ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Lásky přicházejí a odcházejí, vznikají a zanikají. Na začátku se v euforii vznášíme metr nad zemí, později, když se potom vztah stane asymetrickým, jeden je otrávený a druhý se trápí. Už jsem zažila obě role. Glorie, cítím s tebou, taky jsem si prošla něčím obdobným, ale nelituj, i tohle tě někam posouvá. Cítit bolest je vždycky víc než necítit NIC.

Pises mi z duse Gl.,presne to...to na sebe neprozradí.Myslím,že taková věc se pozná velmi brzy.Zamilovaný člověk se tak prostě nechová.

Přesně to samé si říkám...se stala nějaká chyba,on tě přestal milovat,proto takový nezájem.Nemocný nebude,protože píšeš,že první rok to bylo krásné.Vždycky,pokud mi ten člověk bude lhostejný,pak já k němu nebudu nic cítit a bude mi jedno,že schůzku zruším.On je spíš nevychovaný,protože každý normální člověk by zavolal,napsal,že nikam nepojede.Nic jiného bych v tom nehledala.Vždycky je člověk chladnější k tomu,ke kterému nic necítí.Nemáš čeho litovat,on za to nestál.

Přesně to samé si říkám...Jak tak čtu tvůj příspěvek, tak spíše přemýšlím o tom, jestli lidově řečeno byl ten člověk normální. Jestli netrpí nějakou duševní poruchou.
Třeba s tím Silvestrem, tohle přece soudný člověk nedělá, jako by trpěl rozdvojením osobnosti, kdy jedna část osobnosti neví, co děla ta druhá.
Člevěk, tím teď myslím tebe, který má normální sebevědomí a sebeúctu nemůže s takovým typem člověka přece vůbec plánovat nějaký společný život.
Já se musím přiznat, že jsem v šoku z toho, jak ho popisuješ.Dle mě je to blázen.

Pises mi z duse Gl.,presne to same citim ja.Byl to omyl,dat srdce sobci.Jenze tohle prave na sebe nikdo dopredu neprozradi.A pak jsme ve vztahu nemile prekvapeni,kdyz se nam nase protejsky takto projevi.Nevim,jestli je omluvou pripadna Porucha osobnosti,ale spis ne - oni to o sobe dobre vedi,takze z jejich strany je to rafinovanost. :-(
Zbav se tech zbytku vzpominek,tenhle chlap si te nezaslouzil.I ja,(2 roky od rozchodu),obcas vzpominam a myslim na to,ze bych ji odpustil i sam se omluvil,rekl ze ji chapu a zlehka ji pohladil ...ale Gl. - to je prave ten iracionalni a nevhodny zpusob mysleni!! Takoveto mysleni cloveka jen brzdi jit dal.
Protoze presto,ze tam nekde v hloubi sebe mi zustava,vim,ze uz bych ji nikdy nemohl verit.
Navic,my se nesmime menit pro jine,aspon ne ve smyslu toho,ze odlozime moralni chapani,abychom byly blizsi takovymto typum lidi.Bud' sva Glorie,mravy zenam slusi,coz moralni chlap vzdycky oceni ;-).

Gl.ja ti naprosto rozumim.Ono...Přesně to samé si říkám i já....jak krásně musí být těm, kteří jsou citově oploštělý...
Ano, úcta se z našeho vztahu vytratila, ale jinak jsme si rozuměli, nebo abych se přesněji vyjádřila - rozuměli jsme si, když jsme byli spolu...první rok byl úplně v pohodě, i když byl pryč...ten druhý prostě už pak neměl zájem se mnou komunikovat, pořád měl moc práce, ignoroval mě, když jsem se ho pokoušela kontaktovat já....když jsme se pak ale viděli, choval se jak zamilovaný puberťák, jak odjel, byl v kontaktu chvíli a pak už opět vůbec...nejhorší bylo, když jsem se dozvěděla, že je 10 km ode mě a neozve se, nepřijede...myslím, že on je právě ten druh člověka, který je citově prázdný, i když se na první pohled nezdá...a stejně jako Ty, jsem z toho vztahu šla já, protože jsem už dál nemohla, nebyl to život, čekat, kdy si na mě laskavě vzpomene...minulý rok jsme spolu měli strávit silvestra, měli jsme na pár dnů vypadnout a on mě nechal čekat se sbalenými věcmi, nepřijel, ani se neozval, že nikam nepojedeme. A ještě se urazil, že mi to jeho chování vadí. Nebo jsem mu koupila k narozeninám pobyt v lázních...oznámila jsem mu to dva měsíce předem, aby s tím počítal a udělal si čas. ještě týden před odjezdem s tím počítal, ale den před mi jen napsal sms, že nejede. Bez vysvětlení, bez omluvy a urazil se, že mě to naštvalo a ještě se mnou nemluvil. Já něco takového udělat, tak si sypu popel na hlavu a snažím se to tomu druhému nějak vynahradit. On ne. Když nad tím tak přemýšlím a zpětně se mi vše vybavuje, sama se divím, že jsem ho tak milovala...za co? Možná žiji jen z těch hezkých vzpomínek, protože ten první rok byl úžasný, přijde mi, že se z něj stal úplně jiný člověk. Jako by měl potřebu si na mně vybíjet vztek. Nejhorší je, že se bojím, že se třeba někdy ozve (i když to je spíše nepravděpodobné), jako že nic...nevím, jak bych reagovala, nechtěla bych do toho spadnout znovu. Na jednu stranu mám na něj hrozný vztek, na druhou ho mám pořád ráda.
Jinak děkuji, ale v téhle chvíli své vlastnosti nevidím jako plus...Já si zase říkám, kéž bych měla muže, který by nebyl citově povrchní...

