáš, jsou jen agitačně propagační kydy.
Vědec Hubert P. Yockey, který se zastává evoluční teorie, to říká ještě otevřeněji: „Je nemožné, aby život vznikl díky tomu, že jako první se objevily bílkoviny.“5 K produkci bílkovin je nezbytná RNA, ale na vzniku RNA se podílejí bílkoviny. Předpokládejme však, že navzdory extrémně malé pravděpodobnosti by na stejném místě a ve stejnou dobu náhodou vznikly jak bílkoviny, tak molekuly RNA. Je možné, že by společně vytvořily životaschopnou buňku, která by se dokázala udržet naživu a kopírovat sama sebe? Doktorka Carol Clelandová z Astrobiologického institutu Národního úřadu pro letectví a vesmír říká: „Pravděpodobnost, že by se náhodou něco takového stalo (v náhodné směsi bílkovin a RNA), se zdá astronomicky malá. Většina vědců přesto podle všeho předpokládá, že když přijdou na to, jak v přirozených prvotních podmínkách nezávisle na sobě mohly vzniknout bílkoviny a RNA, jejich vzájemná spolupráce se už nějak dořeší.“ O současných teoriích, které vysvětlují, jak tyto stavební jednotky živých organismů mohly vzniknout, říká: „Žádná nám neposkytuje příliš uspokojující vysvětlení toho, jak se to stalo.“
Jiní uznávaní vědci, kteří se také zastávají evoluční teorie, s tím však nesouhlasí. Věří, že první buňky nebo přinejmenším jejich hlavní složky se na Zem dostaly z vesmíru. Proč si to myslí? Navzdory veškeré snaze se totiž vědcům nepodařilo prokázat, že život mohl vzniknout z neživých molekul. V roce 2008 na tento problém poukázal profesor biologie Alexandre Meinesz. O výzkumu, který probíhal v posledních 50 letech, řekl: „Žádné empirické důkazy nepodporují hypotézy o samovolném vzniku života na Zemi z pouhé molekulární polévky a nepoukazuje na to ani žádný významný pokrok ve vědeckém poznání.“
O genetickém kódu v každé buňce Michael Denton říká: „Kapacita DNK uchovávat informace nesmírně přesahuje schopnost jakéhokoli jiného známého systému; DNK má takovou výkonnost, že všechny informace potřebné k popsání tak složitého organismu, jakým je člověk, jsou zakódovány v méně než několika miliardtinách gramu . . . Ve srovnání s důmyslností a složitostí, které se projevují v molekulárním soustrojí života, se i naše nejvyspělejší výrobky jeví jako diletantské. Cítíme se pokořeni.“
takže banánové mušky vynechte, je to spíše evoluční průšvih a důkaz pro stvoření
Proto autor knihy Darwin znovu posuzován (angl.) podává zprávu o zemřelém významném genetikovi Richardu Goldschmidtovi: „Goldschmidt pozoroval po mnoho let mutace u banánových mušek a pak začal pochybovat. Stěžoval si, že změny jsou tak zoufale nepatrné, že i kdyby se v jednom exempláři sloučilo tisíc mutací, stále by to ještě nebyl žádný nový druh.“
Nositelka dědičné informace, DNK, má podivuhodnou schopnost opravit si genetické poškození. Druh, v němž je určitý živý organismus geneticky zakotven, zůstává uchráněn před změnami. Časopis Scientific American vysvětluje, že „život každého organismu a jeho kontinuita v průběhu generací“ jsou uchovávány „působením enzymů, které ustavičně opravují“ genetické poškození. Časopis uvádí: „Závažné poškození molekul DNK může vyvolat mimořádnou reakci, při níž se syntetizuje větší množství reparačních enzymů.
Dohzansky spise evoluci vyvrastil
Jen zřídkakdy bylo provedeno tolik rozsáhlých mutačních pokusů jako s banánovou muškou (Drosophila melanogaster). Od počátku 20. století vystavovali vědci milióny těchto mušek rentgenovým paprskům. Četnost mutací se tím zvýšila ve srovnání s normálem více než stonásobně.
