Využívají vás kamarádi a přátelé?

Ahoj Léňo, myslím, že je to bohužel celkem častý stav. Nemám sice zkušenosti, jak by se moji bývalí přátelé chovali v zaměstnání, ale ..Byla jsem vždycky jedno velké ucho pro mou kamarádku a to i v době, kdy měla problémy s alkoholem, který prohluboval její časté deprese. Snažila jsem se jí pomoct. Ona mě neposlouchala a ani na léčení nešla. Bylo to rok od roku horší. Nešlo se na ní spolehnout. Po jednom večeru, kdy na mě dokonce řvala a obviňovala z něčeho, co jsem neudělala, jsem se s ní rozešla. Můj manžel, který ji taky znal - stejně i jejího manžela, občas jsme dělali společné výlety apod., potřeboval něco od firmy, kde oba dělají - objednal si a osobně si to jel vyzvednout. A má bývalá kamarádka a můj bývalý kamarád mě tam tak pomlouvali, že mi z toho bylo moc smutno. Tolik jsem do toho kamarádství dala, nikdy bych tu holku nepomluvila a dočkala jsem se odplaty ... Můj manžel je naštěstí stačil poznat a mě taky zná ... takže mi to řekl spíš jako zajímavost, ale neuvěřil. Od té doby se držím lidí, kteří nejenom čekají oporu ode mne, ale i samy jsou pro mě kdykoli oporou. Je jich málo, o to víc si jich cením. Takže opravdu i v těch nejbližších vztazích platí důvěřuj, ale prověřuj. Hodně štěstí a opravdu upřímných kamarádů a kamarádek přeju vám všem :)

Já si své známé testuji, jak se oni chovají ke mně, tak k nim přistupuji já. Za kamarády označuji jen ty, kteří pomohou v nouzi. Kamarádku mám jednu, ale známých hodně. Nezapomínejme, že lidé se i MĚNÍ, a to bohužel i k horšímu nebo tak, že si s nimi už nemáme co říct, je to normální vývoj a změna.

Já už nevěřím ani vlastnímu bráchovi.Nechci to tu rozepisovat.A je pravda,že s kamarády jsou moc špatné kšefty.Nikdy nikomu nevěřte,co se týká peněz.Některé kamarádšovty jsou na tom založené,jeden dobrák a jeden vykuk a hádejte,kdo na to pak doplácí?

tiez som dostala od "najlepsej" kamaratky poriadne cez drzku, poznala som ju od strednej skoly a boli sme nerozlucne a myslela som ze to tak bude vecne ale kazdy sa dostane po skole do inej spolocnosti a zadlzila sa tak som jej pozicala peniaze, az neskor som zistovala ze som jej dobra len ked nieco potrebuje, ked som ja mala problem tak nikdy nemala cas, ked ona mala nejaky tak som sa snou bola schopna v ten isty den stretnut a byt tam pre nu, nakoniec ked uz mi po par rokoch nebola schopna splatit tu sumu a na dohodnute stretnutia bud meskala hodinu alebo sa vobec nedostavila, telefon nedvihala a mobil predala tak som ju sla cakat pred dom aj pred jej pracu kde mi urobila scenu ze nakoniec ja som sebecka a co ja viem co vsetko na mna nakydala a ze mi ich vrati ked bude mat a doftedy jej mam dat pokoj. nepocula som o nej uz par rokov a velmi pochybujem ze niekedy aj budem. tod moj pribeh. dnes uz sa fakt neda nikomu verit.

Manžel měl nejlepšího kamaráda, ten mu nabídl, aby pracoval pro jeho novou firmu.Manžel odešel ze zaměstnání a dva roky pro něj úspěšně pracoval, potom kamarád potřeboval zaměstnat neteř, tak se s manželem rozloučil. Na jaře jsme si koupili auto na leasing, on mu řekl , že může s prací dlouhodobě počítat a v září byl konec. Auto jsme splatili a manžel podniká dál a celkem úspěšně. S tím kamarádem se dál baví a sportují spolu, ale jejich vztah to hodně poznamenalo, je to taková přetvářka ze slušnosti. Poučení : kamarád je kamarád, ne kolega-konkurent a ne partner v podnikání.

Taky jsen tak dopadl. Měl jsem známého, který dost chlastal a byl často bez peněz. Tak jsem mu půjčoval peníze, aby pes neměl hlad, poskytoval materiální výpomoc, spravoval věci v domácnosti ze svého materiálu nebo úplně na mé náklady a vůbec mu byl k pomoci kdykoliv si řekl. Že bych čekal vděk, tak na to já nehraju, ale když jsem se z několika pramenů dozvěděl, že o mě nikdy nic neřekl hezkého a ještě běhá po okolí jako vzteklý pes a vykládá o mě, že se mi nechce dělat a vyhýbám se práci, tak jsem se s ním rozloučil. Totiž sám je nefachčenko, pořád si vymýšlí na co by se tak mohl dostat do invalidního důchodu, a teď na něho nikdo nedělá a je mu velice zle, no ale řekl si o to... A nějaká lítost z rozchodu s takovými lidmi není na místě. Divím se vám, že si to tak berete!

Jo,jo... To je známá věc.Není horší zaměstnanec,než někdo z rodiny, nebo nějaký kamarád.Totéž platí v případě,když si necháte něco udělat od firmy, kterou vlastní nějaký kamarád.Inu,lidi jsou nepoučitelní...

Máte takovou zkušenost?Já a můj manžel jsem měli do minulého týdne dva kamarády.10 let jsme měli za to,že cokoliv a kdykoliv pro ně uděláme,není pro to aby jsme si děkovali a byli vděčni,ale proto že si pomáháme a můžeme se jeden na druhého spolehnout.Bohužel se stala chyba,když jsem potřebovali pomoci psychicky,nechtělo se jim.Vysvětlím.Začali jsme s manželem podnikat a tak jsme neviděli důvod proč bychom jim nepůjčovali a zapomínali,že si něco půjčili.To nám ani tak nevadilo,říkali jsme si že nám neubyde a jím pomůže.A jelikož jsme chtěli pomoci ještě více tak jsme se dohodli,že našeho kamaráda zaměstnáme a samozřejmě že taky královsky zaplatíme.A to byla chyba.Jeho manželka,chtěla dvakrát do měsíce výplatu,zálohu a nám bylo trapné jim cokoliv říct.Bohužel to zůstalo na mě a já jim taktně řekla že to nejde i kdyby jsem chtěli.Jelikož podnikáme v dopravě,náš kamarád zaparkoval auto s nákladem,odevzdal klíče a podal okamžitou výpověď.A jeho manželka všude povídá že jsme je okrádali a že se to nedalo vydržet.Hnus a špína,jsme z toho psychicky úplně vedle když jsem pochopil,že si na naše kamarády tolik let hráli a my je brali jako rodinu.Dnes vím že již nikdy více.