Ano,chapu,myslis proste "zdraveho cloveka"..
Nicmene ja nerikam,ze by to mel byt pripad te,kterou jsem poznal,to byly jen priklady.Jsou jeste i jine cesty,ktere mohou zbavit cloveka citu.Napriklad fyzicky uraz hlavy,nebo ztrata citu coby dusledek deletrvajicich utrap,prozite hluboke trauma a PTSD,dale geneticka dedicnost,problemovy vyvoj plodu,nedosatek citove vazby ve vztahu rodic-dite v utlem veku 2-3 let ditete - to vse se muze podilet na bud'to umyslnem potlaceni,nebo ztraty citu...
Je to slozite a ten,kdo ma city v pohode,by za to mel byt rad..
Jasnym prikladem citove prazdnych lidi jsou podle mne energeticti upiri.Vice o nich treba zde:
spektrumzdravi.cz/neni-ve-vasi-blizkosti-energeticky-upir

Sorry Saro,ale jsou tu veci...To je možné.Já jsem spíš psala o zdravých lidech,kteří netrpí žádnou poruchou a také žádné drogy neberou.

Pardon - chtel jsem se podepsat,nikoliv oslovit... :-)

Sorry Saro,ale jsou tu veci kolem (byvalych) uzivatelu drog,coz' se snoubi s poruchami osobnosti,at' uz' se v jedinci projevily pred vznikem zavislosti (a on se medikoval sam-aplikaci drog),pripadne obracene,PO vznikle v dusledku naduzivani.To jsem si nevymyslel,je to Adiktologicky poznatek.Typicky Pervitin je zabijakem lidskych citu,ale tim vycet nekonci - stejne dusledky ma napr.Glutamat Sodny (E621),chut'ovy doplnek kdejake potraviny (uzeniny,bramburky s prichutemi,cinske polevky atd.).Vseobecne mluvime o poruchach CNS (centralniho nervoveho systemu)..Lituji,ale citove plos'i lide jsou.Poznas' je snadno - trapi,ublizuji,nikoho nelituji - leda sebe...

Presne tak - jde o to,zda je...Mahone,pokud nechceš někoho jenom na postel a ten vztah myslíš vážně,toho člověka opravdu miluješ,pak je tam velká láska a tudíž i ten veliký cit,který má podle mého úplně každý z nás.Nikdo není cituprázdný,tomu já nevěřím.

Presne tak - jde o to,zda je clovek cituplny,bo cituprazdny,bez ohledu na pohlavi...Nabehnout si umi chlap se zenou stejne,jako zena s chlapem..

Pokud někdo hodně miluje,pak má také velké city a při rozchodu se trápí.Je jedno jestli jde o ženu,nebo o muže.

Pokud někdo hodně miluje,pak má také velké city a při rozchodu se trápí.Je jedno jestli jde o ženu,nebo o muže.

Gl.ja ti naprosto rozumim.Ono to vzdycky zacina krasne,a pak,postupem casu se jakoby ztrati ucta;nebo se prijde na to,ze jsou oba jini,ze si nerozumeji...
Chapu te,protoze takhle se to deje lidem,kteri disponuji city.Jak krasne asi musi byt citove oplostelym lidem,co se umi zamilovat jen povrchne.Ti se bolesti z pripadneho rozchodu zbavuji o poznani snadneji...A tak porad zazivaji nova a nova vzplanuti,rozchod na kratko obreci,ale prijmou,vzdyt' zivot pro ne jde dal.Citlivejsi lide by si od takovych meli drzet odstup;viz.jak jsem psal vyse.Rozchody s histerkama,s nimiz' to bylo ze zacatku super,jsou mnohdy o psychicky uraz.Viz.zde:
ografologii.blogspot.com/2007/12/hysterie-v-psmu.html
Mohu potvrdit,ze vse,co na teto strance pisou,je pravda...Vim to ze zivota..(Kez by byvala mela vlastnosti,kterymi se popisujes ty,Gl...Takove bych si umel vazit...).