Co ukázaly pokusy po všech těch desetiletích? Jeden z výsledků popsal Dobzhansky: „Vyhranění mutanti drozofily, jimiž se zabývalo tolik klasických výzkumů v genetice, měli ve srovnání s typy divokých mušek téměř bez výjimky menší vitalitu, plodnost i kratší délku života.“
Dále se ukázalo, že mutacemi nebylo nikdy vytvořeno nic nového. Mutanti měli mezi jiným znetvořená křídla, nohy a těla, ale zůstávali stále banánovými muškami. A když se mutované mušky mezi sebou křížily, zjistilo se, že se po řadě generací začaly líhnout některé mušky normální. V přirozeném prostředí by tyto normální mušky přežily slabší mutanty a banánová muška by se zachovala ve své původní podobě.
...Evoluční teorie se navíc zabývá celou řadou jedinečných událostí — vznikem života, vznikem inteligence a jinými věcmi...
Inteligence nevznikla. Ta se vyvíjí souběžně s rozvojem života.
Lidi nemají patent na inteligenci. Mají jen evoluční zprdelekliku v tom, že jí rozvinuli ze svých současníků nejrychleji a mohlo tak ostatní konkureční rozvíjející se inteligence kapánek přidusit.
Ovšem pokud jde...> Evoluční teorie se navíc zabývá celou řadou jedinečných událostí — vznikem života, vznikem inteligence a jinými věcmi.
Evolucni teorie se vznikem zivota nezabyva. Tim se misto toho zabyva teorie abiogeneze.
Evolucni teorie pouze zkouma zakonitosti vyvoje zivota jiz vznikleho.
Ovšem pokud jde...> Michael Denton dále říká: „[Darwinova evoluční teorie] je v podstatě teorií historické rekonstrukce, a proto nemůže být ověřena ani experimentálně, ani přímým pozorováním, tedy metodami ve vědě běžnými...
Metod, kterymi lze ve vede testovat platnost ruznych teorii, je cela rada.
Pokud jde o experimentalni overeni evoluce, jiz jsem na Doktorce nekolikrat zminoval experiment biologa Dobzhanskeho z prelomu padesatych a sedesatych let minuleho stoleti, pri kterem vznikl v laboratornich podminkach zcela novy druh ovocne musky.
Z evolucni teorie byly krome toho deduktivne vyvozeny ruzne konsekvence, ktere nasledne potvrdil paleontologicky, geneticky, etologicky, histologicky i jiny biologicky vyzkum.
Pokud ma napriklad clovek geologicky nedavneho spolecneho predka se simpanzy, soudilo se, pak se budou nalezat fosilie splnujici tyto podminky:
- budou nest spolecne znaky lidi a simpanzu;
- mezi mladsimi z techto fosilii bude mozne nalezat druhy, ktere se budou kromobycejne podobat bud modernim lidem, nebo modernim simpanzum;
- cim starsi naopak tyto fosilie budou, tim mensi bude jejich druhova diverzita, az se narazi na nejnedavnejsiho spolecneho predka lidi a simpanzu.
Na urovni genetickeho vyzkumu se pak predpokladalo, ze u ruznych lidskych etnik a ras; lidi obecne; lidi a simpanzu; lidi, simpanzu a goril atd. atd. se bude nachazet stale mensi a mensi pocet spolecne sdilenych, charakteristickych, virove zpusobenych defektu v DNA.
Vsechny tyto, a mnohe podobne, predikce se nasledne ukazaly jako pravdive.
Evolucni teorie se tak ukazala nejen jako teorie verohodne popisujici a vysvetlujici vyvoj zivota na nasi planete, ale i jako teorie s velkou predikcni silou.
Nic z toho neplati pro kreacionismus nebo inteligentni design.
Ovšem pokud jde o evoluční teorii samotnou, ta je z vědeckého stanoviska velice pochybná. Michael Denton dále říká: „[Darwinova evoluční teorie] je v podstatě teorií historické rekonstrukce, a proto nemůže být ověřena ani experimentálně, ani přímým pozorováním, tedy metodami ve vědě běžnými .?.?. Evoluční teorie se navíc zabývá celou řadou jedinečných událostí — vznikem života, vznikem inteligence a jinými věcmi. Jedinečné události jsou neopakovatelné, a nemohou být tedy podrobeny žádnému experimentálnímu zkoumání.“13 Popravdě řečeno, evoluční teorie je sice populární, ale přitom se vyznačuje celou řadou mezer a problematických otázek. Neposkytuje pádný důvod pro to, aby biblická zpráva o původu života byla odmítnuta.
Na tomto místě může...4 Myslíš, že říct, že je to "zázrak, který nikdy nepochopíme", je lepší vysvětlení, než že se to neví?
- Odpovědět
Pošli odkaz