Léky ovlivňují bdělost a narušují schopnost řídit

"Před jízdou ani během jízdy by řidič neměl léky užívat," varuje Havlík. Odezva organismu na léky je individuální. Na každého působí pilulka jinak a jinak ji snáší. "Pro někoho je i v běžném acylpyrinu skryto nebezpečí havárie," vysvětluje.

Nebezpečná pro řízení je většina přípravků předepisovaných psychiatrem a neurologem. Upravují sice duševní stav, ale zbavují úzkosti a nepříznivě zasahují do vnímání.

Schopnost řízení ovlivňují podle Havlíka také léky na tlumení bolesti, přitom už sama příčina, proč je člověk vzal, může zhoršit schopnost řízení - hůře řídí člověk, kterého trápí nachlazení, bolest hlavy či zubů. Analgetika zhoršují schopnost rychlé reakce, prášky na tlumení napětí a úzkostných stavů tlumí také duševní aktivitu, zpomalují reflexy a při vyšších dávkách vyvolávají pocity malátnosti, únavy a ospalosti.

Léky k povzbuzení psychiky naopak uvolňují zábrany podobně jako alkohol, a omezí kritičnost a odpovědnost. Řidič více riskuje, jede rychle, má horší odhad vzdálenosti. Jejich záludnost spočívá v tom, že motorista dlouho nepociťuje duševní a tělesné přetížení, nemívá potřebu osvěžení a spánku. Když efekt prášku odezní, dostaví se těžká únava a hrozí selhání.

Pokud řidič užívá nějaké léky a ještě k tomu kouří, přivolává si ospalost a mikrospánek. Vražedná je podle Havlíka kombinace léků s alkoholem.

Naďa Myslivcová - ČTK