Pro Gl: ...nejak jsi mi...Děkuji za komentáře k mému příspěvku. Věř, že opravdu často přemýšlím, jaká chyba je ve mně, většinou jí právě hledám jen v sobě. Nejsem panovačná, nejsem hysterka, jsem tolerantní, myslím, že hodná a snažím se být milá, i když mě ten druhý naštve. Jsem upřímná, nelžu, nezapírám, jsem věrná a nejsem žena, kterou často bolí hlava,...
Nedostatek komunikace mi ve vztahu něco říká...já jsem právě ten člověk, pro kterého je komunikace důležitá, ale on nebyl...On byl ten, který od problémů utíkal, než aby je řešil a to od všech, ne jen od těch ve vztahu.
Co se týče výběru chlapů bigamistů, tak já si je nevybírám úmyslně... Vždy jsem šla do vztahu se svobodným chlapem...to, že nemá vyřešený vztah, jsem zjistila až později... a tento poslední nevím, jestli měl někoho jiného, co vím od kolegů, kteří mi rádi z vlastní vůle občas přinesou nějaké drby, tak nikoho nemá, ale kdo ví...jestli má, nebo ne, nebo jestli měl někoho zároveň se mnou...
Ten Tvůj vztah mě také docela zajímá...nepřemýšlel jsi pak o návratu k ní?
A k tomu zesměšňování a terči útoku...z vlastní zkušenosti vím, že tohle lidi dělají, když je jim nějakým způsobem ublíženo a sami se pak snaží ublížit slovy tomu druhému...ale pokud to bylo bez nějakého impulzu, tak tomu nerozumím. Zesměšňovat člověka, kterého mám ráda? To bych asi nedokázala...naopak i po tom, co mi ti partneři ublížila, bych byla schopná dát jim ledvinu...i když jsem se kvůli nim opravdu trápila...a trápím se i teď...ale chvílemi mám pocit, že je muj osud se soužit.... Nějak jsem už přestala věřit v to, že jednou potkám někoho do života...spřízněnou duši, člověka, který by mě měl upřímně rád....

Ono to ale nebylo pořád...každému ty služebky neprospějí.Jedni jsou si vzácnější a druhé to naopak odcizí.Také bych řekla,že záleží,jak dlouho jsi s ním žula,než začal jezdit pryč.Pokud krátkou dobu,pak to většinou ve vztahu nic dobrého nepřinese.

Ono to ale nebylo pořád...každému ty služebky neprospějí.Jedni jsou si vzácnější a druhé to naopak odcizí.Také bych řekla,že záleží,jak dlouho jsi s ním žula,než začal jezdit pryč.Pokud krátkou dobu,pak to většinou ve vztahu nic dobrého nepřinese.

>Za tu celou dobu jsme...Ono to ale nebylo pořád takové, první rok byl úžasný, byli jsme spolu často, opravdu hodně často a když odjel na nějakou služební cestu, byl se mnou denně v kontaktu....až postupem času to začalo jít takhle do háje, často jsem si to omlouvala tím, že je pracovně hodně vytížený, prostě jsem se s jinou variantou ani nechtěla smířit. A tak jsem trpělivě čekala... až časem jsem si začala uvědomovat, že čekám marně....a teprve pak jsem začínala pomalu vidět ty špatné věci, tu jeho ignoraci a zacházení se mnou....takže takové je moje vysvětlení...

Pro Gl: ...nejak jsi mi nedala spát,proto jsem se podíval do archivu o ty skoro 4 roky zpet a myslím,ze ted' mám jasno.
Jsi urcite chápající a na chlapy hodná,stejne jako jsi cituplná,mozná az precitlivelá.To je mne osobne sympatictejsí a blizsí,nez' zena citove oplostelá.Tvuj problém ale vidím v tom,ze verís a dokonce se i umís' zamilovat do bigamisty a to je spatne.Tací chlapi vzdy nakonec ublízí,at' uz' jedné,bo druhé,bo obema,treba pro nejakou tretí...
Já osobne bych se nikdy nezajímal o zenu,která zrovna s nekým chodí,to mne opravdu v zivote nenapadlo.Hrát s city vabank je nebezpecné - co kdybych prohrál?! Potom ty marne vlozené city utrpí,to je jisté.
Vybírat nezadané a pokud mozno charakterní,se srdcem na tom správném míste - to je asi má rada Nr.1,má-li vztah mít nejakou príznivou prognózu.Citlivý clovek vs. sobec,to nikdy není dobrý základ pro stastný vztah...
Preji radost ze zivota.J.